opamp
Boucherotův člen, je rovněž kapitola sama pro sebe, podle použitých tranzistorů, být musí a nebo nesmí, jeho místo není natolik kritické, tím se to liší od většiny jiných konstrukcí, kde jednoznačně být musel.
Ještě k tomu zkreslení při malých výstupních signálech od mV včetně, je sinusovka naprosto čistá (díky proudovému zdroji v kolektoru T8), rozdílnost kolektorových proudů T8 a T4 musí jít do zátěže, bez ohledu na úbytky na BE-T7 či BE-T9, proud se samozřejmě zesílí. Díky velmi krátké zpětné vazbě a obrovské rychlosti přechodové zkreslení „úplně“ zmizí, totéž platí při otevírání diod D8 a D9, které přemosťují odpory pro nastavení klidového proudu.
sinclair
„Už kdybyste použil na koncovém stupni darlingtonovu dvojici, složenou z tranzistorů BD139+BD249C, BD140+BD250C, tak ani nepípnu a jenom budu pobaveně sledovat, co se děje. Finančně by to totiž vyšlo téměř nastejno /rozdíl je tam pár korun/ a dimenzování a tím i výdrž koncového stupně by byly někde zcela jinde.“
Nemusím znát všechno, díky rozšířím seznam použitelných tranzistorů s principu to chodí s „čímkoliv“, jenom v jiných mezích.
„Váš agument, že maximální proud je omezen limitací v napájecím zdroji neobstojí, protože právě limitací proudu ve zdroji se připravujete o nezkreslený přenos dynamických špiček signálu“
Špičky jsou omezeny pouze napájecím napětím, efektivní odběr chrání tavná pojistka, která chrání i zkrat a stejnosměrnou složku, doporučuji 1A/2x125W špičkového výkonu tedy 2x12,5W efektivního výkonu, v reálu při 2x35V je to 70W tedy 35W na kanál a 17,5W výstupního efektivního výkonu.
„Ještě maličkost. Ze zesilovače, napájeného nestabilizovaným napětím +/-35V nelze žádnou metodou dostat nezkreslený výstupní výkon 125W a to ani tehdy, budou-li koncové tranzistory v zapojení SE a nebudou mít emitorové odpory.“
Zde je to o zapojení a čím je výstupní tranzistor buzen, jak blízko se dokáže výstupní napětí dostat k napájecímu. Zde se může někdo domnívat, že mám některé věci zbytečné, ale T6 a LED tvoří konstantní zdroj proudu odvozený od napětí LED řádově 1,6V, D3 kompenzuje tepelnou závislost hlavně T6, LED se uplatňuje méně, ale napětí 1,6V je velké proto jsem od tohoto proudu odvodil novou referenci na R6, T5 je opět teplotní kompenzace.
Reference na R6 má již velikost 0,7V, níž jsem již jít nechtěl, velikost napětí reference se dále objeví na R7, R8 a R10, právě toto napětí 0,7V je jedno z limitujících pro dosažení maximálního rozkmitu, tedy úbytek R10, UCE-T8, UBE-T7 a UD8, přiměřeně v druhé větvi.
ondra Ch
„Proč by musela ochrana odpojovat zdoj? Stačí, když odpojí reproduktory.“
Pro případ příčných proudů to neplatí, většina zesilovačů chodí frekvenčně mnohem níže, mají dlouhou zpětnou vazbu a ještě delší dobu odezvy, čímž se jich příčné proudy moc netýkají, ale zde hrají obrovskou roli a právě ty jsou pro toto zapojení „likvidační!!!“ ne nějaké nepatrné výkonové přetížení v rámci běžného výstupního signálu jak se tu někteří ozývali (SOAR).
Ty mršky příčné proudy vznikají z nedostatečné rychlosti zavírání tranzistorů a ten co se otvírá, „bezproblémově“ dorovná výstupní napětí a vše je zdánlivě v pořádku, ale krom proudu do zátěže teče proud napříč oběma tranzistory a to často při ne plném napětí, ale ještě větším než jedna napájecí větev a zde je právě to značné přetížení (SOAR) o kterém někteří ani netuší.
" I kdyby ta daná vylisovaná placka nakonec měla technicky maximálně dosažitelných 96dB, z čeho udělá tu přidanou hodnotu s rozsahem uváděných 105dB ?
budu jen rád, ale tato diskuze je od počátku postavena na dohadech, nechci psát „lžích“, a urážkách.
Nahrát obrázek