Jít do obsahu fóra

Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.


(Stránka 2 z 2)

Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

  Stránky: ««« 1 2

Chceš reagovat? Musíš se přihlásit.

RSS

Příspěvky [21 až 34 z 34]

21

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

Byla pokud vím tenká knížka, kde byly MAA741, 748, 723, 725, 501-4, možná 7805-24, vydání asi 1984.

Pak byla tlustší "Analogové integrované obvody", 1987, tu mám, tam je kdeco, včetně MAA436, MBA125, MAC160 a podobně.

Web

22

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

Rožnov na to něco mít musel. Bambusáky se dělaly napůl ručně, co kus to originál a značilo se až po všech měřeních. A od jisté doby začali i u NPN a PNP bambusů udávat šumové číslo, což do té doby nebylo /cca 1963-65/. Pardubice-Přelouč-Vráble si to stejně ještě třídili sami. 106NU70 na vstupech řady B4 byly na tu dobu skoro zázračné, ten samý tranzistor s tak malým šumem v obchodě koupit nešel. A Vráble v bleděmodrém. Při restaurování AUA120, toho bambusového předku jsem byl šumem přinucen měnit bambus na vstupech a hlavně v korekcích, ovšem bez dočasných patic přímo v dotyčném zapojení to nešlo ani omylem.
Nejhorší, co mě mohlo potkat, byly maďarské GC507-509 a GC515-519 jako náhrady za běžně nesehnatelné 0C71-72. To byl fakt děs, až asi za půlrok se mi zadařilo na burze koupit GCčka, ale rožnovské a i pár origo nepoužitých 0Cček. Ty 0C71 a 0C72, přestože nepoužité, nebyly skoro k ničemu, leda na nějaký bzučák. Asi poničené stářím či nevhodným skladováním.
U té AUA120 jsem poprvé pochopil, proč se Tesle jako takové moc nechtělo do výroby finálních výrobků s tranzistorovým=germaniovým osazením. Už z raného mládí si pamatuju, že šest naráz koupených 102NU71 z jedné série byly s parametry od zdi ke zdi, takže jestli se s tímhle musela potýkat i výroba, tak se jim zpětně vůbec nedivím. Jasně, chápu, že si určitě všechno třídili do nějakých skupin už kvůli pracovnímu bodu, ale té práce navíc s tím..Jako mladý jsem neměl moc možností si vybírat, teď jich mám paradoxně daleko víc, když musím opravit či restaurovat nějakou germaniovou věc. Naposled Music 30 Stereo a AZS175. Ten druhý je neskutečný šunt, vůbec nechápu, jak se to mohlo v této podobě dostat do výroby a ještě s tím osazením - jakási bulharsko-rumunská směska SFT a EFT. A po 40-50 letech skladování zkusit vybrat funkční pár z několika desítek kusů 0C26 a 0C27 je dneska také docela věda.
Proto dnes před plně funkčním Musicem 40 či 15 s původním osazením smekám klobouk a když není nutné, nereju do toho.
Na bambus mám jenom BM529 a orientačně PU120, ale Jandovo tvrzení o tom, že čím menší Iceo, tím menší šum tak docela neplatí, zvlášť u vyšších h21e.

Web

23

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

Sendy, pokud si pamatuji, Tesla k některým lineárním i číslicovým IO vydávala tenké konstručkní katalogy, vždy samostatně k jednotlivým typům nebo sériím, nemám všechny, jen některé, namátkou řada MAA50x, MAA725, MAA436, MAA723, ale třeba taky MH74192, MH1ST1 atp. Posílali to větším firmám na vyžádání, koupit se prakticky nedaly. Ke tranzistorům toho bylo mnohem méně, nebo mě to nepotkalo. V mírně osekané podobě se to pak dostalo do velkých modrých "bichlí" - katalogy 1 až myslím 4.
Ke germaniovým mám jen jednostránkové listy z katalogu formátu A6. Rozptyl germaniových trandů byl obrovský, proto je vybírali a byly značené barevnými tečkami. Ty se ale do běžného prodeje prakticky nedostaly a to co bylo v prodeji byl nejspíš ten mezní odpad po výběru.

Web

24 ...editoval Crifodo (9. 11. 2015 10:04)

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

sinclair napsal:

Asi poničené stářím či nevhodným skladováním.

