Cyburgs Needle W3-871C

Typ: stojanové reprosoustavy se širokopásmovým reproduktorem
Realizace: duben 2013
Orientační cena: 2000 Kč

Úvod
Na začátek musím uvést, že dlouhodobě patřím mezi vyznavače vícepásmových konstrukcí, baví mě experimentovat s různým laděním reprosoustav a měřením. Podobné experimenty byly však redukovány na nulu po narození dítěte, kdy přišla na řadu sluchátka a díky narození druhého na docela dlouhou dobu . Po třech letech především takového poslechu si člověk na neexistenci jakýchkoliv jevů souvisejících s neduhy vícepásmových konstrukcí zvykne a začne totéž vyhledávat i u reprosoustav. Mám sice v plánu plnohodnotný třípásmový projekt, zatím jsem ale chtěl vyzkoušet něco odlišného. S ohledem ke znalostem kompromisů širokopásmových reproduktorů jsem hledal řešení, které lze realizovat jako první pokus v rámci omezeného rozpočtu a zároveň s vědomím, že akceptuji kompromis zejména v oblasti maximálního dosažitelného akustického tlaku. Jakožto čtenář diyaudio.com jsem po krátkém studiu příslušné sekce (full range) zvolil stavebnici Needle od člena fóra jménem Cyburgs. Počet příspěvků a zkušeností v souvisejícím vlákně jasně dokazuje životaschopnost této konstrukce.

Osazení
Volba širokopásmového reproduktoru určuje zásadním způsobem výsledek, přičemž jde vždy o vyvážení okrajových pásem, směrovost a případně o nutnost použití filtrů pro vyrovnání kmitočtové charakteristiky. Zvolený koncept používá třípalcový reproduktor Tang Band W3-871C OEM. Tento rozměr mi vyhovuje jak z důvodu oželení vyšších hlasitostí, tak i nejnižších kmitočtů. Stejně jako u sluchátek očekávám od výsledku především precizní podání středů a výšek.

Ozvučnice
Jde o typ TQWT (tapered quarter wave tube), tj. čtvrtvlnný zvukovod. Z tak malého reproduktoru lze dostat hlubší tóny efektivně pouze zajištěním impedančního přizpůsobení (vyzařovací impedance), což je problematika vyžadující hlubší matematické základy. Naštěstí existuje jednodušší řešení než počítat příslušné integrály – quarter-wave.com.
Jak plyne z názvu, „jehla“ má skutečně štíhlé proporce, jak je dnes z hlediska designu často požadováno a pro zajištění stability má širší základnu (kterou budu muset vzhledem k přítomnosti dvou malých dětí asi ještě rozšířit )

Výhybka/filtr
Tento odstavec by v ideálním případě neměl být potřeba, v reálném světě však potřebujeme předřadit pár kmitočtových korekcí. V první řadě se jedná o baffle-step kompenzaci a dále o redukci převýšení kmitočtové charakteristiky reproduktoru na vyšších středech. Jde relativně o jednoduchý filtr, neporovnatelný co do komplexnosti z hlediska návrhu a realizace s výhybkami vícepásmových reprosoustav.

Výroba
Na první pohled vypadá vnitřek ozvučnice atypicky, je však poskládán z jednoduchých pravoúhlých desek. Na co je třeba brát zřetel je vnitřní tlumení, kdy každý extrém škodí. Příliš velké množství tlumícího materiálu redukuje hluboké tóny, malé množství zase propustí další maxima přenosu zvukovodu, kdy z něj pak jdou i střední kmitočty, což je nežádoucí. Obecně platí, že je vhodné začít s vyšší hustotou zatlumení na začátku zvukovodu a dále množství redukovat.

Zvuk
Reprosoustavy jsem zapojil ještě před dokončením povrchové úpravy (třeba se o ni postarají děti pastelkami a vodovkami ). Zdrojem je sestava Marantz (AV receiver SR 6007 a BD přehrávač UD 5007). Zvuk hodnotím v režimu pure direct, receiver dokáže díky systému Audyssey provádět docela divy, ale to je jiná problematika. Místnost má 24 m2, doba dozvuku je cca 0,35 s/1kHz.
Mohu napsat, že výsledek, který jsem očekával, se dostavil - ale s jednou výjimkou. A tou jsou nízké tóny. Možná je to dáno tím, že jsem v této oblasti neočekával vůbec nic, možná jsem napoprvé trefil rozmístění reprobeden v prostoru, ale taková přítomnost hlubokých tónů mě každopádně překvapila. Samozřejmě jsou ve zvuku přítomny všechny aspekty související s rozměry reproduktoru a maximální výchylkou. Buď je třeba zacházet opatrně s hlasitostí, nebo zvolit hudební žánr s těžištěm na středních kmitočtech. Vliv má také velikost místnosti, např. v ložnici bude pravděpodobně toto omezení do značné míry redukováno.
Jak lze tedy čekat od jediného měniče, středy i výšky tvoří celek, který by u dvojice separátních měničů znamenal velmi složitý a zdlouhavý vývoj a ladění. Hluboké tóny tvoří solidní protipól (samozřejmě v odpovídající decentní formě). S ohledem na průměr membrány není problém se směrovostí (minimálně v rámci možných poslechových pozic na běžné obývákové sedačce). Pokud budu hledat chyby za každou cenu, musím zmínit určitou prezenci na vyšších středech (mělo by jít částečně doladit úpravou filtru) a jistou odtrženost basů od zbytku spektra (problematika zvukovodu a tlumení). Když ale vezmu v úvahu cenu (cca 1000,- Kč na reprosoustavu), jsou tyto připomínky bezpředmětné.

Závěr
Jelikož se v oblasti audia již chvíli pohybuji, vím, co od různých typů a konstrukcí reprosoustav očekávat. V rámci určité cenové hladiny je třeba ladit kompromisní řešení a některé vlastnosti a parametry upřednostnit před jinými, což je otázkou vkusu a filozofie. V případě této konstrukce je výsledek dokonce o něco lepší, než jaký jsem očekával. Navíc je možné poměrně snadno zvuk dále ladit, např. ekvalizací (narozdíl od vícepásmových konstrukcí s nevyladěnou výhybkou, kde takto jednoduše nic napravit nelze).

Fotografie ze stavby