Udávané příkony zesilovačů (Stránka 2 z 3)

Zesilovač není z tohoto hlediska elektrospotřebič. Stejně nemáš špičkový příkon uvedený třeba na štítku počítače.

"luxus i s odlaďovacími cívkami předmagnetizace"
Těmito cívkami myslíš lc paralelní články na výstupu záznamového zesilovače pro snížení zátěže oscilátoru atd. Tak ten Safír ani diamant neměl. Byl tam při záznamu jen odpor před hlavou a za něj šel předmagnetizační proud přes trimr, kterým se nastavoval. Mazání magnetem byl hnus - odstup takto smazaného pásku byl cca 35 dB.

Asi každý vícekanálový zesilovač, pokud nemá samostatné zdroje, nedá při současném vybuzení plný výkon ve všech kanálech. Ale vzhledem k spektru a rozložení výkonu v jednotlivých kanálech to v praxi nevadí. Zmíněný 7-mi kanál má příkon 480W a trafo tomu odpovídá.

To co popisuješ, všechno je mně již dlouho (několik desítek let) známo. Na nic takového jsem se neptal.
Do zesilovače se nehodlám "vrtat", jen zvětším filtrační kapacitu, což zlepší využitelnost hudebního výkonu.

Ano, přesně takhle to vidím i já!
A proto mě štvou ty udávané nesmyslné výkony, které mnohonásobně překračují uvedený příkon.
Ale i já se toho nyní držím při konstrukci mých zesilovačů - toroid 100W - ss napájení +-43V a naměřený výkon 2x60W, nebo 1x90W, ale hudební výkon bude někde i nad 120W a zesilovač podle toho i hraje.(Zvláště při kapacitě filtrace 2x33G).
Kdysi jsem vyrobil zesilovač 2x1000W a trafo jsem do něj dal 3000W (vážilo 35kg), ale dnes bych asi již též dal menší.

Bobeš1, s těmi odlaďovači je možné, že tam teda nebyly, že tam byly jenom linearizační odpory. Nakonec, jestli Diamant měl přepínání BEAT kvůli záznějům s AM vysíláním, tak by to šlo asi složitě odlaďovat, to by tam pro jednotlivé kmitočty musela být ještě dvojice dolaďovacích kondenzátorů, no jo... Ty Toshiby měly předmagnetizační kmitočty tři.
Nahrávky z Diamantu byly ale v rámci možností jakž takž poměrně slušné. Vycházel jsem z toho, že i obyčejná monofonní KM310 je měla. Ta KM310 byla taková opožděná socialistická tvorba, ve své třídě a době až nepochopitelná. Tak jsem si jednoduše myslel, že u toho slavného Diamantu/Safíru to byla samozřejmost...

Jakým způsobem jsi měřil ten výkon? Chtělo by to měřit jen několik sinusovek, aby to byl ten hudební výkon a pak by se ta velká kapacita projevila a trafo by to stačilo nabít.

Nikdy jsem neměl u žádného zesilovače rušení ze spínání diod. A to jsem nepoužíval žádné kondenzátory paralelně k diodám.

Safír, kromě více přípojných míst, měl hlavně lepší reproduktory.
Tyto RMGF - myslím, že tam byl i stereo KM 350, jsem viděl na nějaké přednášce v rámci "rozhlasové poradny", nebo jak se to jmenovalo. Ale ani Condor to nepoužíval. Máš někde schéma těchto RMGF? Myslíš, že ty odlaďovače tam mají nějaký velký vliv. Myslím, že ani SM 260/261 to nepoužívalo.
V Safíru jsem dodělal HX-pro dle AR a v korekcích jsem použil sériový LC článek paralelně k emitorovému odporu zesilovače, který fungoval v záznamu, ale i ve snímání. Rezonanční obvod u hlavy, byl tam nějaký RC, jsem změnil na menší bez odporu (asi 680/560pF) a kmitočtová charakteristika se pěkně protáhla, a zkreslení na výškách hezky kleslo.
Proč si si kupoval ty Toshiby, co na nich bylo lepší oproti Safírovi? Navíc to mazání magnetem!

"Počítám, že lepší ESR znamená i větší dobíjecí proudy, větší špičky na diodách a vyšší rušení?
Co tak dělenou baterií kondíků a nějaké menší odpory do serie. Poslední, výstupní část, malé ESR, největší kapacita."

Ano nejdřív seženu kondenzátory s co nejnižším ESR, zaplatím je a pak si k ním přikoupím nějaké výkonové odpory a dám je s nimi do série.

Bobeš1: schéma KM310 určitě někde doma mám, když se k němu dopracuju, tak Ti ho ofotím. Na otázku proč RMG Toshiba - byly po všech stránkách modernější než Diamant/Safír, zvukově taky lepší, mechanika jednodušší a přesná, teda konkrétně u RT130 naopak hodně složitá, ale precizní, byla totiž ovládaná elektromotorem. Tuner na VKV o dost citlivější... Akorát to mazání permanentním magnetem byla nevýhoda, na druhou stranu ta střídavá předmagnetizace to stejnosměrné smazání taky trochu rozbila, v těch letech už to byl bohužel standard. Tady třeba Tesla, vzhledem nucenému konzervatizmu z nouze (protože vyvinout a vyrábět takové věci neuměla), díky svým střídavým mazacím hlavám pořád vlastně vítězila (co se nahrávání týče). Ptáš se na co ty odlaďovače jsou - mimo jiné na to, aby VF (dál-li se kmitočet okolo 60 kHz takto nazvat) signál nepronikal třeba na vstup nahrávací automatiky, dále aby nelezl do cesty výstupu korekčního záznamového zesilovače atd.

A - jinak se dívám, že jsi taky vyváděl pěkné věci v době vrcholícího záznamu na kazety . Věřím, že Ti ten Safír nahrával dost dobře. Jenom ta nepřesná mechanika, no... (aspoň co jsem u kámoše, který měl Diamanta  viděl)

Přidáním vyhlazovacích kondenzátorů do zdroje zesilovače se často projeví subjektivně na lepším zvuku, ale od určité velikosti kapacity se už dál zázrak nekoná. Není potřeba stavět nějakou velkou baterii kondenzátorů. ono tvrdší  trafo si ty kondenzátory dřív nabije, měkké později (v mezeře mezi písničkami nebo v pianissimu), v některé hudbě k tomu ani nedostane šanci. I toto jsou věci všeobecně známé. To pak můžeme zkusit vyrobit svářečku pro přivání svorníků

Edit: SM260 odlaďovače měl

Já se držím tohohle:

https://sound-au.com/power-supplies.htm

Bavíme se oba o extrémní kapacitě filtrace? Někde kolem 50mF+ ? Když bych to z nějakého důvodu potřeboval, tak bych tu část u diod dal obyč kondíky, případně i nějaký malý odpor do 1ohmu. Pak bych dal klidně kondíky s dobrým ESR, ale přes další malý odpor. Zesilovač by pak viděl hlavně tu baterii ESR kondíků a možná by se omezily špičky na diodách. Ale možná se fakt pletu.
Pokud tedy chceme zesilovač s velkým špičkovým výkonem, ale slabším trafem.