Jít do obsahu fóra

Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.


(Stránka 6 z 7)

Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Zesilovač - třída D

  Stránky: ««« 1 ... 4 5 6 7 »»»

Chceš reagovat? Musíš se přihlásit.

RSS

Příspěvky [101 až 120 z 133]

101

Re: Zesilovač - třída D

ad edit 2:
je velky rozdil,jestli clovek posloucha dobrovolne to co se mu serviruje nebo je k tomu nucen,napriklad trestanim poslechu neceho jineho,neschvaleneho...jinak souhlas

102

Re: Zesilovač - třída D

ukázka některých modelů bedniček rozhlasu po drátě které provozovala RAI http://www.radiofd5.rai.it/dl/portali/s … 189e5.html (a které inspirovaly čs. Správu spojů ale pozdě). Italové používali k distribuci spíš kabelovou síť se symetrickými páry než vzdušná vedení. Je to v principu distribuce AM vysílačů na DV linkou místo éterem. Uzavřené 100V systémy rozhlasů mají snad taky univerzitní koleje v US.
Dneska hlavně nevím jak by to provozovali tady, aniž po tom skočila OSA s nataženou pařátou. Stačí jaké výpalné chtějí po obcích nebo pořadatelích akcí za hraní.

103

Re: Zesilovač - třída D

2 Hazys:
Norma nařizuje u zesilovačů I. i II. kvalitativní kategorie jak pro 100V, tak i pro jiné napěťové systémy výstup galvanicky oddělený od vlastních obvodů zesilovačů, symetrický a nezemněný. U systémů, pracujících na vyšší napěťové úrovni /RPD/ samostatná telekomunikační norma NAŘIZUJE VŠECHNY výstupní linky, končící u distribučních-úsekových transformátorů 240/30V, POVINNĚ vybavit hlídači izolačního stavu, resp. zemního svodu. Ten má z bezpečnostních důvodů linku dvoupólově odpojit od zařízení, klesne-li svod na kterékoli žíle symetrického výstupu pod 10 kOhm. Tato normou požadovaná hodnota je hodnota poměrně vysoká, vlivem mokrých izolátorů, větví stromů, nouzových vedení nepředpisovými vodiči apod. často klesala i 10x níže. Nebylo tedy vůbec nic neobvyklého, že spojaři měli přenastavené hlídače izolačního stavu, aby systém díky nedostatkům venkovních sítí vůbec kontinuálně fungoval.
Za distribučním transformátorem, tedy na straně 30V se rovněž muselo vše vést symetricky a nezemněné, což bylo díky krátkým vedením možné dodržet. Na straně 30V už bylo pouze jištění blokového transformátoru proti zkratu na vedení 30V tavnou pojistkou, na primární straně 240V dvěma bleskojistkami proti zemi a dvěma jiskřišti.
Kromě toho každá odbočka z uličního vedení na úrovni 30V byla přímo u místa přívodu v kulaté propojovací růžici chráněna proti ovlivnění ostatních poboček /vlastním zkratem dotyčné pobočky/ dvěma odpory 150R/0,5W. Někteří tyto odpory záměrně zkratovali, protože potom pobočka hrála výrazně hlasitěji - ale při připojení neschváleného zařízení, zkratu na dvojlince Fe 2x0,8 přibíjené na omítku či jiné závadě "chcípla" celá ulice. Už jako kluk jsem s RPD měl bohaté zkušenosti.
Nicméně pořád a za všech okolností u RPD platil závazný požadavek plné symetrie proti zemi a galvanického oddělení od zařízení centrály.
U zařízení 100V bylo požadováno zcela totéž, tedy plná symetrie linky proti zemi a její galvanické oddělení od výkonových zesilovačů, ale nebyly striktně vyžadovány, ale pouze doporučeny hlídače izolačního stavu v případě delších nadzemních vedení.
Proto ve výkonových rámech kterékoli generace a jakéhokoli výkonu /už i u rámů RU-C/ byly jak manuální, tak reléové linkové odpojovače řešeny zásadně dvoupólově, tedy odpojovaly obě žíly rozvodu.

