Téma: Bedničky "Monakorky" + subbas "Lavina"
Bedničky "Monakorky" + subbas "Lavina"
Určení: 3-pásmové sloupové reprosoustavy + pasivní subbbass
Měniče: satelity – Monacor 10“/SPH-250KE, 6,5“/SPH-165KPE; 25mm/DT-254; subbass: 15“/ Avallanche EW150-8
Příprava: studium, návrh, výpočty, simulace, hromadění materiálu,… - prosinec 2018 – únor 2019
Datum realizace: Březen 2019
Orientační cena: 30000Kč + 7000Kč
Technická data: Bassreflexová ozvučnice, satelity (vxhxš) 1,2x0,53x0,33m, subbasovka (vxhxš) 0,42x0,39x0,86m, Objem (litrů) 210 a 141, Příkon 100W+150W, Citlivost kolem 90dB, Frekvenční rozsah: satelity ?, subbasovka ? (bude se teprve měřit), Impedance 8Ω, materiál: laťovka 24mm + spárovka 28mm, vnitřní žebrování hranoly 50x30, Hmotnost: satelity 60kg, subbasovka 35kg, celkový prostor k ozvučení 149 m3
Autor: Fiktor
Něco na úvod
O nějakém zesilovači a bedýnkách jsem toužil již drahně let, leč ku splnění touhy bylo vždy tak nějak daleko. Priority byly jinde a i finanční prostředky směřovaly jinam. Vše začalo tak nějak v říjnu 2018, kdy jsem v bazaru koupil zánovní zesilovač Pioneer A30-K. Cena byla velice lákavá, neváhal jsem, neodolal jsem. A teď šlo o to, co k němu připojit. Uvažoval jsem o sloupových reprobednách. Už předem mi bylo jasné, že běžně dostupné bedýnky v obchodech budou „jen chrchlátka“, anebo opravdu profesionálnější kusy naopak zcela mimo předpokládaný rozpočet. Webový průzkum obchodů a audiofór mi víceméně dal za pravdu. A tak jsem se rozhodl, že vánoční čas věnuji studiu audiotechniky a pokusím si bedýnky navrhnout a ztlouct sám. A vzhledem k tomu, že patřím k povahám, kteří něco dělají buď pořádně anebo vůbec, tak jsem se do toho vrhnul „s rozvahou, …. a po hlavě“.
Příprava
V listopadu a prosinci jsem si nejdříve vyrobil měřící mikrofon a měřící monozesilovač, ať to mám pak čím měřit. Neb je dobré být připraven. A celé vánoční svátky jsem strávil studiem teorie zvukotechniky. Vodítkem mi byly články ARA od dr.Sýkory, Reproduktory a reprosoustavy od pana Tomana a mimojiné i tento Antoniův audioweb. Hodně mi pomohl prográmek Amplion, ale stejně jsem nakonec postupoval vlastní cestou s pomocí excelu.
Inspirace
Největší inspirací mi byl právě tento web. Základním ideovým vodítkem mi byl projekt Seilan (Monacor SPH-250KE + SPH-135KEP a DT-254) uvedený tady na webu. Jenom jsem SPH-135KEP nahradil trochu výkonnějším SPH-165KEP. Když jsem se podíval na ceny měničů, tak jsem nejdříve polknul, ale pak jsem si uvědomil, že „do Mercedesu se taky nemontuje motor z Trabanta“ a původní předpokládaný rozpočet 20000 jsem si v duchu navýšil na 30000.
Realizace
Jako materiál jsem místo doporučované HDF/MDF zvolil laťovku 24mm s vědomím, že se to bude muset řádně prožebrovat a s rizikem, že v ní „snad“ nebudou dutiny. Chtěl jsem nechat přírodní charakter její dýhy a hlavně to prokombinovat se spárovkou v přední masce, které mi zbylo více jak ½ plotny po výrobě schodnic. A překližku ve 24mm nebo 27mm jsem ve svém okolí nesehnal, tak proto ta laťovka. A kvůli jednoduchosti řezání jsem nakonec zvolil i méně akusticky vhodný tvar prostého kvádru. Lepší by byl asi nějaký lichoběžníkový profil, ale dělat zkosené řezy jen tak s ručním elektrickým nářadím je trochu ošemetná záležitost. Původně odsimulovaný rozměr 0,9x0,5x0,33 jsem nakonec navýšil na 1,25*0,5*0,33m. Nechtělo se mi totiž tu plotnu laťovky řezanou po šířce už dále zkracovat (lenost zvítězila). Výsledný hrubý objem se navýšil na konečných 210 litrů a všechno jsem znova přesimuloval. A koneckonců zvětšením objemu člověk tak „zase moc nezkazí“.
