Téma: Drátové emitorové odpory
Když se jako emitorové odpory použijí běžné drátové, které mají indukčnost, tak to nevadí, je to problém nebo je to výhoda?
Třeba při testu obdélníkovým signálem.
Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Koutek pro začátečníky » Drátové emitorové odpory
Když se jako emitorové odpory použijí běžné drátové, které mají indukčnost, tak to nevadí, je to problém nebo je to výhoda?
Třeba při testu obdélníkovým signálem.
Zaleži na kategorii zesilovače..Z hlediska zkreslení- pokud honíš tisíciny % chce to bezindukční a nemagnetické.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vinutí_Ayrton–Perry
https://www.farnell.com/datasheets/2049176.pdf
Nemagnetické
Vishay LVR
https://www.vishay.com/docs/30206/lvr.pdf
Ohmite 15FR200E
https://cz.mouser.com/datasheet/2/303/r … 526177.pdf
lehce magnetický
Používam obyčajné "sprosté" drátove UR001, 0,1R/2W a skreslenie je hlboko pod 0,001%... NFB je obvykle z výstupu, za tými odpormi.. Tie indukčnosti sú porovnateľné alebo menšie ako pri výstupnej tlmivke a tá je mimo NFB..
Jo, jo. To jsem myslel. To co se mezi tranzistory stane, třeba při přechodu z A do B, tak asi vyvolá nějaké kmity a ty musí řešit zpětná vazba. Tak jestli to není práce navíc
reeb, a když se dá paralelně pár obyčejných odporů, ideálně bez čepiček a s měděnými vývody?
Ta indukcnost emitoraku je velmi mala, zvlast 0R1, tj par zavitu. Resi to asi jen uplni detailiste
Metalizovane nejsou moc vhodne, nesnasi proudove razy..casem zvetsi svou hodnotu. Při přetížení shoří jasným plamenem i s DPS.
Levne cinske (bile kostky) maji uvnitř jen tenky dratek, jeste mizerne nabodovany.
Naprosta vetsina R ma magnetickou cepicku nebo i vyvody. Očuchej si R co máš doma magnetem..
Ok. Tak nic. Budeme dávat drátaky
Dráťáky Vishay 7W v classA, asi i magnetická čepička. Zkreslení kus pod -120 dB. Tak nějak si nejsem jistý, co je realita a co mýtus.
Bohužiaĺ " realita" , ktorú som videl v niekoľkých značkových koncoch, sú výstupné tlmivky namotané priamo na paralelne zapojenom odpore..
PMA,
je u A nejaky prechodovy jev jako u AB?
BPR56 z aliexpressu.
Aha. Ty jsem občas zahlédl na fotkách hotových modulů na Ali.
Když se jako emitorové odpory použijí běžné drátové, které mají indukčnost, tak to nevadí, je to problém nebo je to výhoda?
Třeba při testu obdélníkovým signálem.
je to fuk
Si nejsem jistej. Před pár lety mi jeden drátovej odpor 0.1 Ohmu úplně zdegradoval měření proudu u spínanýho regulátoru pro LED, kterej jel někde na 80kHz. Tj už na 20kHz to musí mít naměřitelnej vliv.
Já právě nevím, když je koncový tranzistor třeba 40MHz, tak co umí při přechodu z A do B udělat. Případně při nějaké limitaci a tak.
Spínanej na 80kHz a počítám, že asi ne sinus ale ještě obdélník, takže ekvivalent par MHz.
povodne som nechcel reagovat pretoze vacsina uz zaznela ale miesate trochu dve veci:
- skreslenie sposobene kovovou castou odporu
- indukcia odporu
ako uz bolo spomenute od BV je to zatiahnute v ramci vazby a myslim ze vplyv malickej magnetickej casti na thd je nemeratelny v nasich domacich podmienkach a bude na hranici miliontin percenta a nikoho nemusi trapit je tam mnoho inych veci ktore maju daleko vacsi vplyv
ak sa jedna o indukciu odporu myslim ze velmi zalezi od zosilnovaca kam sa to pouzije takze sa to zovseobecnovat velmi neda, ale ak dratovy vinuty odpor staci aj cfa mosfetu co ma rychlost v stovkach V/us tak len tak nejakemu zosilnovacu to asi neublizi. Ak by aj v nejakom obvode tam mala indukcia vadila riesi sa to jednoducho paralelnym radenim ak je potrebne zachovat schopnost prenasat velke spickove prudy.
Mimochodom mala rezistivita alebo dokonca aj indukcia v emitore koncovych tranzistorov je podla mna prave ciastocne vyhodou pretoze to moze fungovat ako prevencia proti kmitaniu rychlych koncov. Nieco podobne sa inak pouziva aj u elektroniek, kde na anodu sa dava mala tht tlmivka proti zakmitom pripadne do katody maly odpor aj ked tam byt nemusi.
Na tom něco bude, na vf se kvůli zakmitávání používaly feritový perly... To mě nenapadlo, že vlastně "zpomalení" zesilovače zlepší stabilitu...
Zpomalit zesilovač lze bezpočtem způsobů, některé stabilitu zlepší, jiné zhorší.
Zajímavost: některé z prvních verzí DPA měly emitorové odpory v podobě cívky z odporového drátu a taky to fungovalo.
http://www.zewel.tuliscz.com/pictures/d … a440_5.jpg
Jak se vůbec vybírá správná hodnota emitorových odporů? Má na nich být při klidovém proudu nějaké konkrétní napětí?
Když bych chtěl spárovat dva komplementáry 200W tranzistorů s vybíranou betou na cca 10%, tak by se to počítalo jak?
Jak se vůbec vybírá správná hodnota emitorových odporů?
vacsinou to velmi uzko suvisi s poctom pouzitych koncovych tranzistorov a prudovou poistkou...
A samozřejmě s mnoha dalšími detaily:
Např.:
- Proud trandy při jmenovité zátěži a proud aktivace (rezerva vztažená k prvnímu údaji)
- Skutečné zapojení proudové ochrany (např. existence a hodnota rezistoru mezi napájením a bází trandu ochrany)
Ve skutečnosti lze hodnoty Re v malých mezích měnit bez velikých komplikací (s existujícím zmíněným rezistorem).
Kdysi jsem stvořil jakousi počítací tabulku (a viděl i nějakou jinou), kde stačilo doplnit hodnoty součástí pojistky a vylezl výsledek hodnot proudu a příkon jednoho trandu v rozmezí celého napájecího napětí na výstupu.
Ještě jsem chtěl do toho počítání vložit k srovnání SOA použitého trandu a jeho teplotní závislost + hodit vše do srovnávacího grafu, ale už jsem se k tomu nějak nepřiměl
Audioweb.cz » Koutek pro začátečníky » Drátové emitorové odpory