Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Nezařaditelné » Ferit FONOX
Zdravim priznivcov fora, dufam ze to davam do dobrej sekcie. Mam otazku skorej pre pamatnikov z cias davno minulich a sice ide mi o identifikaciu feritoveho jadra typu "E" z farebneho TVP color 416 v zdrojovej casti. Mate niekto predstavu o aky typ sa jedna? H10, H12, H22 alebo nebodaj H21? Za kazdu radu budem vdacny. Rad by som si z recesie postavil pulzny menic z dobovych suciastok. Viem je to utopia, ale kto vie. Vopred DAKUJEM za akukolvek reakciu. 
Zdravím
na co to potřebuješ vědět? Držel bych se akorát dvou zásad: Bmax 300mT a frekvenci pokudmožno držet pod 40kHz a musí to jít. Víc není potřeba vědět.
Podobnou blbowinu z dobových součástek bych si taky rád vyrobil.. Jak to zamýšlíš stvořit? Samokmitající blokující měnič? Nebo řízený třeba B260D? Předpokládám, že trandy budou SU169 nebo podobné? Kdyžtak sem potom hoď nějaké podrobnosti, mě by to vcelku zajímalo
Kdyby jsi věděl rozměry těch hrníčků,řekl bych ti jaký typ to je.Mám jich tu ještě pár nepoužitých od každého typu.Nějakou Colorku tu asi ještě mám,ale nevím typ.Zkusím se do ní podívat až bude čas,co tam je.Ale třeba ti někdo pomůže rychleji a víc než já.H.
V colorce neni hrnec, ale EE bago.
A podle rozměrů hrníčku mi není jasné, jak určíš materiál.
Aha,tak to nevím sám:-)Ty hrníčky co mám,tak mají podle velikosti různé označení,teda myslím.Zítra kdyžtak omrknu.Ale jestli v těch TV nejsou,tak je to stejně pase.
V prvom rade dakujem za reakcie, po pravde som necakal ze sa niekto najde kto by sa o to este zaujmal . Ale k teme. Rad by som postavil jednocinny priepustny menic riadeny B260D a ano spinac by bolo SU169 (BU326, a pod...). Ide o konstrukciu z ARA tusim rok 85. Ide mi o to ze obcas potrebujem nejaky zdroj cca 13,8V 20A ked skusam zariadenia do automobilov (zosilnovace, subwoofwry, a pod...). Prislo mi to ako dobry napad postavit podobne zariadenie. Viem z ciny si ho mozem kupis za 20$, ale tu sa ozyva zas moja "laska" k TESLE. 
Myslim ze indukcnost bola pocitana okolo 150mT, asi. No urcite nie viac ako 200mT. Dalsia vec zdrojov z COLORIEK mam asi 7 a je mi luto to len tak slahnut do smetnika. Ak mate nejake dalsie hinty, napady, postrehy budem rad. DIK.
hint: indukčnost je v Henry, indukce v Tesla (Gaussech).
150mH je strašně nevyužitý ferit, i ten teslácký musí makat na 300mT. VeĎ pozři tabulky materiálů. Všecky snesou >350mT. Při malém sycení tam bude moc drátů a moc ztrát v tom drátu.
14V a 20A, sis dal laťku celkem vysoko. To není úplně snadný, zvlášť ne s těmi součástkami, které zamýšlíš. Můžu ti poslat fotky střev profi zdroje 24V 10A, což je cca stejná výkonová třída, o kterou se snažíš ty. Je to plné nejrůznější verbeže, mnoha pomocných traf a má to dvě (doslova) paralelně k sobě přidrátované SU169.
Zdroj 14V 20A bych buď koupil hotový, nebo pokud bastlit, tak předělání AT/X zdroje PC je nejvýhodnější.
Dakujem za upozornenie. Zda sa ze si v tomto ohlade zbehlejsi. Ked vezmem konkretne jadro. Zmeral som ho a zda sa to byt typ E55/20. Aky vykon by podla teba prenieslo? Alebo sa jedna ciste len o obmedzenie tranzistorov? Je mi jasne ze tam budu minimalne 4 transformatory. Vdaka.
Říkám to tu pořád dokolečka. Přenášený výkon není závislý na velikosti jádra (nijak!) ale na tom, kolik do něj dovedeš nacpat mědi. Víc mědi => víc výkonu. Též můžeme hovořit o tom, že množství mědi v trafu potřebné pro přenesení jednotky výkonu je nepřímo úměrné sycení. Když použiješ poloviční sycení (150mT), budeš potřebovat 2x víc mědi. Jednoduše proto, že tam bude muset být 2x víc závitů na všecko. Výhodnější je tedy sycení dostat na možné provozní maximum - kdy vyjde trafo a množství mědi na jednotku výkonu nejmenší.
