Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Reproduktory » K čemu jsou vysoké frekvence?
Na tohle jsem se ptal, prý je stárnutí dost individuální a odcházejí jak nervy, tak převodové ústrojí, otázka je kdy a jak co rychleji... Jinak je to u babky, která prožila celý život v hájovně a jinak u dozorčího na tankové střelnici.
Viděl jsem na tohle téma kdysi dávno nějaké video. V hlemýždi jsou (mám dojem, že se tomu říká brvičky nebo tak nějak) takové tyčinky na které jsou napojeny nervy. A podle frekvence rezonuje konkrétní část hlemýždě a tyčinky se chvějí. A čím víc roků a čím více jim člověk dává zabrat, tak tím více jich to nevydrží a "lehnou"... Vypadá to pak jak v lese po vichřici - spousty popadaných stromů (tyčinek).
taková zajímavost...shodou okolností jsem vlastníkem ušního tinnitu a frekvence toho pískotu je nad 17 kHz. Přijde mi to docela vtipné, protože vlastně neustále "slyším" tak vysokou frekvenci, kterou vlastně ušima (pokud je zdroj toho zvuku reálný) už neumím zaregistrovat.
(anebo je taky možný, že vyšší frekvence nezvládá moje zvukovka a proto je neslyším...)
Uďo, to je úúúplně nomální ! Známej slyší na jedno ucho v normě do 1kHz a píská mu tam cca 8kHz.
Co to jsou kmitočty nad 10 kHz?
Neznám 
.
Bane, kecám, když se pořádně osolí driver na PA, tak něco zaslechnu. Při nastavování PA nikdy nesmím zapomínat, že jiní lidé to mohou dobře slyšet. A mladé uši asi postřehnou i kvalitu předneseného zvuku nad 10 kHz, nejen to, že byl přednesen.
Jinak souhlas s prvním odstavcem příspěvku 12 od Zukiho.
Tankový dozorčí je obávám se ještě v pohodě proti učitelům a hlavně proti zvukařům na různých dupárnách. Třesk kanónu se dá odfiltrovat a nestřílí se každý den.
Protože jsem fušoval do audia už zamlada, pamatuju se jak jsem co slyšel v různém věku. Poznal jsem spolehlivě běžící TV ve vedlejší místnosti s vypnutým zvukem podle pískotu vn trafa. V prváku na střední škole nám učitel pouštěl generátor do nějakého ARExxx, moc objektivní to asi nebylo, ale pamatuju že jsem 22k blbě ale přece poznal. Pilotní kmitočet v stereo multiplexu bezpečně. Taky mi tou dobou připadal obrovský rozdíl v kvalitě a čistotě výšek mezi nahrávkou na 9 a 19. Dneska to nepoznám a obávám se, že zítra nepoznám rozdíl mezi 4 a 9.
Když mě zlobil tinitus, zkoušel jsem si pouštět stejný tón z repráku, jestli to udělá zázněj. Nic to neudělá, ten vnitřní tón někam uteče, prostě přestane.
A někdy v 17 jsem byl na koncertu Mišíka a ETC, strašně mi vadilo, jak jsou nahlas výšky, sice čistě ale brutálně nahlas, že to kazilo jakýkoliv dojem z hudby, a hrozně jsem se tenkrát divil, proč to ostatním nevadí a proč to nedají zvukaři najevo, aby to srovnal. Krátce předtím jsem byl na Blue Efektu s Veselým a tam to bylo OK. Asi měli mladšího zvukaře.
Též se přikláním k názoru že jde o propagační papírové bludy k obalamucení průměrného uživatele co si to nedokáže a nemá kde proměřit, ověřit...to samé ovšem platí o gramo přenoskách najdou se díla exponáty do 50 000 Hz nebo magiče cívkáče 25 000 Hz - 30 000 Hz a tak podobně. Světovou výjimkou - unikátem byla zn. Tesla co uváděla parametry záměrně nižší - pro jistotu coby kdyby...to ale prakticky neexistovala konkurence...
To mi připomnělo zubaře a ultrazvuk na strhávání zubního kamene. Chvílema to vydává tak nesnesitelnej pískot, že mi to trhá bubínky :-/
mno jo, ale to vnímáš mechanicky....