Bedna byla navržena se samostatně uzavřenou komorou 30 litrů pro středový reprák, takže na basák zbylo cca 180 litrů. Chtěl jsem pokud možno co nejplošší amplitudovou charakteristiku, takže jsem na objemu opravdu nešetřil. Polohy měničů byly dány umístěním výškáče pokud možno do výšky sedícího jedince a střeďák s basákem co nejblíže k sobě s ohledem na rozměr krycích mřížek a rozměrem ozvučnice pro střeďák. Tady je kompromis, ne ideální řešení. Desky jsou spojovány na lamelky po 20cm a vše je zpevněno vnitřní kostrou z latí 50x30. Vše řádně prolito lepidlem, sešroubováno a těsněno silikonem. Střední komora, je nyní zcela vyplněná molitanem, zbytek bedny jen obložen. Vrch a spodek bedny molitanem taky a stěny a přepážky jsou vystlány tlumícím rounem od Dexonu. Toho molitanu na to padlo všechno z jedné celé staré matrace, co mi ležela na půdě. Taky způsob recyklace. Přístup do bedny je odnímatelnou celou zadní stěnou, zesílenou příčným žebrem a hustě upevněnou šrouby. Povrchová úprava je vcelku obyčejná. Několikrát broušení a kytování, moření obyčejným lihovým mořidlem, jedna základní vrstva brousitelným nitrozákladem a dvě vrstvy lesklého dvojsložkového polyuretanového laku. Lakováno štětcem, lenost zvítězila nad vizí čištění stříkací pistole. Původně jsem počítal, že nejvrchnější vrstva bude stříkaný epoxidový lak (dá se vypulírovat do klavírového lesku), ale k tomu již (zatím) nedošlo.
Bedna má jeden bassreflex o průměru 10cm, směrovaný dopředu. Podle výpočtu SPH-250KE ve 180 litrech ani díru nepotřebuje, nicméně bassreflex tam je, ať jej nemusím dodatečně vyřezávat. Zkoušel jsem uchometricky s bassreflexem otevřeným i ucpaným hadrem, lépe mi zní otevřený. Bassreflex zatím není naladěný, zkracovat se bude až po měření.
Měniče jsem po dlouhém uvažování nakonec přikryl plechovými mřížkami. Když vidím, jak se doma tancuje při úklidu se smetákem a barvitě jsem si představil to koště zapíchnuté do basáku, skončily oba reproduktory za mřížemi. Nesehnal jsem 6a1/2“ grill, takže střeďák byl zakryt 8“ mříží. Vypadá to zajímavě.
Výhybku jsem hrubě napočítal z katalogových hodnot měničů, zvolil jsem dělící kmitočty 700Hz a 3500Hz. Všechny větve filtrů jsou třetího řádu, takže se to tak akorát vešlo na PCB o rozměru A4. Větší kuprexitovou desku jsem ještě v životě neleptal. No a k tomu přibyla ještě samostatná PCB deska o velikosti A5 s obvody kompenzací vlastních indukčností pro basák a střeďák, s kompenzací rezonance pro výškáč a s děliči pro doladění citlivosti v jednotlivých větvích. Připojení vodičů a mezi-propojky jsou na faston konektory, takže až začnu měřit a ladit, půjdou výhybky lehce ven k úpravě. Co se týče cívek, tak vzduchové pro basák jsou vinuté průměrem 1,2 nebo 1,0 a pro středy a výšky 1,0 nebo 0,8. Kondenzátory ve výhybce jsou MKT (jejich cena mne taky trochu překvapila), kompenzační kondy jsou směsí MKT a bipolárů. Rezistory 10W nebo 15W, ochranná žárovka pro výšku 28W (ale dám tam výkonnější). Obě PCB jsou přišroubovány na hliníkovém rámu, větší/hmotnější součástky jsou přichycené stahovací páskou.
Celkově jsem zvolil strategii mít raději bedny složené a „nějak“ hrající, než se prát s měřením a mít to doma v obýváku rozdělané několik měsíců a mít tam klasický elektrikářský „hrobeček“. Měřit a ladit se bude potom (=nyní). A pak teprve začnou další experimenty s výhybkou, úpravou výstelky, atakdále … s mírným rizikem, že je něco od začátku špatně.
