Reprosoustava sloupová IRB 20/100/01,8 a IRT 10/80/01 (Stránka 7 z 8)

V grafech simulace sedí s naměřenými průběhy.
V grafu je uvedena charakteristika pro samostatné měniče (tenká černá) a z nich složená celková charakteristika (tlustá černá). Červeně je zobrazena charakteristika  změřená pro paralelně spojené měniče (tato charakteristika je do Xoveru vložena jako charakteristika basového měniče pro 10°)

Děkuji za nabídku.

Zde jsou data.

Edit:
Ještě doplním že měření bylo ze vzdálenosti 1 m, v úrovni středu výšky.

Pro simulaci v předpokládaném uspořádání, ve vzdálenosti 2,5m a stejné výšce, jsem v LspCADu upravil polohu basáku na Z = -13 mm.  Jde něco podobného udělat i v Xoveru, nebo je potřeba upravit vstupní data?

Upravil jsem výhybku. Přidal 2 až 3 RLCčka a zvýšil strmost filtru basáku. Snad se přibližuji k cíli.

Edit:
Změřené vertikální charakteristiky a simulace v Xoveru
   

Ještě jsem pro kontrolu udělal omezené vertikální měření pro 20° v horizontu.

Jelikož se mi zdálo v reprodukci dosti basů, pokusil jsem se změřit basreflex. Bareflex i basák jsem měřil v rovině desky a v Artě sečetl .pir soubory. Nejsem si zrovna jistý že to je správně. Při měření jsem pro basák i BR nastavil Delay v dvoukanálovém měření jak vyšlo v Artě (u každého byla použita jiná hodnota) a úroveň BR snížil tak, aby odpovídala basáku při 20 Hz. Nevím jak zacházet s fází, ale i přesto se měření docela schoduje se simulací z Amplionu. Začal jsem také uvažovat o kompenzaci Baffle stepu. Ze simulovaného průběhu mi vyplívá, že pokud opravdu měřím cca od 200 Hz, tak ho vlastně již částečně kompenzovaný mám. Subjektivně se mi zdá basů dost, což může být i tím že na původních bednách byl BR naladěn moc nízko (proto jsem asi měřil divné průběhy frekvenční charakteristiky - příspěvek 74). Nevím, jestli BS má cenu výce řešit.  Emulátor v LspCADu je v tomto opravdu užitečný.

Díky,
večer vyzkouším. Jsem rád že sis všimnul.

Ještě ke komponentům výhybky. Orientačně jsem koukal na cenu výhybek v europe-audioa a pár vychází na zhruba 100 euro. Polovinu z toho tvoří cívky L1 - 2,1 mH a L4 - 0,8 mH. Je to asi subjektivní otázka, ale vyplatí se použití vzduchových cívek? Vadilo by nahrazení cívky L1 variantou s feritovým jádrem?

Trochu se mi zkoušení výhybek v emulátoru protáhlo, až přes dovolenou.
V podstatě nejsem schopen si podle poslechu vybrat. Oboje výhybky ( z příspěvku #123 a#124) mi znějí stejně. Rozliším posun pásma výšek či basů o pár decibelu a vyberu co se mi líbí, ale rozdíl ve výhybkách jestli dělit níž či výš neslyším.

Nakonec jsem se rozhodnul pro výhybku z příspěvku #124. Celkově se mi zdá lepší dělit na vyšší frekvenci a také má lepší sfázování.
Výhybku jsem akorát upravil pro předpokládanou poslechovou polohu. Upravil jsem výstupní data z ARTy tak, že jsem pro basák posunul začátek okna o interval odpovídající změna rozdílu vzdáleností reproduktorů od předpokládaného poslechového bodu. Snad je to tak proveditelné.

Nevidím problém ve využitím toho odděleného prostoru. Nic vysypávat pískem není potřeba.

OT: Někdo tady odkazoval na projekt: http://gedlee.com/Harper.htm
To myslí autor tu strmost dělení vážně? Vedle toho ukazuje krásnou horizontální výkonovou charku. Přjde mi to ale jako onanie, když vertikální bude pekelně hnusná. Ta raději ukázána není.

Na první pohled to vypadalo jako vejškáč a basák + součet, ale to asi nebude. To by byla hodně velká hrůza.
Úplně dole jsou horizontální poláry. Ale graf nad polárami je co? Na tři křivky jsou jenom dvě vertikální osy, nikde žádný popis. Horní bude charka na 20°, červená horizontální výkon a černá činitel směrovosti? Člověk aby to bez popisu hádal.
Ten program, ve kterém je zřejmě popis, mi nejde nainstalovat. Hodí chybu, že mu schází data, ať kontaktuju dodavatele.
Každopádně nikde jsem neviděl nikdy vertikální směrové charakteristiky od konstrukcí Geddese. Myslím, že to bude vypadat klasicky s dírou na 30° a poklesem výkonu 2-3dB. Jenom je otázka, jak strmé dělení bylo použito a tedy v jak širokém frekvenčním pásmu díra bude.

Díky za odkaz. Teda ten vertikál nic moc. To bude skoro maximum 3-4dB propad výkonu ve vertikálním směru. Přitom to stačilo dělit o něco výš a bylo by to lepší. Autor beden ten vertikál asi neměřil a nepoužil při návrhu.

Klasický obrázek ze "Stavíme reproduktorové soustavy XXIX". Pokud směrovky nejsou dominovány difrakcemi nebo rezonancemi měničů, tak to celkem platí - mám to ověřeno na mnoha reprosoustavách. Funguje to, ačkoliv ten graf nebere v potaz vlastní směrovost měničů. Když se podíváš na downward vertical directivity plot od Nathana, tak jsou díry na mnoha úhlech a je jich hned několik na více frekvencích. Asymetrické vertikální směrovosti nahoru dolu je zde dosaženo jednoduše velkým fázovým rozdílem měničů v ose vyzařování. Celkem to sedí.

No vertikální rozsah máš 180°. Tak upwards je měření nahoru 0-90° a downwards je měření dolů 0-90° - celkem 180°. Pro větší přehlednost grafů to mají rozdělené na půlku.

Nejjednodušší je se místo dohadů podívat na polární graf. Shodou okolností je tam 1k - místo největšího propadu. Není to tak, jak tvrdíš.