Návrh PCB na malý lampáč s 2xPCL82 (Stránka 4 z 7)

Vrátit se k té první schema.
PCL82, nebo ECL82.
Třeba EL84 je napěťově dost jinde, jiná konstrukce g2, ECC82 malé zesílení atp.
Katalogové grafy tehdy byly celkem k něčemu, protože byly opravdu odměřené

Sorry, ale z toho se nic nevyčte. Do 500mA asi tu lampu budit nebudeš.

Kromtoho, pokud chceš použít dc analýzu pro chování při reálném vybuzení a ne jen k určení pracovního bodu, tak musíš nahradit kondenzátory zdojem napětí.

Zkus napájení +350V, pracovní bod Ug2 170V, Ia 45mA, Ug1 -11V (zdroj v katodě).
Do anody pracovní odpor 4200R, g2 přímo ze zdroje 180V, kondenzátor v katodě přemostit zdrojem napětí 11V.
Vstupní napětí v rozsahu +/-15V.

Najdi si to v charakteristikách PCL82, https://frank.pocnet.net/sheets/030/p/PCL82.pdf

Zatěžovací odpor 4200R bude spojnice 80mA a 340V

Skúsim namodelovať aj túto

To vyhoď i ten V4 a pokud tam je, tak bylo +/- 15V jako vstupní proti zemi, stačí i +/-10V, pak už je to stejně v limitaci. To jsou požadavky na buzení.
Což o to, nějakou charku to dělá, ale proud g2 zjevně nesedí, tam se to bude muset při simulaci obejít buzením g2 ze zdroje.
Stejně jsem počítal, že tam v g2 bude zenerka. Buzení přes velký odpor zdroje není ok.

R8 zmenši na 20M (v reálu tam bude 2x10M, ty jsou ještě běžný) a R5 potom upravit aby bylo na anodě X3 165V.
A pak to můžeš zkusit vybudit.

Pro porovnání co mám v LTSpice:
R5=2M, R8=20M, Va=165V

R10 1M přidává invertoru cca 160uA, min. proud invertorem je 160uA. Tedy to se povedlo.

Optimum EC je přibližně 660R, tedy - R2 = 680R.
Budím 1,2Vp-p - aby anodové napětí neklesalo pod cca 80V.
Převodový poměr trafa jsem zvolil tak, aby při tomto buzení nenastával ještě mřížkový proud ani jedné z koncovek.
K indukčnosti primáru 10H mám tedy indukčnost sekundáru 155mH.
Max. anodový proud je 146mA.
Při tomto zesilovač odevzdává do 8R zátěže výkon 5,7Wrms, rozkmit na výstupu je 19Vp-p a THD 0,083%/1kHz.
Symetrie buzení koncovek je v audiopásmu 0,6dB.
Střední proud trafem je 2mA, max. proudová nesymetrie je 7mA.

Jako fakt dobrý parametry.
Jen jde o to, zda-li se trafo bez mezery nebude už přesycovat těmi 7mA.

edit:
dovolím si malé odskočení, pokud zapojím koncovky takto, max. výkon je cca o 1W menší, THD je stejné.
Max. proud anod je 130mA.

Pokud volím odpory v G2 10k - 22k, zůstává situace situace stále stejná. Čím jsou odpory větší, tím větší proud vybudím, ale zase víc proudu sežerou. Nastává tu jakási rovnovážná situace. Na odporech 22k je ztráta 170mWpři plném vybuzení.

Čeho nesymetrii a jakým kondem?

To je převodní poměr cca 8:1, zátěž 516R/8R.
Šel bych aspoň na těch 10:1 a 800R.
100V trafo 6W do 8R má převod asi 14:1, to by se dalo použít do 4R.

V jaké LTSpice to simuluješ, jaké tam jsou zapotřebí knihovny ?

Tak jsem si chvíli sedl ke kafi, a něco zkusil, co píšeš.
Simuluju variantu s RC členy v g2 (viz. PSRR výše)
Snížení odporů invertoru na 27k moc nepřineslo.
Musel jsem snížit anodový odpor první triody na 220k, protože na anodě bylo cca 50V.
Optimální Rk je teď 630Ohm. Hlavně vyvážení nezávisí na zátěži, což je fajn.

Napajecí napětí zvýšeno na 350V.
Odpory v děliči pro předpětní 20M a 1M5. Napětí středu 186V.
Budím to 1,5Vp-p. Min. napětí na anodách je 60V.
Indukčnosti trafa 10H:80mH. P=6W

Max. anodový proud horní koncovky se ostře limituje na cca 135mA, v podstatě nezávisle na velikosti Rg2. Limitace teho proudu přestane, pokud dám pryč ten odpor 1Mohm co je ke g2 horní koncovky. Nechápu!?

EDIT: Už vím! Ono katodový odpor je 33k, což dá nějaký proud, ale právě jen pro těch 33k v anodě. A pro ten 1Mohm odpor už se proudu prostě nedostává. Do katody invertoru je potřeba dostat těch cca 150uA stejnosměrně. Přes koďour to nestačí. Doplnil jsem tam pro ověření zdroj proudu 150uA a limitace se neděje.

Přijde mi, že by bylo lepší to nejdřív vychytat bez EC a pak to vyvažovat, takhle je to ztráta času.