Např. u pultové ústředny AUA120 a příslušného výkonového rámu AUC140, který sám linkový odpojovač neměl, bylo nutno kvůli odpojovači v pultu celý výkon rámu AUC140 převést zpět do pultu, kde je 10 dvoupólových spínačů linek, linky se tedy po jedné připojovaly do svorkovnic pultu, nikoli rámu. Pult i rám měly samostatnou diagnostiku, modulometry v případě paralelního chodu měřily jak na pultu, tak na rámu totéž. Bylo možno měřit naprosto vše, od výstupu 100V, vstupu 1,55V, sítě, ss zdrojů až po katodové proudy kadé elektronky každého zesilovače zvlášť.
Další výhodou zpětného převedení výkonu rámu do pultu byla možnost třetí, pomocnou žílou spojit paralelně běžící výkonový rám se dvěma paralelně pracujícími zesilovači přímo v pultu, získat tak blok paralelního výkonu 450W a rozdělit jej do 10 výstupních linek. V případě třívodičového rozvodu samozřejmě i s možností nuceného poslechu při plné hlasitosti, i když byly např. regulátory jednotlivých reproduktorů na nule. Výborné pro havarijní-nouzové situace.
Tento měřicí a rozvodný systém, poněkud zjednodušený díky tranzistorizaci konců, měla i následující II. generace ústředen, tedy AUA230 + AUC2100. Tam už se ale v pultu na rovněž desetinásobném odpojovači pracovalo s výkonem 1.300W /300W pult + 1.000W rám AUC běžící paralelně/. Běžná, nejčastější kombinace pro tisíce vesnic i menších měst.

Ale pořád, za každých okolností se pracovalo s výstupními transformátory ve funkcích přizpůsobení, symetrizace linky a galvanického oddělení od vnitřních obvodů. Výstupní trafa byla povinně zkoušena běžným "síťovým" testem 4kV/50Hz/1min jak vinutí do vinutí, tak proti plechům.

Někdo by možná namítnul, že by v případě tranzistorových konců "bohatě" stačily ke zvednutí napětí na 100V menší, lehčí a levnější autotransformátory. Ano, ale jen ke zvýšení výstupního napětí, všechny ostatní podmínky, nařizované normou by splněny nebyly.
S výstupními oddělovacími transformátory pracoval celý svět, všechny firmy, které měly tzv. 100V výrobní program.
Má to tak Philips, měla to tak Tesla a dávno před ní i REL Electrum Brno, Telefunken Pardubice, Telegrafia Pardubice a má to tak i 2 roky starý mixážní víceúčelový 120W zesilovač BOSCH Plena 2IO120, který mám zrovna doma. Má výstupní transformáátor na poměrně velkém toroidu, stíněný měděnou fólií i několika závity trafoplechu po obvodu. Na sekundáru má vše odděleno od můstkového koncového stupně, napájitelného i z 24V ss. Z téhož výstupního sekundáru není kvůli naprosté symetrii proti zemi vedena ani celková nfb, ta má samostatné sekundární vinutí. Tedy i výstupy 8R, 16R, 70V, 100V, linka 1,55V a příposlech jsou symetrické a galvanicky izolované od země i vnitřních obvodů.       

Přesně tak, jako to mají např. všechny koncové stupně s osazením EF86, ECC85 a EL34, použité v AUJ620 a ve výrobních řadách MONO a MUSIC, včetně AZK201-401 i starých KZ25-50 a ještě starších výrobků RU, DU a EU od REL a dalších.

Tedy transformátory všude, všech výrobců a všech zařízení, pracujících se 100V systémem.

Výjimkou byly pouze kinozesilovače, kde ale zase bylo předepsáno něco jiného - jednotná zatěžovací impedance jakéhokoli zesilovače neprve 200ohm a po r. 1950 normou stanoveno 15ohm.

Web

104

Re: Zesilovač - třída D

sinclair napsal:

2 Hazys:
Norma nařizuje u zesilovačů I. i II. kvalitativní kategorie jak pro 100V, tak i pro jiné napěťové systémy výstup galvanicky oddělený od vlastních obvodů zesilovačů, symetrický a nezemněný. U systémů, pracujících na vyšší napěťové úrovni /RPD/ samostatná telekomunikační norma NAŘIZUJE VŠECHNY výstupní linky, končící u distribučních-úsekových transformátorů 240/30V, POVINNĚ vybavit hlídači izolačního stavu, resp. zemního svodu.

