Re: Dodělávat tato repra?

Myslím, že v protifázi.
Ne, je to konstrukcí reproduktoru. S vyšším objemem by šly o fous níž, ale snížila by se zatížitelnost.
Ano, ale důležité je před měřením provést kalibraci měření.

Re: Dodělávat tato repra?

To by znamenalo, že je chyba v tom oskenovaném prospektu...

Nicméně ta spodní hranice se mi zdá být vysoká oproti třeba těm ARS 811, které hrají o 10Hz hlouběji. Ale jak i píšeš, mají na jeden měnič větší objem...

Prosím tě koukám se co za součástky bych potřeboval na tu výhybku pro napodobení  té ARS 816, jen s těmi ARV 161... Zkouším to naťukat do toho programu cos mi dával a vychází mi diametrálně jiné hodnoty... Tak jsem si pro kontrolu zkusil naťukat hodnoty originálních měničů a vychází pořád úplně jinak.
Je mi jasný, že Tesla si tu (ačkoliv jen 6dB/okt.) výhybku optimalizovala podle měření a nestavěla ji jen podle vypočtených hodnot... Stavěl by jsi spíše stejnou výhybku jako má ta ARS 816, jen snížil citlivost výškám, nebo bys ji postavil komplet podle toho programu? Nebo bys pro návrh výhybky použil úplně jiné nástroje?

Pro kontrolu:
Zadávám impedanci středobasu jako 4-Ohm. Je to tak správně, když zapojuji dva stejné 8-Ohmy paralelně, že?
Dále pro ten ARV 161 jsem zadával dělící frekvenci 3500Hz, útlum -7dB a impedanci 4 Ohmy

(upravil Hippo007 26. 2. 2013 17:14)

Re: Dodělávat tato repra?

Nevím, kde je chyba, jestli ve schématu k ARS815, nebo k ARS816, nebo není chyba nikde? Porovnáním s obdobnými schématy máš pravdu, že je výškáč obvykle v soufázi se středobasem. Ale pokud porovnánám svou výhybku a Godzovu výhybku, které se moc neliší, máme zapojeny výškáče různě a výsledná frekvenční charakteristika je podobná. Nejlepší je bednu změřit (na měření je vhodný sw HOLMImpulse) a podle průběhu v okolí dělícího kmitočtu při jednom a druhém způsobu zapojení se rozhodnout, který použít.
ARS811 hraje papírově o 10Hz hlouběji. Něco může dělat rozdíl objemu, něco třeba odlišný způsob měření, něco zaokrouhlení - kmitočtový rozsah se neudává na jednotky Hertzů. Frekvenční rozsah beden se měří v určitém tolerančním poli, v době výroby ARS811 bylo nějaké takové (toleranční pole +4dB ... -4dB, definovaný pokles na obou koncích pásma)
http://s8.postimg.cc/v1g1u6pdd/repro.jpg


Program "Výpočet reproduktorovej výhybky 1.0" jsem dal jen na výpočet útlumu, pro ostatní výpočty ho nepoužívej, dává jen VELMI hrubé výsledky. Program nepočítá s komplexním modelem reproduktoru ale nahrazuje jej ve výpočtech odporem, nezahrnuje fázi vystupujícího zvuku, frekvenční charakteristiky reproduktorů, ...

Ptáš se jak bych to udělal já. Odpovídám ... v následující posloupnosti dějů bych: změřil TS parametry reproduktorů, mikrofonem změřil frekvenční charakteristiky reproduktorů, navrhl objem bedny, velikost čelní desky, rozmístění reproduktorů na čelní desce, vyrobil bednu a dal do ní reproduktory, změřil frekvenční charakteristiky reproduktorů v bedně, zadal TS parametry + frekvenční charaktreristiky do simulačního programu a nasimuloval výhybku, vyrobil výhybku, (případně přeměřil reprobedny), dokončil reprobedny. Pokud bych nechtěl nebo nemohl použít popsaný postup, stavěl bych bednu dle schématu ARS816. Jenže ty nebudeš mít ARS816, protože nemáš ARV081 ... takže buď zase budeš laborovat, nebo si postavíš měření a můžeš si výhybku upravit (nebo postavit úplně jinou) ...... nebo seženeš ARV081