symetrický zdroj - dvě kladné větve nebo jedna kladná a jedna záporná? (Stránka 2 z 3)

Nakonec jsem postavil toto: http://hifi.slovanet.sk/bb/download.php?id=21280 ve variantě dvě shodné kladné větve. Věnoval jsem tomu diskusi http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=18230 . Vcelku mi tam nikdo moc neporadil, vymyslel jsem si to a odzkoušel sám. Ale někde je chyba, obvod při připojení velké kapacity na výstup, cca 1mF, osciluje v rytmu asi 1Hz od plných 15V do 11V a zpět. Nevím si rady, tak zkouším jít pro radu sem, jestli budu mít štěstí na nějakou seriózní odpověď. I kdyby to moje zapojení nebylo v principu dobré, rád bych pochopil proč se tak chová.

Já postavil tyhle své dva kladné a dokud se neobjevilo to oscilování, byl jsem velmi spokojen. Bohužel nemám zařízení, abych šum změřil exaktně. Psali mi v diskusi, proč nepoužiju 7815 a podobné, ale proč by pak PMA vyráběl tohle? http://web.telecom.cz/macura/zt15va.htm
U tohohle svého zdroje jsem se ale setkal s průšvihem, kdy mi během provozu při nechtěném zkratu vypnula pojistkou jedna napájecí větev a druhá dál běžela. To bylo blbé. To jsem vyřešil optočlenem, který z vypnuté větve stáhne na nulu i tu druhou. Funguje skvěle. Jen teď ty oscilace. Ty jakmile vyřeším a pochopím, proč se mi dějí, postavím asi něco podobného jako PMA, ale s FETem a v symetrické verzi. Ona ta symetrická verze má opodstatnění, dnes už vidím, i jinde. Dá se ten zdroj jednoduše navrhnout jako vlečený, kdy pokles napětí v jedné větvi stáhne dolů i napětí ve větvi druhé, čili střed mezi napětími je pořád nula.
O šumových vlastnostech obvodů pojednává tahle diplomka:
https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle … sequence=1

ptu: TL431 potřebuje ZV (zpětnou vazbu) přímo u sebe a né přes RC článek (Cp2, FET, bočník+elyt na výsupu) atd...
Do řídícího vstupu zařaď 10k až 22k (mezi IN TL431 a jezdec potenciometru) a mezi katodu a IN 431 dej 22n až 100nF kondík (nejlépe svitek). Mohlo by to pomoct Případně de dát ke kondu paralelně nějaký větší odpor (DC vazba přes R řádu MOhm apod...). Zhorší to ale mírně "přesnost", výstupní odpor atd. na výstupu... ale aspoň to bude stabilněji fungovat ...

Taky by to pak asi chtělo tak 100R mezi C2 a Cp2 (elyt).... Takhle se TL431 "mlátí" od dorazu k dorazu a na tom velkém elytu se skoro nic neděje.... Po zavedení ZV u TL431 by měl jít podstatně zmenšit nebo úplně zrušit Cp2...

Dohnalík: běžně se tak dělají laboratorní zdroje... Je to intuitivně otázka hlavně plošňáku (jako vždy), tj. správně udělaná "zem" atd. u "záporné" větve... Já bych se toho nebál.   Ale asi bych dal před vstup IO záporné větve nějakou tlumivku dle výstupního proudu(LC nebo RC filtr na GND tj. vlastně -Vcc  ...), aby mi rušení ze sítě "nerozhazovalo" IO...

Nějak mne to táhne k řešení od PMA, tzn. použít TL431 jen jako referenci pro OZ, který bude dávat řídicí napětí regulačnímu prvku.

ptu: teoreticky je to stejný problém...  Pokud máš za sebou nějaké RC členy se srovnatelnou časovkou (nebo zpoždění či fázový posun v IO tj. v operáku) nebo vše ještě "dohnané" velkým ziskem, tak se to snadno rozkmitá...  Tady je jedno zpoždění uvnitř TL431, pak Cp2/R do plusu (pěkně oddělené FETem s dalším zpožděním na sériovém odporu a kapacitě v gate), atd...

Pokud to bude zapojeno obdobně, tak se to bude podobně chovat... Ta TL431 je uvnitř taky "operák" s referencí.

EDIT: Chtěl si porozumět proč se to zapojení chová tak jak se chová.    Proto jsem se snažil to trochu popsat... A odpovědí je, že chceš dělat něco jiného...

TL431 by měla mít vždy uzavřenou ZV přímo mezi vstupem a výstupem.

Ať už je to zkratem - pak je z ní "2,5V zenerka"
nebo "malým" odporem (napěťovým děličem) - když stabilizuje napětí vyšší než 2,5V
nebo aspoň kondem 1n-100nF (někdy i větší hodnota nebo RC člen atd.) - když je DC vazba vedená "jinudy" tj. přes další elektroniku. Bez C mezi In a Out může TL431 kmitat i na vyšších frekvencích a ve výsledku "courá" výstupní napětí.

Takže k TL431 dej třeba 22nF. Bez skopu se nedá snadno odhadnout tu úplně "správnou" kapacitu nebo případně RC člen.   Dá se to optimalizovat podle "jednotkového skoku" = přivedení "obdélníku" (přes vhodný odpor) na vstup TL431 nebo "skokovou" změnou zátěže na výstupu zařízení atd...  Takto odladěný zdroj má minimalizovaný "signál" na výstupu (zvlnění) při měnící se zátěži.

Hazys ty zas děláš machra. A je vidět, že asi neumíš ty číst...

1) nemyslíme kond paralelně

2) 431 má i dle pdf poměrně nestabilní oblast kolem 100nF (pokud si to u paralelního kondu pamatuji dobře a je to různé pro jednotlivé kusy...)  a stejně jí tam dost lidí dává
a odhadovat (počítat přenos apod...) jakýkoli kond v soustavě několika navázaných zpoždění a RC článků je stejný problém, jako např. u NF zesilovačů, kde to většinou buď musíš hodně zatlouct a pak je to "pomalý" nebo naopak málo (abys tam nedodal podobná zpoždění která se tam již vyskytují)  

Udělat "správně" frekvenční "kompenzace" není většinou až taková legrace... stačí si pak zesík, zdroj, regulátor apod. "projet" se všemi druhy zátěží (reálná, komplexsní) a u zdrojů s různou zatěžovací impedancí a s různou "pulzní" zátěží tj. třeba různou střídou a s různou "frekvencí" zátěže atd.... Pokud ti teda nevadí, že je zdroj (zesík apod.) na mezi stability a po "hraně" (změně zátěže či jednotkový skok 100% zátěže On a pak Off) je na výstupu řada zákmitů s amplitudou třeba nad 1%...

Zuki píše v předchozím:

Ať koukám, jak koukám, vidím to i na těch odkazech mezi K a Ref. I to tam tak píšou: "The schema of a series pass regulator, based on the TL431 have a capacitor between the cathode and the reference."