Použití výstupního trafa jako napájecí (plechy) (Stránka 2 z 3)

Madonna mia, spočítat a na/převinout trafo bývala odbornost pro druhý ročník SPŠ.
Nad faktem, že sekundár by se neměl proříznout do primáru a že kostřička bez čel tady není tak úplně vhodná, by se v příčetných minulých desetiletích nikdo nepozastavoval. Prostě by to šikovnýma rukama úspěšně vyrobili za jedno odpoledne.
Vzhledem k meznímu rozptylu 20% siťových napětí to prostě vždycky bude na horní hranici víc sycené a na spodní málo, na tom se bez přepínání odbočky nic nevymyslí. Pokud jde o úvahy o sváření jádra, dobře sestavené a stažené jádro může být velmi tiché, zbytkový hluk je dán magnetostrikcí a s tou sváry nic nenadělají. Případně rezonance blízkého feromagnetického krytu přístroje. Jestli pak někdo oblejzá daný výtvor v třetím patře sklepení s uchem na skříňce, ať holt přejde na akumulátorové napájení a la Au/Ra.

Tak dnes jsem to namotal. Zbylo mě tam možná ještě 1/4 místa, co jsem nečekal, bude to tím motáním z nového drátu, šlo to pěkně, radost s tim dělat. Na sekundár jsem dal o 10% víc závitů, což bylo moc, stačilo by cca 5 %, odmotával jsem. Na prázdno ukazuje klešťák cca 100 mA, trafo na prázdno sotva vlahý.

EI 40 x 40 je skoro 10 x silnejsi, tak ono to radove vychazi. netvrdim, ze 100 mA je malo, proste to tak je, u obou skoro stejne....

A měl jsi hoňky s místem na těch 200 W?

Sekundární výkon mám projektovaný na 133 W, což by se mohlo vejít na EI 32 x 40 nebo EI 40 x 32. Použité plechy mě zbyli z expedimentálního pokusu, stejně by je čekalo teplo vítkovických pecí.

Vzal jsem hrst kondenzátorů a zkusil to vykompenzovat, funguje to, dostal jsem se s proudem na 52 mA. Jinak Čínskej watmetr mi ukazuje příkon 9,5 W, což +/- koresponduje s tím vykompenzovaným proudem.

lemra79,
Měl Neměl jsem totiž takový výběr drátu co bych potřeboval. Vešlo se to jen tak tak a to jen díky kvalitní izolační folii, kterou jsem dal mezi vinutí a jádro. E skoro nešla nasunout. Těch 300W o kterých píšeš, to bych tam fakt asi nedostal.
"EI 40 x 40 je skoro 10 x silnejsi, tak ono to radove vychazi."

lemra79 pisem to z dovodu ze planujes odoberat zamerne nizsi vykon, kedze mas predimenzovane jadro ta moznost nizsieho sytenia sa sama nabizi... mekkost sa zasa neodvija len od sytenia jadra ale hlavne od priemeru drotu sekundaru. Ale k tvojej otazke sytenia, samozrejme je vzdy cielom tahat co najvyssi mozny vykon z daneho dostupneho jadra pri splneni akustickych a tepelnych podmienok, co 1T vacsinou na obyc plechy splnuje.

nejde len o odpor primaru, aj odpor sekundaru, je tam mnozstvo dalsich premennych. Straty trafa zalezia od odporu primaru, sekundaru, hustoty prudu, plochy jadra, plnenia jadra, sytenia a frekvencie.

makkost trafa je dost imaginarna hodnota a silno zalezi na napati... co je to tvrde trafo? ak pri 1V a 100A ti poklesne napatie o 0,1V alebo pri 100V a 1A ti poklesne 10V? je jedno makke a druhe tvrde? alebo jak? Trafo sa pocita dvoma sposobmi, bud so sekundarnym napatim v zatazi menovitym prudom (najcastejsi sposob) alebo s napatim naprazno bez zataze. Ja to pocitat zatazene osobne neviem, len odhad, pretoze tam uz idu veci ako fazovy posun napatia voci prudu tiez podla vysky daneho napatia atd. jednoduche je pocitat napatie naprazno, pretoze ide jednoducho prevodovym pomerom.

Ak chces cim mensi pokles napatia pri odoberanom prude mozes predimenzovat sekundar kolko len vojde do kostricky, take trafo ale pri pretazeni ovela rychlejsie zhori ak ale zvolis nizsie sytenie a bude to EI pochybujem ze ti to do kostricky ale vojde...