Děkuji za info.  Nevidím zde však důvod, proč by se to mělo vylučovat s použitím class D s přímým krmením linky, bez dalšího zbytečného železného trafa.

Napájení výkonového stupně může být plovoucí, ke galvanickému oddělení řídících impulsů dnes existuje nespočet řešení.
Nebo ve druhé variantě (která se mi jeví jako jednodušší provedením) je nechat plavat s linkou celou část (výkonovou i signálovou) 100V class D konce a oddělit mu pouze napájení (to je samozřejmé, pouze jistá individua by to mohla napájet přímo usměrněnou sítí) a oddělit signálový vstup. (ať už přímo analogový, nebo jakoukoliv digitální verzi signálu, dle následující části obvodu, jež ho zpracovává).

105

Re: Zesilovač - třída D

Tento týden jsem měl na stole 100V v D. Od sítě je vykonová část oddělena hned 2x. První spínák je 230AC/ 24DC a druhý 24DC/ DC konce. Ten mezi článek 24V tam je aby zesák mohl fungovat i při výpadku síťového napětí na záložní Aku.

106 ...editoval sinclair (4. 11. 2015 19:16)

Re: Zesilovač - třída D

S tím, resp. s funkcí i bez transformátoru samozřejmě nebude problém, jen DOKUD nenastane porucha vnitřních obvodů zesilovače, případně okolnost, která k následné poruše vede. Může to být tvrdý zkrat na vedení, nestandardní funkce při nestandardním chování sítě, živelná událost, popř. vnucené tvrdé přepětí do jednoho či obou pólů 100V linky.
Jsem na 100% přesvědčen, že k vypouštění tak důležitého článku, jakým je výstupní oddělovací trafo, vedou dotyčného výrobce POUZE ekonomické, nikoli technické důvody.
Skomonte - a vstupní oddělovací transformátor ten koncový stupeň neměl?

Ale skomonte - jsi si 100% jist, že oba měniče, hlavně ten 230/24V nemá spojen sekundár se sítí tzv. bezpečnostními kondenzátory či jinak? Optron pokládám za samozřejmost, stejně jako prorazitelnost oněch keramických kondenzátorů VNUCENÝM přepětím v lince.
Ten přístroj ani v jednom bodě nesplňuje dosud platnou českou EN normu pro 100V rozhlas, byť je olepen jakýmikoli štítky.
Přesvědčili jsme se o tom nejedenkrát a u nejrůznějších zařízení, pracujících s 230V. Olepeno všemožnými štítky zkušeben - a až se stal malér se zjistilo, že dotyčný stroj či přístroj je má na sobě přilepeny výrobcem nelegálně a protizákonně, že v žádné zkušebně nebyl a existuje od něj pouze pofidérní prohlášení o shodě, navíc napsané dovozcem, nikoli výrobcem. Jistě jsi pár takových případů už zaznamenal i Ty. Jsme smetištěm Evropy, to sami víme už nejméně 20 let.

Co přesně se stane, pokud tento zesilovač bez výstupního trafa kdokoli použije pro napájení venkovních linek /a proč ne, je to přece stovolt!/, pokud se prorazí polovina či celý můstek? Co se bude i u vypnutého zesilovače dít, pokud na 100V venkovní vedení spadne byť jen jedna ze tří fází vzdušného nn vedení?
Co přesně se stane, pokud při kvalitní letní bouřce blesk švihne do výborně uzemněné trafačky a do souběžných vodičů 100V rozvodu s rozvodem nn /běžná praxe/ se indukuje přepětí několika desítek kV? V domech to při této situaci probíhá zpravidla tak, že to zničí všechny polovodičové přechody ve veškeré spotřební elektronice i bílé a hnědé elektrotechnice, nějakým způsobem připojené k síti, byť ve standby módu. Pojišťovny mají pohotovost a ty menší si rvou vlasy..

Zesilovače se vzestupnými výstupními transformátory až na drobné výjimky podobné příhody přežívají s minimálními či nulovými škodami. Mne o tom uplynulá tři desetiletí mnohokrát přesvědčila a byl jsem několikrát svědkem toho, že zařízení, které bych už po podobném zásahu já odepsal, nic netušící sekretářka starosty zapnula a hlásila do vesnice, jakoby se nic nestalo.
Bude tohle umět spínaný zesilovač bez výstupního trafa, přímo připojený na venkovní linku?
 
