Spínaný zdroj v CX302 (Stránka 1 z 2)

Ty jsi asi ten danhardův elaborát nečet, nebo jak si tohle vysvětlit?

Přece tam jde jen o snížení napětí a oddělení od sítě, normální trafo taky není nijak "stabilizovaný" a zesilovače krom toho že jsou těžší s tím nemají problém

470 nF je oddělovací kondenzátor a ladící kapacita, byť ve schematu není nakreslená  se nachází mezi jednotlivými závity

Nikoliv, spinane zdroje v QSC jsem nikdy nezkoumal, ale plati pro ne obecne to co jsem napsal, az na to, ze vstupni kondy jsou velké a softstart pro ne je odporový, asi by se to dalo ješte ocesat
Jestli si myslíš, že jsou tam problémy, tak proboha napiš QSC, at toho tisíce nevyrabí, když to nemuže fungovat.

Vysvetlil bych ti to podrobneji, ale s tím úvodem vlákna jsi to posral. Dovolím si to jen zopakovat.

A není zapotrebí žádné akademické vzdelání. Stací pár desítek zdroju nakonstruovat podle specifikace zákazníka, které jsou vetšinou dost ujeté a nekolik predchozích konstruktéru to vzdalo. Co se týce spolehlivosti, tak se máte na co tešit. Protože jsem delal zdroje pro dráhu a letectví, tak se budou vlaky srážet a letadla padat

Ale tam jde o to, aby magnetizacní špulka mela dostatecnou energii, aby pretáhla pulmustek do druhé polarity, ty kondy to jen zpomalují, aby trochu odlehcily tem IGBT, který mají taky znacnou kapacitu. Kdyby došlo k hardswitching, tak jsou tam kompromisne ty tlumicí odpory.
Spínac tedy jen rozepne, proud magnetizacni indukcnosti se všema kapacitama to prekmitne na druhou stranu po napetove krivce paralelni rezonence, tam prekmit zachytí substratová dioda druhého IGBT a ten po primerenem case ZVS sepne.
Musi to stihnout nez se magnetizacni proud "vybije", protože pak by se to odlepilo a dokmitávalo na druhou stranu ale už jen ke stredu.
Cím tam budou vetší kondy, tak musí být vetší mag. proud v té cívce a hrana bude pomalejší a bude méne rušit.
Pri rozbehu a pri omezení ale bude muset menic nabijet ty kondy se ztrátami v HSw, takže velikost je kompromisní.
Frštenzí ?

ps. samozrejme, když je tam velká výstupní špulka, tak ta energií zatlumí pres usmernovac trafo a k té komutaci na druhou stranu nedojde a je tam vždy HSw, i když jen pres pulku rozkmitu.

Tak jsem zapátral a našel, doplnil znalosti. Bohužel to tak není danharde.  Nebudu tu rozmazávat proč ne, nastuduj si to prosím laskavě taky. Žádné ZVS se nekoná.Pravdu máš pouze s tou kvasiresonancí.
Ty RC články mezi CE nemají na funkci a topologii zdroje žádný vliv.

microlane, kdyžtak ti to vysvětlím v SZ nebo mailu, nebo ti dám odkaz na příslušnou literaturu, danhard momentálně kecá. Pardon za výtku.

Výše vypsané (podle mě) nedostatky zdroje přetrvávají nadále, pouze jsem doplnil znalosti, co je na tom kvazirezonančního.
Ideální by bylo, jeden z těch zdrojů vidět na osciloskopu, a vidět U a I na tranzistorech.

//EDIT: Už vím proč ten proud spadne k nule a dál nepokračuje.

Danharde, kdyby sis ten patent aspoň otevřel, tak by s věděl, že to není o ZVS, ale o ZCS. Proud při spínání je nulový (tedy zbyde tam jen magnetizační, o v patentu myslím zapomněli zmínit), napětí při spínání tranzistoru je napětí sekundáru přetransformované na primár (tedy třeba 145V), mínus napětí na rezonančním kondu, které tam zůstalo po předchozím kmitu. Tranzistory tedy spínají při nějakém, rozhodně né nulovém napětí.
Proč má podle tebe v názvu ten patent  "...discontinuous...". ASi to bylo přerušované napětí? Já myslím že proud. Nikoliv myslím, já to vím, a kdyby sis to přečetl, tak to víš taky, a necucáš si tu z prstu o ZVS, o kterém to opravdu není.

Jestli přejdeš do urážek, tak mě jen přesvědčíš o tom, že ti došly argumenty a nemáš pravdu. Nebo mě ukaž, kde v tom patentu QSC pojednává o spínání v nulovém napětí?