Já jsem ten Čermákem popisovaný měřák pochopil tak, že to právě vyrobil VÚST pro výrobní závody.
Jestli je dosud v Rožnově to světově vývojové centrum jak bylo řečeno, tak tam třeba ještě existuje podnikový archiv, kde by se něco o měření šumu našlo. Ačkoliv, v posledních dvaceti letech bývá zvykem uvolňovat místo po almaře s archivem jako první. Nedávno jsme se snažili zjistit něco bližšího o Z. Škodovi, autorovi známých knížek pro začínající elektronické kutily, a nikdo nic. Redakce AR taky už archiv vyházely.
Taky jsem kdysi v nějaké nepříčetnosti měnil vstupní tranzistory v Uranu nebo Plutu, zjištění bylo že oproti tomu germaniu byl rozdíl s KC239F neslyšitelný, a pokud nějaký tak maskovaný rušením od motorku. Zbytečná práce a zbytečné snížení historické ceny.
Změna parametrů časem by měla být proč? Netěsností té epoxidové zálivky vývodů v kloboučku? No, je fakt že nejvydatnější šumový generátor jsem si připravil kdysi odpouzdřením jednoho GC500. Přitom pořád zesiluje, ale skrz ten šum by se v tom slabší signál nenašel...
Jako mladej nadšenec si člověk tehdy odnášel tranzistory za naškudlený kapesný po jednom, tak jaký vybírání smile navíc ta prodejna o moc víc stejně v regálu nemívala. Výroba na tom byla úplně jinak a z ní ještě speciály. Mám někde jako exota jednu P4GE s asi šesti barevnýma tečkama, jak zřejmě prosívali vhodný kusy pro klimatické zkoušky předepsané pro palubní techniku.
Označení bambus vzniklo jak? sedělo by mi spíš jakožto asijská plodina do jiné doby a jiné části světa, která na nás dneska valí svoje "součástky".

25

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

Germaniovým produktům říkat "bambusáky" mě naučil už před cca 30 lety můj tehdejší starší parťák z práce a sem na web jsem to přitáhl já smile
On totiž germaniu nemohl přijít na jméno od momentu, co začal dělat s nf malým i velkým křemíkem, na západě tehdy už běžným, co mu tajně vozil jeho strýc z Rakouska. Část z nich samozřejmě skončila i v mých, v práci ukutěných přístrojích.
Říkal "kurva, ty zasrané NUčka sa proti tem BCčkom chovajú, jak gdyby byly z bambusu nebo čeho!!" A od toho momentu v dílně nikdo nenazval jakékoli germanium nijak jinak:-)
"Malý péčkový bambusák"alias cokoli z řady 0C-GC, "bambusová placka" alias germaniový výkoňák, "bambusové sklo" alias germaniová dioda ve skle ať už 1NN či GA či ruská D2A-Ž či "bambus selén"alias výkonové germaniové usměrňovače, které měly často horší provozní vlastnosti, než německé selenové usměrňovače..

Elektronického "argotu" bylo mezi profesionály mnohem víc a když v takovém prostředí pracujete i jen pár let, přejde Vám to skoro do krve. Když někdo někomu, sklánějícímu se nad stávkujícím přístrojem poradil:

"Pověs temu na šíny stovkový kýbl", tak je z toho nováček a třeba i nezkušený amatér zprvu trochu vyděšený, ale neznamená to nic jiného, než rada k zablokování napájecí cesty v určité části přístroje elektrolytem 100uF smile

"Skočte negdo na štyriatřicítku, kurva zas je tam pár baní v řiti" - to například znamenalo, že po pravidelném ranním měření a zjištění brumu ve výstupním signálu má "někdo" zajít do dálkově ovládané a měřené 3kW výkonové stanice podnikového rozhlasu ve 34. budově, vyměnit tam příslušný počet příšerně poruchových elytů TC937a 5G/50V /v tom nejstarším, tlustém červeném provedení/ a to v některých ze 100W jednotek AUJ635 ve tří paralelních stojanech AUC2100 smile A to byl pěkný oser i přesto, že měřicí systém dotyčných stojanů umožnoval vadné jednotky poměrně rychle najít. Často totiž odešel elyt či oba dva ve 3-4 koncích naráz.
Nestačilo tedy jen postupně přepnout přepínač par. chodu do R-polohy, pokud jich bylo víc - bylo nutné ještě podle modulometru, přepnutého na vnitřní měřicí odpor bručící konec vystopovat dle výchylky.
Onen "negdo" jsem byl zpravidla myšlen já coby nejmladší smile
"Baně" totiž byly myšleny velké elyty řady TC93xa, elektronky byly bez udání velikosti zásadně nazývány flaškami.