"Milý" Sendy,můj názor byl v druhém odstavci.Neexistuje žádný "můj fotrman".Jen je to zdroj úvahy na toto téma.
Pech:A myslíš že je v tom zásadní rozdíl?Osobně si myslím,že k poslechu patří i "mechanická stránka".Proto tře¨ba mám rád basy co hýbají s pajšlem.U výšek mohou třeba vyšší kmitočty posloužit k lepšímu vnímání slyšitelného pásma.
Upozorňuji,že je to jen moje teorie.Nehodlám se tu s nikým dohadovat a číst jaký jsem blbec...
Pánové, pár dotazů. Čím se měří kmitočtový rozsah do 50 kHz? Existuje měřící mikrofon který, s rozumným útlumem, změří takovou frekvenci? Nebo tyhle bedny pro netopýři se neměří?
Hudební nástroje a zvuky v přírodě přesahují 20kHz
http://www.cco.caltech.edu/~boyk/spectra/spectra.htm
Nové záznamové média (SACD,DVD-A) mají rozšířený kmitočtový rozsah (u nahrávek je to ale všelijaké). Posuzovat slyšitelnost sinus tonem je blbost (lze si tím i sluch poškodit).
@dolly: trebárs: http://www.earthworksaudio.com/micropho … eries/m50/
Ale aj bežné kondenzátorové kapsule za pár šupov zvyknú prenášať nad 20kHz, na zmysluplné použitie by ich ale bolo treba selektovať a kalibrovať.
Anti : myslel jsem, že máš na víc, než uvažovat nad nesmysly od senzacechtivého mamlase... kdybys investoval pár tisíc Kč do literatury, věnoval studiu tak půlrok času, tak víš, jak to je a nemusíš vymýšlet Ameriku. Net je zaplaven nesmysly podobného kalibru od různých grafomanů, tak proč tomu pomáhat ? To už si raději vyhledávej info na webu Vesmírných lidí nebo se pouč u Michala Kolesy, RIP, jsou to podobně hodnověrné a inspirativní prameny 
.
Dolly : pro měření v UZ je třeba běžný standart BK 4178, 4179, 4954, 4944, a špička je třeba 4138, která funguje do 140kHz.
Reeb: ano, stejně tak v přírodě se běžně vyskytuje ultrafialové a infračervené záření... máš pocit, že by nová generace televizorů měla vyzařovat UV a IR, aby třeba pohled kamerou do krbu byl reálný, a měl jsi pořádný zánět spojivek, když budou dávat budovatelský dokument "Jak se sváří ropovod Družba" ?
Sendy : ad UV+IR TV , no když byli schopni vymyslet i 4.tou barvu (žlutou) k vytunění RGB ,tak proč ne ? 
Chce to otevřenou mysl...
Ne 
dělám si srandu, pobavil mě Tvůj příměr
Pech:A myslíš že je v tom zásadní rozdíl?Osobně si myslím,že k poslechu patří i "mechanická stránka".Proto tře¨ba mám rád basy co hýbají s pajšlem.U výšek mohou třeba vyšší kmitočty posloužit k lepšímu vnímání slyšitelného pásma.
jsem trochu googlil a našel jsem k tomu zhruba toto:
- ultrazvuk může ovlivňovat psychiku (např. zlepšovat náladu či vnímání), ale tyto experimenty jsou dělány tak, že je ultrazvuk nasměřován přímo do mozku...obvykle cíleně do nějaké jeho oblasti
(viz např. http://research.vtc.vt.edu/news/2014/ja … -sensory-/ a http://www.sciencedaily.com/releases/20 … 161525.htm )
- ultrazvuk lidi (i někteří hluší) můžou vnímat (jak už v tomto vlákně padlo - je to známo od 50. let minulého století) pomocí rezonance v kostech a následným převodem do slyšitelných pásem ( http://publications.lib.chalmers.se/rec … 147171.pdf ). Svou úlohu zde můžou mít oči jakožto vstupní brána pro ultrazvuk ( http://www.tinnitusjournal.com/detalhe_ … asp?id=109 ). Z toho ovšem ještě neplyne, že toto vnímání je dostatečně výrazné, aby ovlivnilo (ať už pozitivně nebo negativně) prožitek z hudby
Nakonec jsem ovšem našel studii, která ukázala, že ultrazvukové frekvence, přestože jejich přítomnost není uvědomována, zvyšují požitek z hudby http://www.utdallas.edu/~tres/neuroII/price.pdf Ovšem žádné další studie se stejným výsledkem (ale ani s opačným) jsem nenašel.
