Wili, ty jseš Federmann? Bez jakýchkoliv objektivních argumentýů mi napíšeš že to je blud. Kdyby jsis dal do kupy 1+2, tak ti dojde, že je to tak, jak píšu. Něco si nastuduj a pak si pouštěj hubu na špacír.
hranatybraska napsal:
Paralell push pull se upravdu myslí ta katodová podivnost. Je to totiž kombinace - lampy pracují do zátěže praralelně, ale v pushpullu. Jinak se to zapojení nazývá circlotron. S malými odlišnostmi tedy.
1)Ciclotron je nieco uplne ine a s tymto nema skoro vobec nic spolocne.
2)Katodova podivnost myslim to, ze lampa pracuje LEN ako katodovy sledovac.
3)Push pull moze byt aj obycajny zosilnovac s vinutim v anodach, ci je v anodach alebo v katodach je to stale push pull. Paralle push pull staci dat viac lamp paralelne, nic to ale nemeni na tom ci je vinutie v katode alebo v anode. Proste je to stale paralel push pull preto nechapem oznaceniu PPP v kontexte ci je vinutie v katode alebo v anode.
PPP je circlotron. Pročpak tohle schéma má v názvu PPP i CIR? http://www.valveheart-bg.com/Scans/ppp84cir.gif
hranatybraska napsal:
Tohle zapojení má výhodu v tom, že v podstatě je to jediný způsob, jak udělat s jednou vodivostí výkonových prvku komplementární pár. Výstupní transtormátor má jedno primární vinutí a tím celým prochází proud obou lamp. Takže odpadá problém rozptylových indukčností.
Dalsi blud. V kontexte s tymto popisovanym aspon urcite.
V kontextu s čím a proč blud? V lukešovi je to obšírně rozvedeno.. http://www.john-a-harper.com/m60-figure1.gif Kirchohovy zákony ti nic neříkají?
hranatybraska napsal:
Navíc může být v provedení jako autotransformátor. Dále může být to trafo celkem malé, protože katoda má menší výstupní odpor (Ra/4) a dále pentoda pracuje v podstatě se 100% ZSV. Zapojení je ideální pro všechny lampy, co zváldou velkej proud a mají velkou strmost. (Tedy i PL509 muhehehe, které mají navíc i povolené velké napětí katoda žhavení.)
Vystupny odpor lampy nema nic polocne s velkostou transformatora potrebneho pre deklarovany vykon resp. min. prenesenu frekvenciu trafa. S tymto co popisujes skor suvisi pocet zavitov potrebny pre dosiahnutie deklarovanych parametrov.
A co RL článek tvořený impedancí repra a vlastní indukčností výstupního transformátoru? Jaký bude mít průběh přenosu v závislosti na frekvenci? A přenos výkonu mezi impedancí zdroje (tedy impedancí výstupní elektronek) a impedancí toho RL článku?
hranatybraska napsal:
Přenos vysokých tónů je zvláště excelentní. Nevýhodou je nutnost velkého budícího napětí co musí budič zvládnot. (Většinou se používá bootstrap, což v šikovném zapojení ještě sníží zkreslení).
S tymto skor suvisi vystupny odpor lampy, pretoze menej zavitov je viac sumernejsich v pomere 1:1, inak to ale v nicom inom nema lepsi/horsi prinos. Ak by bolo sym vinutie v pomere 1:1 bez kapacity odpor lampy by bol v podstate jedno aky je.
Vem si náhradní schéma VT vzhledem k vysokým kmitočtům a počítej. Třeba lukeš to má dobře vysvětlené. Nebo Slezák a kol. Výstupní transformátory. A taky Smireninova radiotechnická příručka. Nemám čas abych tu psal učebnici.
hranatybraska napsal:
Lukeš to rozebírá dost do detailu a je to asi tak max. co se dá s lampama udělat. Další nevýhodou je nutnost dvou samostatných napajecích zdrojů. McIntosch to dotáhl k dokonalosti tím, že doplněním dvou katodových vinutí snížil počet zdrojů na jeden (výstupák si dva sám vyrobí). Navíc tím ještě vhodným poměrem vinutí dosáhl ultralineární charakteristiky. No a ještě vhodným uspořádáním vinutí dosáhl toho, že se v podstatě odeštou mezizávitové kapacity vinutí transformátoru a tím si mohl dovolit vinout n-ifilárně (n = počet vinutí transformátoru). Ve výsledku se dostáváme k tomu, že rychlost zesilovače záležela hlavně na materíálech jádra.
Dalsi blud, kapacita v MC vystupakoch funguje inak. Kapacita sa tu neodpocitava, praveze naopak je velmi extremne vyoska, ale vdaka tomu ze v bifilarnych vinutiach je rovnaky AC potencial nema tato kapacita ziaden vplyv na VF. Prave naopak funguje ako "foliak" v zdroji tesne umiestneny pri vystupnom trafe, ale tu je priamo V trafe. Jadro nema s prenosom VF absolutne nic spolocne, pretoze VF sa prenasa viac lokalnym magnetizmom v okoli samotneho drotu ako cez jadro. Resp. pouzite jadro nie je velmi schopne VF.
Jádro má hodně co společného, protože ztráty v jádře rostou s kvadrátem frekvence. Náhradní schéma trafa.
Jasně, že ty kapacity popisuju vzhledem ke střídavému proudu, co se týče stejnosměrného asi neřešíme, když je užitnou vlastností, že ten zesák zesiluje střídavé signály. Prostě se kapacity vinutí vhodným zapojením zapojí do série a basta.
Vyprošuju si tady nařčení z bludů, nepodloženými žádnou teorií. Každej kdo má do prdele díru si může o kom chce vypravovat, co chce a rozrůstá se to čím dál víc. Máme republiku plnou po bitvě generálů a zajímavý je, že se žádnej z nich do ničeho nežene. Tímhle zároveň končím na tomhle fóru definitivně. Bludy si nazývjete co chcete, rozporováním a urážením ostatních totiž ještě nikdo nikdy nic nezkazil. Nemám chuť tu sepisovat seznam teorií, na to je život moc krátkej. Radši půl života prošukám, než abych se tu hádal s bojovníky proti bludům, ač teorie mluví pro mě. Už vidím, jak mě tu rozcupujete a budete si tvrdit svoje "pravdy". Mě je to jedno, dyť je to jen elektrika a navíc mě audio neživí a koneckonců vše, co tvrdím se mi kromě toho, že jsem to přečetl v literatuře ověřilo i v praxi. Hlásejte si tu co chcete, žádám admina o smazání mého profilu.
Nahrát obrázek