"Na štyriadvacítce im v pultě prská nejaký bambus" - to byl povel k odchodu do 24.budovy, kde byla opět dálkově ovládaná ústředna AUB120 se čtyřmi AUC140 a podezření, že v řídícím, gemaniovými tranzistory osazeném pultu nejspíš šumí či prská některý vstupní tranzistor. A to byl ještě větší oser, než případ výše.
Tehdy už jsme dávno měli ukutěné fakt dokonalé cínové odsávačky /v prodeji u nás ještě dlouho nebyly/, ale museli jsme mít ze 106-107NU70 a GC50x na dílně dopředu navybírané tranzistory na výrobcem doporučenou betu a k tomu malý šum - a vzít je s sebou do terénu.
Ale někdy to byl i zfušovaný TR112-113 či TR144 co prskal, občas i vazební elyt - mohlo to být kdykoliv cokoliv, takže všecko v tříkomorové Botas tašce s sebou. Celou E12 miniatur, čtvrtwattů, půlwattů i větších, E6 všemožných elytů včetně velkých, keramik, svitků i škatulka nejčastěji se vyskytujících potenciometrů, trimrů, čisticí prostředky a všechen vercajk pochopitělně také. V podstatě takový miniaturizovaný sklad, co se musel po každé směně nutně doplnit, jinak to dotyčného vytrestalo otravnou cestou zpět na základnu pro jednu či dvě chybějící, do zásobníku nedoplněné součástky. Ta Botaska plně vybavená vážila tak 9-10kg a to tam bylo jen to nejnutnější. Televizáci toho na exterky tahali ještě víc, měli ty tašky i tři. No..tfuj.
Jak jsem psal výše, Vráble s tím ve výrobě asi různě čarovaly také. Cokoliv, co se vymykalo nějakému "zlatému středu" parametrů buď nefungovalo, anebo blbě. Onen "střed" byla beta od 50-80 a Iceo do 3uA, jinak bylo zle. Vráble v manuálu sice naznačovaly, že by ony tranzistory měly být nějak vytříděny, ale každý tu možnost neměl. A my jsme zrovna těchto pultovek měli v podniku na starosti víc, než 40 sestav s různými výkony a odlišného stáří.
Ale co Rožnov - to bylo ještě príma, ale když jsme začali dostávat bambus GC, v rámci RVHP delimitovaný do Maďarska, to byla teprv hrůza, než se to naučili dělat. Dostali jsme třeba "páry" GC511K/521K s vývody do trojúhelníka -jasná výroba jinde- a už bylo zle. Ne že to skoro nebyl pár co do bety, ale npn byly některé i pod 20V, zpravidla tak 15V, na hranici použitelnosti. Pak náš nákupčí přitáhl za úplatek botama z Uh.Brodu tuším AC180K/181K či tak nějak, původně jako ND Europhon, ale evidentně dělané Rožnovem pro někoho jiného /na kostkách vodové potištěné bílé nálepky tesláckým modrým fontem, vývody v řadě, červená tečka/ a to bylo úplně něco jiného. Spárované tak na 10%, výkon jak prase, netopily tolik a šly i jako budiče ve starších Music 40. Měl bych ještě nějaké mít, teoreticky:-) Pod fabriku totiž údržbou patřily i školky, všecky internáty a učiliště, kde bylo hafo stolních tranzistoráků, gramofonů, magnetofonů. Dobré 3/4 z toho na konci osazené tímto či podobným GCčkovým komplementem. 
Totiž - do našeho skladu materiálu se dostávala jen běžná prodejní produkce, nakupovaná přes Uh.Brod, až na výjimky nic jako speciální ND přímo od výrobce. Nebyli jsme totiž smluvním servisem Tesly Eltos a Multiservisu. Takže i takové KD503 do konců se musely vybírat a třídit podle doporučení Vráblí z běžně nakoupených. Z jednoho plata KD503 /50ks/ se někdy nevybralo ani 10 párů. Nevím, jak to tehdá nákupčík dělal, ale co jsme měřením vyřadili pod 90V a udělali ze zbytků kompletní 50ks plata, tak dokázal v Brodě vyměnit za jiná plata z jiných sérií. A tak to bylo s kdečím, co bylo nutné vybírat, aby to aspoň trochu běhalo spolehlivě. EL34 jsme měli ale vynikající RFT, zásobu snad 5000ks, tak jsme se nemuseli trápit s propálenými paticemi u tesláckých, díky mizernému bakelitu. Enderáci to uměli podstatně líp. Teslácké EL34 měly při poruše patice ještě kupu emise, ale prd platné, když byla mezi kolíky zuhelnatělá patice - v podstatě jsme zahazovali /já blb!/ ještě 100% elektronky jen kvůli patici. EL51 v běžných RUčkách běhaly až do vyčerpání na nějakých 40%, kdy už nechtěly dávat potřebný výkon.
Tehdy to takto fungovalo, jen velké RTV opravny Eltosu a Multiservisu dostávaly orig ND z Oravy, od ostatních výrobců i ND na Tuzexem prodávané výrobky. Jim stačilo objednat jen podle čísla ze servismanuálu a nestarali se..
Což jsem poznal až později, při změně zaměstnání z tohoto obuvnického megapodniku, přes roční zastávku v elektronické přidružence JZD právě do servisu Eltosu v UB. To bylo úplně jiné kafe i v rámci reálsocialismu a různé jiné peripetie.