První poslech
První poslech mne velice překvapil. Žádné zvláštnosti, žádné slyšitelné zkreslení, žádné oscilace, …. Prostě to hrálo velmi hezky a jasně. A když jsem si sednul do rovnostranného trojúhelníka, poprvé v životě jsem slyšel skutečné „stereo“. Protočil jsem spoustu CD různých žánrů, třebas uši něco nepravého zachytí, ale zatím nic. Velmi mne ale překvapila plochá charakteristika beden. Člověk je všude kolem už tak totálně zdeformovaný běžně prodávanýma mini bednama s uměle zvýrazňovanými basy, že mu tam to „tuc-tuc“ prostě nějak chybí. A tak mne napadlo dodělat si k tomu ještě pasivní subbassovou skříň. Zesilovač má dva nezávislé kanály, takže jsem se rozhodnul ten druhý kanál nějak využít.
Subbasák
Návrh byla už skoro rutina. Vlastní realizace trvala jen týden. Velikost bedny byla zvolena maximální (140 litrů) podle množství a rozměrů materiálu, co mi zbylo a co jsem ještě vyškrábal na půdě. Bedna je tentokráte celodřevěná ze spárovky 18mm a 27mm. Vnitřní kostra opět z hranolů 50x30mm. Basreflexy o průměru 10cm jsem vyříznul do boků bedny, ať se jejich zvuk tříští na satelitech po bocích. Stěny bedny a vnitřní příčka jsou tlumeny molitanem a tlumícím rounem. Stejně jako u satelitů, je PCB s výhybkou přišroubováno na nosném hliníkovém rámu.
Měniče jsem zvolil s co nejvetším průměrem, ať to dá ty "basy". Zvolil jsem čínský noname Avallanche. Ono to sice „nějaký jméno“ má, ale na webu se k těm měničům nedají nalézt žádné podrobnější parametry. Nekamenujte mne prosím za to, že jsem k těm Monacorům strčil něco takového, ale mi šlo opravdu jen o průměr měniče, nic více. Jsem zvědav, co na těch reprácích naměřím, a co jsou vlastně zač. Koneckonců, nahradit ty 15“ něčím lepším můžu vždy. Výhybka je druhého řádu s indukčností na železném jádře (9mH), kondy bipolární a ještě kompenzační obvod vlastní indukčnosti reproduktoru. Frekvenčně je propust posazená někam kolem 230Hz. Chtělo by to trochu ještě níže, třebas někde vyhrabu anebo navinu tlumivky s větší indukčností. Spíše zvýším její strmost předělávkou na filtr 3.-ho řádu.
Druhý poslech
S tím subbasákem to „dostalo šťávu“. Basy si jen broukají, žádné bučení není slyšet. Na vokály si nechávám puštěné jen satelity, na orchestrální hudbu připínám subbasák. Když nad tím tak uvažuju, je ta soustava vlastně 3,5 pásmová. I při tichém poslechu je slyšet celé spektrum, a když to člověk trochu „osolí“, třepe se mu v křesle zadnice a naskakuje husí kůže. Bedny zatím nejsou změřeny a doladěny, takže jsem zatím s kolečkem zesilovače moc netočil. Basy jsou opravdu monstrózní, když poslouchám varhanní skladby, jde to hodně nízko. Mám s čím porovnat, kdysi jsem na varhany trochu hrál.
A co dál?
Skamarádit se více s měřícím softwarem (Arta, Holm) a konečně si reálně změřit, co jsem si to vlastně porodil. Na studium toho měřícího software jsem zatím neměl moc času. A pak laborovat a ladit. Anebo, když to bude dobrý, tak do toho už třeba i nešahat. Otočný stolek pro měření měničů a beden už je právě hotov. Na to padly úplně poslední zbytky a odřezky materiálu.
A co dál ještě?
V rámci laborace mám k dispozici ještě jeden Monacor SPP-250. Byl za babku, mám jej jen na experimenty. Kdybych jej odpálil, moc plakat nebudu. Uvažuju, že bych mu koupil jednoho bratříčka a zkusil si ztlouct subbasovku s akusticky laděnou komorou. Nebijte mne, že se tento reprák s takovým výsokým Qts (0,9) na toto vůbec nehodí. Já vím, ale za pokus to stojí. Koupím si asi další plotnu 24mm laťovky a budu si hrát. A kdo si hraje, nezlobí!
A co říci závěrem?
Jsou to moje první reprobedny, třeba nebudou ani poslední.Takže mne neplísněte, že to mám úplně špatně a že vy byste to udělali jinak. I chybami se člověk učí (teda hlavně chybami se člověk učí). Pro mne je důležité, že se mi to povedlo "na první". Teď se to hlavně musí změřit a eventuelně doladit, přidat/ubrat tlumení,... ať jsou k dojmům i reálná fakta.