Topologicky vzato, propustný měnič obsahuje pouze jeden transformátor a filtrační tlumivku. Které další tři trafa si měl na mysli? Teoreticky je možné mít ještě pomocné trafo na buzení bází výkoňáků (zde je to docela možná, jelikož přenášená střída v propustném měniči < 50%). Další transformátor by mohl být proudový (snímání I emitoru) a ten třetí pro pomocný napájecí zdroj. Počet transformátorů záleží především na tom, co kde potřebuješ mít galvanicky oddělné - zda budeš mít řídící část měniče na primární, nebo sekundární straně.
E55/20 pokud dobře chápu, má střední sloupek (Sj) 18x20mm, tedy 360mm^2. (pokud správně koukám do katalogu, uvádí efektivní průřez 328mm^2). Na takovéhle jádro by se mělo dát namotat i přes 0,5kW, ovšem, záleží to na spoustě věcí.
Ještě bych rád upozornil, že ty zdroje z telvizí (colorek) jsou blokující (flyback), a mají v magnetickém obvodu mezeru. Na propustný měnič mezera nepatří, pokud by byla vybroušená do středního sloupku, pak takové jádro na propustný měnič použít nemůžeš - mělo by příliš nízkou indukčnost.
U jádra z colorky neznáme materiál, ale drze si myslím, že to dovedu určit. Namotej na jádro nějaký počet závitů drátem co je po ruce, třeba 25-50 závitů, a změř indukčnost, pokudmožno co nejpřesněji. Pak mi napiš indukčnost a počet závitů - z toho by mohl jít odhadnout materiál. Jádro musí být při měření secvaknuté bez mezery (dokonale čisté dosedací plochy) a přitlačené aspoň trochou síly.
Nebo si rovnou natrénuj počítání: Magnetická vodivost Al [nH] = L [nH] / N^2
Jádro E55 by mělo mít Al: H20=5600, H21=5400, H22=6500, (H24=6200, H40=11200, E55-H60 se nevyrábí/ěl a tyto tři materiály to téměř se 100% jistotou nebudou). Bblbé jen je, že je povolená tolerance +-25%, takže to stejně bude skoro střílení do prázdna.
Mnohem přesnější by bylo určit materiál podle závislostí mí (relativní permeability) na teplotě.
Ještě jsou materiály H11 a H12, jenže ty se na E55 jádra nepoužívaly, ty byly na hrnce a měly menší mí.
Můj osobní tip je, že to jádro z telky bude H21.
//EDIT: dle katalogu se na E55 H21 dá namotat 800W při 50kHz / 1kW při 100kHz, při proudové hustotě 2,3A/mm^2 a při deltaB 190 / 130mT.
Paaani som rad za tuto odpoved. Co som sa nagooglil a nacital amaterskych radii. Aj B04/94 kde su skoro vsetky jadra H21 popisane. Problem bol ze som ani za slaka nevedel odhadnut o aky material ide. A ano mas pravdu na trafe je vzduchova medzera, avsak nastastie riesena "rucne" vlozenim papieroveho pasiku medzi jadro a nie tovarensky frezovanim. Dalsia otazka, myslis ze by sa mohlo jednat o relativne kvalitny material H21 aj ked TV boli vyrabane v 80tych rokov. V tom amaterskom som to pochopil tak, ze sa zacali vyrabat okolo roku 1990. Alebo sa mylim.
Co sa tyka transformatorov opat si to odhadol absolutne presne. Jedno hlavne trafo, rovnako velka tlmivka (so vzduchovou medzerou), budiace trafo (galvanicky oddeluje riadiaci obvod), sietove pomocne trafo. Plus vstupna tlmivka samozrejme. Pokus co si mi odporucil mozem otestovat, len co pridem domov z prace. Myslis ze by si mi mohol odporucit nejaku literaturu s vypoctom transfotmatora podobneho typu, alebo sa da vychadzat len s udajov v tom amare z 94? Ak to bude H21 tak ano. Vopred dakujem.
Ano, jedná se o relativně kvalitní materiál.
Žádnou konkrétní knížní literaturu o trafech do spínaných zdrojů neznám. Vzorečky tahám v hlavě a ty složitější mám napsané na papíře. Počítat trafo podle něčího postupu ("kuchařka") je podle mě fail a výsledkem bude spíš průser. Důležitý je to hlavně pochopit, co se kde děje a co s čím souvisí.