Web

26 ...editoval Crifodo (11. 11. 2015 9:59)

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

Ale jo, nemám nic proti argotu, akorát jsem v dnešní době po zkušenostech ve střehu jiným směrem geograficky, to ten tvůj parťák s rakouským strejdou nemohl tušit, co se sem navalí za třicet let za sračky z opravdu bambusových krajů. Já mám ke germaniu obojaký poměr, přes ty negativa to přece jen bylo to první s čím jsem začínal, elektronky sice vzápětí potom, ale potřebovaly moc hardwaru a nepříjemně štípaly, u křemíku byla zničující cena. Navíc germanium bylo všude tou dobou ještě i ve spotřebce a taky v časopisech a literatuře byla určitá setrvačnost. Nasekat obvody z křemíku bez stabilizace do teploty a bez výběru umí každej trouba smile
Kytaristi dodnes slintají nad skleněným bambusem v krabičkách, protože křemík kurví zvuk úplně jinak a hnusně...
Nespletl ses s tím Ice0 s 3µA, neměl to být Icb0? tak malou hodnotu jsem snad neviděl, nejmíň asi 8 µA Uce0 u GS500 která ale měla bázi nulanulanic kvůli kapacitě.
Co jsem na vlastní oči nikdy neviděl, jsou první Ge 10 W výkoňáky z Rožnova 32NU70, s centrálním kolektorovým šroubem, nedávno jsem někde viděl fotku.
No a hrotové oscilační 1-3NT40.

27 ...editoval hranatybraska (11. 11. 2015 22:14)

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

Je fakt, že germaniové fuzzy jsou vyhledávané i dnes, protože ten zvuk prostě ničím neuděláš..

Tím neříkám, že germanium je svatý grál.. jen že to je zvuk, co ve své době táhl a do dnes táhne.

Jako je třeba zvuk slavnejch tubescremarerů z 80.let, se kterými se nakopávaly už tak přebuzený lampáče. Tam byly 4556 dělaný tehdejší technologií a jinou vnitřní topologií než dnešní 4556ky, ty operáky měly ve smyšce zpětné vazby antiparalelní kombinaci křemíkových diod. A jak byly ty operáky nedokonalý, tak to má prostě takovej chlupatej zvuk, který je velice vyhledávajnej, ale dnešníma operákama se to těžko dává.

Třeba jsem tu měl zesilovač z gramofónu s germaniem na konci (GC510/520) a křemíkem vepředu, topologie zmenšenej transiwatt, mělo to asi 2x4W, ale ten zvuk byl pro poslech naprosto v pohodě, ikdyž o šířce pásma si budem povídat..

Jsem ročník 86, ale jako kluk jsem s germaniem dělal taky, protože toho bylo všude mraky a ruku na srdce, krystalka s tím šla prostě líp. No a když jsem dělal měnič na doutnavku napajený z jednoho 1,5V článku, s germaniem to makalo.

28

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

Crifodo napsal:

Kytaristi dodnes slintají nad skleněným bambusem v krabičkách, protože křemík kurví zvuk úplně jinak a hnusně...