Abych se vrátil k normám :
Jde tady v prvé řadě o to, že 100V rozhlas má kromě jiných dalších, tu hlavní výjimku z bezpečnostních norem proti NDN hodně podobnou výjimce, kterou mají telekomunikace v napájení a signalizaci tlf. ústředen.
Ss napájení tlf. ústředen napětím -60V proti zemi je 10V nad povoleným 50V ss limitem, stejně jako vyzváněcí napětí 75V/25Hz, rovněž vztažené proti zemi a nad povoleným limitem 48V v normálním prostředí, 24V ve vlhkém.
Protože telefonní linky jako takové jsou symetrické jen velmi přibližně a mají napětí proti zemi, u pobočkových ústředen se zpětným dotazem /zemnicí tlačítko proti B-drátu/ už vůbec.
Výjimka na střídavé napětí 100V, popř. 240V u RPD byla a u 100V DOPOSUD JE vázána na galvanické oddělení jak od vlastních obvodů zesilovače, tak na galvanickou izolaci výstupu, který tak nemá a nesmí mít žádné napětí proti zemi.
A toho lze dosáhnout jen a pouze bezpečnostním transformátorem podobně, jako u nemocničních sítí TT 230V, kde jsou navíc předepsány již zmiňované hlídače zemního odporu.
Z bezpečnostního a revizního hlediska lze tedy 100V rozvody považovat za sítě, bezpečně izolované od země, tedy typ TT.
Všechno, co výrobce kdy vedlo a vede k použití výstupního-oddělovacího trafa má své velmi dobré důvody a jak vidět výše, tak dokonce i nařízení příslušnými normami. Až se ke kamarádu projektantovi dostanu, příslušné normy vypůjčím, popř. opíšu jejich čísla - protože pochybuju, že by byly dosažitelné na internetu. Je to segment, který zajímá jen velmi úzký okruh specialistů a lidí, kteří s tímto systémem pracují, projektují jej, popř. jej přímo konstruují.

Pokud tedy někdo hodlá provozovat či provozuje spínané zesilovače s výstupem 100V, kde každý z vodičů MŮŽE mít proti zemi napětí vyšší, než 50V dc či 48V ac, vědomě tak porušuje úplně vše, co je pro tento typ rozvodů předepsáno.

Web

107

Re: Zesilovač - třída D

Ono to zní vše logicky a dává tomu smysl. Ale údajně ten výrobce má nato certifikát.  Nafotil jsem střeva toho zesu. Jinak také preferuji výstupní trafo!

108

Re: Zesilovač - třída D

To jedno jediné slovíčko.
Údajně.
Určitě sis všiml, že všechny v tomto oboru renomované firmy s 50-ti a víceletou tradicí transformátory používají - i u velmi moderních konstrukcí, že ano?

Web

109

Re: Zesilovač - třída D

Krátká správa o modulech made in China.
Fungují, probíhá testování a meření.
Funguje i modul 2x50W přes trafo do linky.
Musel sem udelat ale jeden "klasický" zesík z PAM8610 do krabičky i se zdrojem, aby se dal používat jako testovací obetní beránek.
Nelze říci, že by to bylo špatné, nebo nejak vynikající, ale v daných intencích a cenové relaci možného nabytí veci a její použitelnosti, to asi nebude mít konkurenci.
Nevím jak sem vložit foto, ale stejne ješte nemám meření hotovo.
Napájení u PAM 8610 je z impulzního zdroje, trocha upraveného a zatlumeného na použití NF.

110

Re: Zesilovač - třída D

100V na venkovní rozvod bez idiotského výstupního trafa se dá udělat stejně tak, jako s ním.  Už sem to tu říkal nejmíň desetkrát, už ti to tu říkají jiní a ty tu pořád s nějakými historkami o renomovaných výrobcích, kteří za 30 let své existence nedokázali vymyslet nic novějšího, protože to pravděpodobně nepotřebují, neboť vývoj dneska docela stojí $$$. Pokud má firma funkční design, tak ho prostě bude vyrábět furt dokolečka, jim se ten výstupní trafák při těch výrobních objemech vyplatí. Nový malý firmě s maloobjemovou výrobou se však nevyplatí, protože už se dneska dá nahradit, jsou součástky a technologie, jak se ho úspěšně zbavit.