Jako studijní materiál bych doporučil jedny z skripta/prezentaci z VUT, jen momentálně nemůžu najít odkaz na ně. Večer pošlu, teď musím pryč.
Perfektní je
2 Reeb: vdaka skusim sa u nas po nej porozhliadnut.
2 Hazys: takze zmeral som trafko podla tvojich rad a vysledok je: strdovy stlpik 20x17mm. Navinul som skusobne vodicom CuL 1.1mm priemer 30zavitov a vysledna indukcnost je 1,60mH. Dokazes z toho odhadnut zmes? Viem ze je to nepodstatne ak budem respektovat tvoje rady a zasady. Avsak zaujmalo by ma to cisto z recesie ze ci sa v tych televizoroch fakt pouzivala na tu dobu relativne nedostupna zmes H21. Menic o ktory mam zaujem je uverejneny v AR04/85. Budiace trafko tam navija na hrnieckove jadro, pedpokladam ze bez vzduchovej medzery. Ak mi dokazes podrobnejsie vysvetlit podrobnejsie fyzikalne javy v budiacom trafku budem rad. Vdaka za reakciu.
2 reeb: Ano, od Patočky jsou ta skripta. Sice nevim, jak hutný odvar je toho v té knížce, ale předpokládám, že to bude též chutné čtení.
1600uH na 30 závitech (indukčnost nezávisí na průměru drátu, je fuk, jestli to je CuL, CuS, nebo hliník v PVC...) je Al asi 1780nH. To je nějak hodně málo. Asi si dojdu pro to svoje jádro z "colorky" a změřím.
Hmota H21 je vcelku slušná, odpovídá zahraniční třeba N27, která je i dnes k vidění. Má vcelku slušný teplotní rozsah a dá se říct že relativně malou závislost mí_r na teplotě. Každopádně mi vrtá hlavou ta nízká indukčnost, čekal jsem Al zhruba okolo 5000, jak jsem je vypsal z katalogu pro E55 jádro a různé materiály. Jdu to změřit u sebe.
Je samozrejme dost mozne ze som sa sekol. Meranie prebehlo amatersky s digitalnym multimetrom. Jadro som mackal v ruke. Ale aj tak to skakalo cca 0,2mH hore dole... takze neviem. Kostricka je tiez povodna z TVP. Mne sa aj tak nezda ze by na jednociiny blokujuci menic do TV pouzili na tu dobu tak kvalitny material. Ale kto vie. Rad si pozriem tvoje vysledky. A som velmi rad ze mi tak ochotne pomahas. Keby byvas blyzsie urco ta vezmem na pivo... 
Na pivo mě nevezmeš, protože ho nepiju a hospody zásadně nenavštěvuji
Tak jsem si to změřil taky a dostal jsem 2250. Též dost málo. Nemám úplně očištěné dosedací plochy jádra, takže si myslím, že při slušném vyleštění bych dostal ještě o něco více, ale pořád jsme od katalogového údaje velmi daleko. Skoro začínám mít pocit, že se jedná o ten materiál řady 10, tedy H10, H11 nebo H12. Ty mají poloviční mí_r a Al by mohlo vypadat zhruba tak, jak měříme. Co je však hodně špatné, že v katalogu jádra E55 z těchto materiálů prostě nejsou, nebo je tam nevidím. No každopádně jsme "na suchu" bez údajů. Zkusím se po tom ještě podívat.
Hm... zaujmave. Ja som tiez na nete nasiel katalog Prametu Sumperk, kde su udavane jadra aj zmesi a tiez som tam nevidel zmes H12 na hento jadro. Avsak stale mi vrtalo v hlave, ze ci uz boli v tej dobe k dispozicii hentie materialy a ci nimi "mrhali" na obycajne TV. Co sa tyka toho budiaceho trafka: nejake info rady, odporucania? Boli by? Co vzducova medzera a pod. Ci aj tu staci len dodrzat indukcnost a pomer zavitov Np:Ns? Vdaka.
Já bych s budícím trafem nepředbíhal. Nechceš se obětovat na měření? Že bys udělal pro ostatní malou výzkumnou činnost... Dej to jádro i s tím vinutím do hrnce, zalej kompletně vodou a dej to vařit. K jádru přimontuj termočlánek od multimetru a na vinutí připoj nějaký indukčnomětr. A vynes do grafu do excelu závislost indukčnosti na teplotě, netřeba nijak superpřesně, stačí krok 5°C od pokojové teploty do varu. Trafu ani kostře to nic neudělá, ale pomohlo by to k dopracování se k typu materiálu. Já bych pak indukčnost přepočítal na závislost mí_r na teplotě, podle grafu z katalogu by pak možná šlo už lépe odhadnout, co to je zač.
