Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Dílna » Barva nebo impregnace proti vlhkosti.
Čím ošetřit dřevo tak aby bylo co nejvíc odolné proti vlhkosti když bude částečně zahrabané v zemi?
Nejlepší mi přijde sehnat nějaký impregnační sajrajt proti hnilobě a pak to celé natřít co nejsilnější vrstvou barvy. Nějaký jiný nápad?
Zjisti si, čím jsou napuštěné železniční pražce. Myslím, že to byl mazut a že při tom byl děsný smrad.
To na pražce se jmenovalo karbol, ale co to doopravdy je nevím, smrdí to jak bolavá noha.
To na pražce se do nich vpravuje pod tlakem - pro diy nepoužitelné. Natři to přípravkem proti hnilobě a pak lazurou, ne barvou. Lazura se stejně jako přípravek proti hnilobě vsákne do dřeva a chrání ho zevnitř, barva je jen na povrchu. Jestli to bude v zemi a ve vlhku, dej víc vrstev a nátěry pravidelně opakuj. Dřevo se nejvíc narušuje v rozhraní dvou prostředí (na hladině, nebo těsně u země), tam kde se střídá voda, vlhkost, vzduch,...
Udělej to přesně jak říká Tom.Má pravdu volil bych pravděpodobně stejný přístup.
Tome:ty si koukám z Benešova,já skoro taky 12 km od něj Postupice,říká ti to něco?Jestli chceš tak můžem taky pokecat někdy osobně,mám za to nejsi ty truhlář?něco mi řiká ,že jo.
Tajemné dotazy - to bude nějaká houpajda nebo co? Sám mám teda v zemi zásadně betonové patky kousek nad terén, ale kdybych měl zakopat dřevo, možná bych zkusil po všech impregnačních nátěrech namočit do roztaveného asfaltu (nebo jím natřít).
Na chate sme pouzivali stary prepaleny motorovy olej na napustenie dreva (koly v plote). Nic viac. Po 12rokoch to odhnilo 
Ta lazura navyse by tomu urcite pomohla (mozno +6-8rokov )
železniční pražce se močily do rozpáleného vyjetého oleje. ale to bylo snad ještě za dob indiánů
ale je to nejlepší retro woe!
Johne, Postupice znám, v létě budu přes koleno příbuzný s rodinou Plíhalových. Truhlář jsem díky střední škole, ale truhlařím jen DIY + rodina a tak.
Vyjetý olej a spole nepřipadá v úvahu. Tak nějak se snažím zkulturnit zahradu a tak chci zlikvidovat staré plechové komposty co byly v takové ošklivé odkládací části naší zahrady. Sousedům se už dříve nelíbilo se na ten bordel kolem skleníku koukat a tak si tam postavuili dřevěnou palisádu a nasázeli stromy. Jenže teď ty komposty chci přesunout jinam tak abych se na ně nemusel koukat já (budou zamaskované nízkými jehličnany) ale pro změnu je to zrovna na místě kam už nesahá ta sousedovic palisáda Takže by na to museli zas kouikat. Navíc to mají přímo naproti oknu z čehož by nměli hroznou radost a další palisádu už tam dát nemůžou (z jejich stzrany to prostě nejde). Tak bych tam chtěl kolem toho postavit alespoň nějakou dřevěnou ohrádku aby to nevypadalo z jejich strany tak hnusně. Počítám ale s tím že ta hlína co tam bude bude v přímém kontaktu s tou ohrádkou. Kdybych na to měl udělal bych mezi to dřevo a vlastní kompost vložku z nerezového plechu. Jenže to zase nejde protože kompost musí větrat. A když bych do toho plechu udělal díry zas to bude padat na to dřevo. Takže to udělám jenom ze dřeva, jednou za dva nebo tři roky když se bude přehazovat ten kompost se to očistí a znovu natře s tím že za 10 let to shnije a do té doby to snad vymyslím lepší.
Tohle jsem vyřešil plastovým komposterem. Že se ti s tím dřevěným chce drbkat 
Nejlepší a nejlevnější řešení poskytuje sama příroda . Už naši staříčkové věděli , že dřevo v zemi neochrání barva , ale uhlík
Takže se konce sloupků , co se dávaly do země opalovaly ohněm až zuhelnatěly . Je to přírodní , žádná chemie a skoro zadarmo .
Plastový je ošklivý, má malou kapacitu a byl by tam jak pěst na oko. Budun se tedy patlat se dřevem
O tom opalování slyším poprvé. Dá se o tom někde něco dočíst? Přijde mi to otiž poněkud nelogické. Tím že dřevo opálím rozruším jeho strukturu, bude více nasakovat vodu a dojde k větší korozi. Fakt divný.
Ale staletími prověřený postup
Jak moc to dřevo má být zuhelnatělé? Jenom tak malinko zčernalé nebo nějak důkladněji? Že bych to zkusil. Jenom doufám že si pod sebou nepodříznu větev.
Železniční pražce byly především z dubového dřeva které samo o sobě díky obsahu tříslovin může být dlouhodobě bez větší úhony i ve vodě(hráze,stavidla,rybniční přepady a pod.)a napouštěly se pod tlakem v několika lázních.Do země na dřevo funguje opálení,nebo napustit důkladně kys.karbolovou a navrch nějaký gumoasfalt.Lepší by byl žhavý tér,ale ten už asi neseženeš protože svítiplyn už se nedělá.Hlavně je důležité jak tady bylo napsáno aby to přesahovalo nad rovinou terénu.Mě,ale stejně dřív většinou vše shnilo nad zemí i přes nátěry barvou tím že to od slunce popraská,nebo od rezavějících hřebíků a podobně.Dnes bych se poohlédl jestli se nedělá něco z recyklovaného plastu třeba jako se prodávají ploty a lavice.
Dělají se hotové komposty ale nelíbí se mi to ani po stránce technické, ani objemové a ani estetické. On totiž ten člověk, co vymyslel ty staré z kvalitního pozinku které máme, nebyl na rozdíl od toho co vymyslel ty plastové blbej. Nějak to pořeším. Díky.
Dubové dřevo je neřád - vydrží hrozně moc. Však i Benátky a některé stavby v čechách které stojí na vodě a nebo mají základy v mokrých půdách mají základy z dubových pilonů.
Co je to ten tér? Měl jsem za to že je to něco jako asfalt nebo dehet ale jak to souvisí se svítiplynem netuším.
Jak moc mám ty dřeva tedy zkusit opálit?
Mě se také ty plastové kompostéry příliš nelíbí,ale měl jsem na mysli z recyklovaného plastu třeba kůly,plotovky,prkna,hranoly...zabývá se tím dnes více firen a má to podstatně delší životnost a odolnost než dřevo a údžba minimální.Podívej se třeba na nabídku na www.urbania.cz
Tér = dehet a vzniká jako odpad při výrobě svítiplynu.
Při opalování musí být ten povrch zuhelnatělý,takové hluboké rozpraskání už je hodně a má to spíše opačný efekt.
Za barákem máme hranice se dřevem - dva kuly zabušený do země a na hoře svázaný... opálení se fakt osvědčilo
Audioweb.cz » Dílna » Barva nebo impregnace proti vlhkosti.
Nahrát obrázek