Sendy, s těmi frekvencemi které neslyšíme to asi nebude tak jednoznačné. Četl jsem článek kde porovnávaly aktivitu mozku při poslechu hudby, pouštěly lidem HD záznam kde bylo přítomno dost složek které ucho nezachytí a pouštěli jim i to samé, ale s ořezem frekvencí nad 22Khz. Závěr byl ten, že člověk tyto vyšší frekvence sice neslyší, ale vnímá je což potvrdila i aktivita mozku která byla celkem dost odlišná proti ořezaným skladbám.
Mě osobně přijde že je to pravda, mám dost HD nahrávek klasiky které znějí naprosto fantasticky a nesnesou srovnání s CD. Když se překonvertují do audio CD formátu tak znějí hrozně "suše".
Třeba mě už delší dobu blbla audio sestava. Z páskových repro šel slabý šum a koncák hřál více než dříve i v klidu. Poslech hudby přestal být potěchou, doslova sral a končil bolením hlavy. Vrcholem bylo že bolehlav přišel už když jsem to zapl a to nemusela hrát ani hudba. Nakonec jsem zjistil že to dělá předzesilovač. Ten jsem odpojil, hraju jen přes poťák alps a vše je ok. Zvuk je o mnoho lepší a bolehlav nikde, ani ten koncák se už tolik nehřeje.
Moje teorie je, že z předzesilovače šla vysoká frekvence kterou pásky jsou schopny ještě nějak přenést. To jsem si "ověřil" tak, že jsem zapojil zpět předzesilovač a odpojil páskové výšky. Bolehlav nepřišel, akorát to hrálo stejně blbě jako před tím.
Ale nikoliv, ten článek se jistě zmiňuje o jednom výzkumu týmu japonských vědců, u kterého je ten problém, že se to nikomu nepodařilo ověřit, čili je to jenom trochu lepší hypotéza, nic víc.
O tvé audiosestavě můžeme opět jen spekulovat, jestli tam byla nějaká vysoká frekvence jak píšeš, dalo se to ověřit. Ale z tvé teorie teda vysoká frekvence=bolest hlavy, takže to každého nadchne, koupit si SACD i s bolestí hlavy .
No, já doufám že někdo bude ochotnej ten předek změřit, zajímá mě co že to z něj vlastně leze.
Na bolehlav není třeba SACD, jsou i levnější řešení, stačí nějakej metal, ty nahrávky jsou v poslední době tak zmršené, že to blbě hraje i na televizi šamstrung kde jsou konce v T třídě. Teda ta telka hraje blbě pořád, ale toto už znělo extra blbě.
Ale ty určitě víš jak jsem to myslel, pokud je tam nějaké spektrum bordelu ve vysoké frekvenci která mě způsobí bolehlav je něco jiného než vysoké frekvence v záznamu.
Já to beru jako hypotézu, teorii a když budu úplně upřímný je mi tak nějak jedno kde je pravda. Pořád tam( přesněji u mě) visí otazník psychoakustika/skutečnost a jsem rád že jsem se zase dostal do fáze kdy už v klidu poslouchám a neřeším jiné komponenty.
Mě osobně přijde že je to pravda, mám dost HD nahrávek klasiky které znějí naprosto fantasticky a nesnesou srovnání s CD. Když se překonvertují do audio CD formátu tak znějí hrozně "suše".
bylo by zajímavý to ověřit nějakým ABX testem
tady je ke stažení zdarma nástroj na toto: http://lacinato.com/cm/software/othersoft/abx
když to člověk jen tak poslouchá sám, tak při nejlepším vědomí a svědomí je bohužel náchylný k celé řadě různých iluzí (vnímání je ovlivněno očekáváním)
moje reprosoustava je bohužel tak strašná, že já žádná porovnávání tohoto druhu dělat nemůžu
Audioweb.cz » Reproduktory » K čemu jsou vysoké frekvence?
Nahrát obrázek