No každopádně, magnetický odpor Rm [H^-1] = lj / (mí_0 * mí_r * Sj). Magnetický odpor je převrácenou hodnotou vodivosti, Al. Lj je střední délka magnetické siločáry, Sj průřez. Tyhle dvě hodnoty by měly být v katalogu. Triviální úpravou si můžeš cvičně odvodit vzorec na přepočet indukčnosti na mí relativní a pak to rovnou vecpat do excelu a vyplivnout graf.
Pozn: Pro E55 jádro je lj asi 128mm a Sj asi 320mm^2.
Pozn2: Bavil jsme se zrovna s kamarádem - ten mi říkal, že jádro v "colorce" je za provozu velmi pekelně rozpálené, což jen potvrzuje mou domněnku o H21, případně ale také bychom měli brát úvahu i H11 a H12 - tyhle materiály si totiž také nechají líbit velké teploty, Currieova teplota >150°C, u H21 a H12 dokonce >200°C.
Já tu ještě něco zkusím naklofat do kalkulačky, jestli na něco nepřídu.
//EDIT: Jádro E55 z hmoty H11 by mělo mít Al 3500, H12 asi 3800, H21 asi 6000. Trochu nepříjemně do toho vstupuje výrobní odchylka až +-25%, a silná teplotní závislost mí_r na teplotě, kde okolo pokojové teploty tam bývá vcelku sešup. Vycházel jsem z katalogových hodnot mí_r při Tamb 25°C. Hodnoty Al pro jádro E55 z H11 a H12 v katalogu nejsou - ty jsem ti právě dopočítal. H21 jsem spočítal pro kontrolu, katalogová změřená střední hodnota je 5400. Nižší reálná hodnota je způsobená především nedokonalým mechanickým spojením E částí jádra. Pokud poměr teoreticky:prakticky je pro H21 60:54, můžeme předpokládat, že pro jiné hmoty bude % poklesu stejné, jelikož mechanicky po secvaknutí půljader vznikne obdobná nedokonalost (vzduch. mezera) v magnetickém obvodu. E55 z H11 bych tedy reálně očekával že bude mít Al 3150 a E55 z H12 bude mít 3400. Jdu udělat ještě jedno měření indukčnosti, a zkusím si dát záležet při čištění dosedacích ploch. Podle mě se dostanu akorát na 3100, tedy celkem jednoznačně materiál H11. Pak by už k dopřesnění pomohlo právě to tvé měření, pokud budeš ochotný ho provést.
//EDIT2: Naleštil jsem styčné plochy jak psí koule a naměřil Al jen pár drobných pod 3000. Při sebedokonalejším spojení půlek jádra se to už o moc dál nedostane, i při zmáčknutí jádra sebevětší silou se to už moc nezmění. Závěr: Jsem si na 90% jist, že se jedná o materiál H11. Pokud změříš tu závislost mí_r(T), budeme to pak vědět už jistě.
Pánové,nakonec se vám ještě budou hodit ty moje hrníčky!Ne to kecám,absolutně netuším jaké to jsou.Jen vím,že na nich jsou nějaké popisy:-)
horemic: ale v pohodě. Ono totiž pokud se nesnažíš třískat ze zdroje maximum, tak je naprosto buřt, jakej ferit to bude. Při nízkým kmitočtě, řekněme okolo 30 kilo, zvládají všecky ferity 300mT s přehledem. Ale řekněme, že někteří jedinci (např. já) dělají neradi se součástkami naslepo, a tak si radši dám trochu práce s identifikací, abych věděl na čem jsem a mohl to udělat trochu kultivovaněji.
Hrníčky s popisy tu někde nějaký taky mám, tuším že na nich je přímo natisknutý typ materiálu a AL. Můžu se po nich mrknout do garáže.
Mám tu ještě někde takovou specialitu - X jádra: je to v podstatě hrníček, ale složený ze dvou křížových dílů.
//EDIT: Tak jsem se došel podívat. Vyhrabal jsme pár kusů s nápisy, většinou tedy né moc čitelnými, ale vždy bylo natištěné Al a u několika kusů jsem našel i náznak ohamtaného nápisu "H11" a "H12". Soudruzi to chytře tiskli do míst, kde byl šroub a tak to slezlo skoro dolů.
Audioweb.cz » Nezařaditelné » Ferit FONOX
Nahrát obrázek