Protože vím, že si to nenajdeš a neotevřeš, tak to sem zkopíruju aspoň pro ostatní, ať si z toho vyvodí závěr sami, jak to spíná s nulovým napětím.

Takže jak, stále se budeš dohadovat o ZVS?

Nemusíš se mnou nic rozebírat. Jen doufám, že sis všiml, že je tu řeč o konkrétním zdroji, QSC CX302. Takže ukazovat na něm, jak funguje ZVS je asi mimo, stejně jako že těch 330pF ti celý magnetizační proud nepřevezme.

O kterém nefunkčním odkazu mluvíš? Obrázek schématu zdroje CX302 je funkční, obrázek flybacku od Sedláka je funkční, odkaz na sinclairovo vlákno je též funkční. Nebo ty snad klikáš na podtržený text?  Všechny odkazy mi tu fungují.
Patent číst vůbec nemusíš, není to důležité, pokud dané topologii rozumíš. Já jsem jí nerozumněl, tak jsem si k tomu něco (Patent přímo od QSC Audio se mi ke studiu zdál velmi vhodný) našel a zjistil, že se svým ZVS nemáš pravdu. Nic víc. Vidím jen, že jsi těžce neochotný přijmout, že ses se ZVS netrefil.
Ale mě to je jedno, já se kvůli tomu rozčilovat nebudu, jestli tobě to udělá radost, směle do toho.
A až se vyvztekáš, tak si to pak můžeš najít a přečíst taky.

Žádný jiný odkaz tu také krom toho obrázku nahoře a odkazu na jiný thread, není. Takže nevím, co ti nefunguje.

Že bychom se konečně začínali dostávat k tomu, co sem zmiňoval na začátku, a to, že ten kond je totálně podladěný, tudíž se o nějakém rezonančním proudu pravděpodobně nemůžeme bavit a měnič jede v prasáckým spínání natvrdo s brutálním kmitočtem, protože kmit se během periody spínání neukončí?
Snažil jsem se pouze držet toho, co o svých zdrojích QSC tvrdí ve svém patentu; avšak nalezl jsem rozpor.  Tvrdí, že perioda kmitu LC (C144, tlumivka a rozptyl výkonového trafa) by měla být při minimální zátěži kratší, než perioda Ton tranzistoru. To však s kondem 470nF lze těžko splnit, protože aby se rezonance přiblížila pracovnímu kmitočtu, musela by tlumivka spolu s rozptylem mít nejvýše 1,8uH, což si myslím, že musí být určitě chtě-nechtě víc.
Pak mě tedy napadají jen tyto možnosti:
a) zdroj je udělaný na ...., protože rezonance ani blízký pokus o ní s danými součástkami nenastane
b) existuje vysvětlení, kde se tam bere nějaké spínání v nule:
b1) ZVS nemá jak nastat, přes 330pF se magnetizační proud neprotlačí.
b2) ZCS. Chápu, že indukčnost primáru může být pro tuhle frekvenci spínání celkem malá, tedy i rozptyl celkem malý (z absolutního pohledu). Jenže pokud říkáš, že tam má být zvýšený rozptyl, tak pak tím ani omylem se to sériové rezonanci nepřiblíží a o tomto módu nemůže být řeč.
Pak by mě tedy zajímal ten geniální konstruktérský frk, který do toho QSC schovalo. Bohužel jsem jej zatím nepochytil. Z patentu mi je to jasné, jak to má fungovat, jenže to by rezonanční kapacita musela být výrazně menší, než je. Čekal jsem danharde, že se od tebe dozvím nějaké wow jako obvykle, nafackuju si, jak sem blbej, jenže jsem tu fakt zatím nepochytil žádný vysvětlení toho, jak to má jakože fungovat v nějakém kvazirezonančním režimu nebo spínání v nule, ať už napětí, nebo proudu. To už bych mohl začít tvrdit, že každej zdroj, co má v sérii s trafem kond, je kvazirezonanční. Třeba každej PC zdroj. A to si nemyslim, že je pravda.

Patent sis mohl najít stejně jako já, odkaz už bohužel nemám, ale je to US5767744. Hodil jsem to na leteckou.

//Jakým geometrickým uspořádáním vinutí uměle zvyšují ten rozptyl? Podle fotek je tam naprosto běžný EE nebo ETD jádro. Nebo nějaký konkrétní hodnoty indukčností, prim, rozptyl, tlumivky,... Bohužel všecky servisácká PDF nejsou k nalezení, jsou jen schémata bez popisu a ještě bez uvedených některých hodnot součástek.