A promiň, ale pokud ti do vedení jebne blesk, tak ti to vyjebe celou skříň ať tam máš déčka nebo trafa, je to fuk!  Co se týká fáze na jedné lince vedení - no a co? Však je výstup plovoucí a zesilovač by měl obsahovat (jak jsi již sám zmínil) kontrolu izolačního stavu linky. Takže to v klidu vyhlásí průser. Co se týká vniku cizího napětí diferenciálně mezi linky - záleží na topologii a napájecím napětí zdroje zesilovače. Pokud bude vniklé napětí menší, než napájecí hladina zesilovače, při správné funkci nadproudovky se nestane vůbec nic. Dčku se správně fungující nadproudovkou to bude fuk, tranzistorový lineární konec se nejspíš po čase přehřeje a odstaví ti ho další ochrana. (nezapomínej, že class D konec dokáže dodat plný proud při libovolném okamžitém výstupním napětí, kdežto lineární konec musí ochranami kopírovat SOA, tudíž okolo nuly dodává jen zlomek maximálního proudu).

Tu tvou narážku na Y2 kondy mezi síťi a galv. oddělenou částí nechápu. To dle tebe vadí čemu? To je shuntovací kapacita na potlačení VF rušení pronikajícího skrz parazitní kapacity mezi vinutími trafa.  Některé zdroje ty kondy mít nemusí, pak mají mezi vinutími stínící pásek. (a je poměrně jasné, že řešení s kondem je asi o chlup levnější...)

Pokud tedy někdo hodlá provozovat či provozuje spínané zesilovače s výstupem 100V, kde každý z vodičů MŮŽE mít proti zemi napětí vyšší, než 50V dc či 48V ac, vědomě tak porušuje úplně vše, co je pro tento typ rozvodů předepsáno.

Toto nenastává u žádného class D zesilovače s izolovaným napájením výkonové části! Už to pochop prosím.  Buď tu izolaci II třídy získáš výstupním trafem, nebo napájecím trafem. Není to přece jedno, kterým? Podstatné je, aby linka byla izolovaná od země, cože přece bude.  Jestli napájecí trafo je další hromada železa, nebo malý feriťák ve spínáku, je přece taky jedno, pokud jeho izolace splňuje požadavky. Nebo snad ne?

111

Re: Zesilovač - třída D

Konečně dorazil modul L25D s budičem IRS 2092. Tento modul má pracovní napětí +-60 až +-80V. Tady modul funguje ale pro experimenty potřebuji modul připojit na cca +-35V. Jenže podpěťová ochrana zapracuje a modul nespustí. A nějak nemůžu zjistit úpravu který odpor, dělič? upravit aby jel i na nižší napětí. Nemá někdo zkušenosti?
Zde schema
http://media.digikey.com/photos/rdl/IRA … c_Full.png

112

Re: Zesilovač - třída D

Nominal voltage for V
REF
is 5.1 V.  I
OREF
of 0.3

0.8 mA dictates total external resistor value on VREF
to be 6.3 kΩ to 16.7 kΩ

mas to zde.
http://www.irf.com/product-info/datashe … rs2092.pdf

113

Re: Zesilovač - třída D

Kdepak, je tvrdohlavý. Tam bude ještě jiné hlídání. Zatím jsem ho nedonutil na tech 70V.

114

Re: Zesilovač - třída D

L25D je jen asijský klon (polovina) IRF IRAUDAMP7, ten má manuál na 41 stran a je tam popis celků. Hledej tam. Jinak ty výstupní tlumivky Sagami 22u mám, nedají se téměř sehnat (kusově).