Tak tak, nielen gitaristi aj bassmani, fuzzy som pouzival na basu, to bol zvuk a la Black Sabbath ako original tongue

S Ge som toho vela nenarobil (aj ked som tiez 1986, 90% elektronky, az dodnes), ale na rozne detektory a obvody s nizkym napajanim velmi vhodne. Uz davnejsie som cital, ze Motorola ma operak schopny pracovat pri 1,1 ci 1,2V, cize ideal pre napajanie tuzkovkou, co ale soudrozi tam narvali netusim... ale tusim zradu a Ge smile

29 ...editoval reeb (20. 11. 2015 23:27)

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

Sendy napsal:

příručka "Měření polovodičových součástek", SNTL 1970, Blaha - Havlík - Stach.

Tady je sken

http://ulozto.cz/x9HAz4ra/mereni-sumu-n … istoru-pdf

kdyby jste někdo splašil ty výzkumné zprávy v odkazech, dejte echo..

Podrobnější rozbor je v knize  Polovodičové obvody s malým šumem, SNTL 1980 V.Žalud, V.Kulešov

Web

30

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

to sinclair  "Bambusáky se dělaly napůl ručně"

Můžete ktomu prosim sdelit nejake podrobnosti. Dneska se o těchto starsich technologiích nejde moc docist a vzhledem k tomu, ze ja taky na rade xxxNU70 , OC30 apod zacinal , tak me to velmi zajima. Diky za odpověď.

31

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

A viděl někdo předchůdce bambusáků? Cca rok 1956. Byly hranaté. Např 3NU40. Osobně jsem je v žádné elektronice neviděl, ale na vlastní oči v loni v Rožnově.

32

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

therion:
tady je reportáž z AR z Rožnova z roku 1960: http://leteckaposta.cz/965703821

33 ...editoval Crifodo (17. 11. 2015 9:49)

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

skomont napsal:

A viděl někdo předchůdce bambusáků? Cca rok 1956. Byly hranaté. Např 3NU40. Osobně jsem je v žádné elektronice neviděl, ale na vlastní oči v loni v Rožnově.

V komerční elektronice asi není šance, protože první přístroj který šel na trh byl T58 a to už byla řada 1xxNU70 v NPN.
Jediné použití o kterém z doslechu vím, je vzorkový přijímač v jednom exempláři z TESLA VÚST http://www.nestor.wz.cz/down/prijimac_vust1956.pdf kde byly použity 4NU70. Zřejmě se pár těch prvních tranzistorů v PNP prodalo několika amatérům, možná vznikl nějaký ten zesilovač pro audioprotézy, kde se očekával velký přínos oproti bateriovým elektronkám z hlediska rozměrů a příkonu.
Kde ten první přijímač skončil by mě docela zajímalo, to bude dneska cenná rarita. Samotný VÚST byl po plyši řízeně rozmetán jako většina elektronického průmyslu pod povrchními ideovými záminkami o volném trhu a neomezované kvalitě a archivy byly zničeny jako obvykle v těch případech.
EDIT v prodeji byly asi až 1-3NU70, což byly pnp germania pouzdřené už ne do skla, ale do 5mm kovového kloboučku, jak potom vydrželo až do ukončení výroby někdy snad 80´ - GC51x/52x.

34

Re: Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

Therione, hodně se toho o ruční montáži a vůbec výrobě prvních tranzistorů lze dočíst v pdfku "Sborník Tesla Rožnov 1949-2012" dohledatelném na netu. Je to sakra zajímavé čtení, dočteš se tam třeba o tom, že v některých provozech dostávaly holky placené volno, když dostaly krámy a nejen to. Prostě jiné složení potu a různé další agresivní výpary tam nesměly. Základní polovodičová čistota vzduchu 1 částice velikosti do 0,5 um na litr vzduchu, běžná je asi 10.000-50.000 částic do 5um na litr. To si ani já neumím představit...
Další zajímavé čtení o difúzní, planárnía epitaxní technologii včetně všech tanečků okolo je v Bémovi II., tedy "Katalog československých polovodičových součástek II." z roku 1979, přímo navazující na díl I. z roku 1972.
Zatraceně zajímavé čtení, kdy zjistíš, jaký malý zázrak bereš do ruky v podobě jakéhokoliv KDčka.

Web

Příspěvky [21 až 34 z 34]

  Stránky: ««« 1 2

Chceš reagovat? Musíš se přihlásit.

Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Nízkošumové PNP i NPN tranzistory

Podobná témata


~±«|»¼½¾²³&@µΩπØ$£