115 ...editoval miro (8. 1. 2016 9:17)

Re: Zesilovač - třída D

Já mám přímo iraudamp7. Tlumivka byla dodána v dílech stavebnice. Někde jsem ale četl, že má poměrně slabý průřez vodiče a tudíž se při vyšších výkonech značně zahřívá. Na +- 50V fachá ale tady mám jen měkký zdroj. Potřebuji rozchodit na alespoň +-35V.
8.1. Dioplňuji první zkušenosti.
Jak nesnáším pulzní napáječe mj pro jejich rušivé vyzařování prakticky do všeho co hraje, tak D zesilovač v tomto směru předčil všechny pulzáky. Chtěl jsem ho budit sluchátkovým výstupem z FM rádia a smůla. Ani ty nejsilnější stanice nejdou. Tak si dokážu představit, co to bude dělat s portama. Na druhou starnu, pokud ho připojím na 100V linku tak to můžou posluchat na SV
kilometry daleko.

116

Re: Zesilovač - třída D

"Jak nesnáším pulzní napáječe mj pro jejich rušivé vyzařování prakticky do všeho co hraje, tak D zesilovač v tomto směru předčil všechny pulzáky"

vsechny digitalni mustky napajim zasadne spinanimy zdroji a k naproste spokojenosti, ted jsem na pracovnim stole honil boost menicem na cca 28V (cca na 500kHz) s jednoduchou filtraci, a napajenym jak jinak ze spinaneho 5V zdroje, low-volt lampickovy preamp, dokonce s VF pentodou v prvnim stupni, ...a tez zadny problem

jinak pri vsi ucte vise zmineny modul neni digitalni zesilovac ale slusne receno silenost, ke vsemu snad jeste v SE provedeni - a tedy zarucene s primitivni 1spw modulaci, vse kockopsovite dohnano k dokonalosti symetrickym napajenim..  kterykoliv mustek od TI (s efektivnejsi a setrnejsi BD modulaci) jde pouzit jako budic jakychkoliv vhodnych vetsich tranzistoru (mluvime samozrejme u unipolarnich) nebo jen vykonoveho mustku (btw zajimava je kombinace napr TPA2005 s postarsim mustkem TAS5261), ......ale proti gustu smile

hodnotu tlumivky neni potreba resit az tak kriticky, mela by proste moc neprekazet(mit hodne maly ubytek) a filtrovat za 15 - ...XX kHz(+prislusna imedance zateze na teto frekvenci !! tj cca dvoj- ci vicenasobek te nominalni) ..slysitelne spektrum to rozhodne neovlivni, filtr zamezuje vyzarovani a predevsim pomaha zatezi integrovat signal (tedy ne do slysitelneho spektra smerem k usim, tam ho zintegruje uplne v pohode membrana, ale spicky muzou vypinat ochrany) Jeji dimenzovani bych volil (A zejmena u tohoto typu modulace!!) minimalne na 2, lepe 3-nasobek proudu - coz je pro uvedene pozadovane vykony civka jak krava ovsem - jinak bude topit nepekne, a nedaval bych tam toroid...

117

Re: Zesilovač - třída D

Chcem sa spýtať na  zosilovač TPA3116 NE5532 2.0 50W+50W Dual-channel stereo.

V názve píšu 50W + 50W a dolu je napísané, že je mono  - 1xTPA3118 BTL mono digital amplifier board 1X60W mini mono.
Viem, že niekto z vás ho má, ako to je ?  Podľa obrázku je stereo.

118

Re: Zesilovač - třída D

To je stereo a v můstku mono smile https://en.wikipedia.org/wiki/Bridged_a … amplifiers Nebo se mrkni do datasheetu toho IO.

119

Re: Zesilovač - třída D

Jasně že je to stereo, používám přesně tyhle moduly už několik let.

120 ...editoval pjaro77 (2. 10. 2019 17:01)

Re: Zesilovač - třída D

Datasheet k TPA3116 som prečítal ale šlo mi o zapojenie v tej doske. Asi ho budem musieť upraviť, pretože neviem nájsť podobný mono na PBTL s korekciami.  Všetky čo som našiel sú 2 x stereo alebo 2x stereo + 1x subwoofer  alebo 1x subwoofer (predpokladám, že má orezané výšky).  Zosilovač potrebujem  na širokopásmový menič .

Příspěvky [101 až 120 z 133]

  Stránky: ««« 1 ... 4 5 6 7 »»»

Chceš reagovat? Musíš se přihlásit.

Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Zesilovač - třída D

Podobná témata


~±«|»¼½¾²³&@µΩπØ$£