Nahodilý silný šum a následná rána z SPV 250P+ (Stránka 2 z 2)

http://www.czechaudio.com/pdf/Zdroj_zakmity.pdf

Proto ani ten tebou zmiňovaný Dudek je už do DPA222 ani 223 nesral,protože jejich přínos je, přinejmenším sporný Leoši.

Víc nemám co bych k diodám u usměrňovače dodal,výše zmíněné měření a vyjádření PMA myslím stačí.

PMA je nějaká autorita na odrušení ?

Ano, vliv na zvuk může být sporný, třeba jako použití oddělovacího trafa - pračky, nebo použití vakuové usměrňovačky, velkých indukčností a malých MP kondů v napájení 

Ale zkus si ty kondy vyletovat z můstku nějakého napáječe AM rádia, aby jsi viděl, kde to má smysl !

Už jsem to tu kdysi taky psal. Několikrát ročně schvalujem přístroje v EZU. Některé části nebo jednoduché věci občas dělají i "začátečníci po čerstvém absolvování nějaké té školy" a jejich řešení mají nezanedbatelný vliv na úroveň přístrojů. Tak jsem poměrně v obraze, jak to s diodama bez kondíků vypadá...  Není třeba spínaných zdrojů apod, ale často stačí diodový můstek bez C a jste s rušením na hranicích normy... Přitom bohatě stačí aspoň jeden kond přes AC, nebo dva z AC na GND a je rušení min. o 20dB méně...

Ale kdo chce kam... ať tam jde

DJ_Rix: Dovedu si představit, co udělají diody bez kondů s rušením zvenku... Nejlépe jak je občas zmiňováno, že nejlepší jsou rychlé Schotky... To bude nových frekvencí a na všem ještě namixovaná 50Hz a její násobky...

Diody v usmernovaci rusi dvema zpusoby, jednak zmenou impedance, to se uplatni u mustku modulaci impedance zeme a tim i spojenou modulaci AM signalu a za druhe generuji rychlou zmenu proudu pri vypinani,  diky recovery naboji.

Čili podle Vás je lepší vždy osadit kondenzátory paralelně k usměrňovacím diodám,neb to bude mít vždy blahodárný účinek na úroveň rušení na napájení??

Rixi, já jsem nepsal o žádném Pavlově DPA, neb vím, že tam žádné kondy přes diody nejsou. V modulech Aldaxu jsou, neb jsou to vestavné moduly a nikdo z nás, ani Pierre, ani já nevíme, kde kdo dotyčný modul použije - pokud ho použije v integrovaném zesilovači, kde bude i nějaký citlivější vstup, například pro magnetodynamickou přenosku, tak nám za ty kondenzátory onen konstruktér může leda poděkovat, nikoliv pyskovat jako Ty na cokoliv, co já napíšu, nebo udělám. Není moc šťastné být za každou cenu v opozici vůči mně - jistě jsi už také spoustu přístrojů opravoval a kondenzátory u usměrňovačů viděl. Zkus si postavit Actidamp IV-3 MM/MC a pak teprv uvidíš, nač jsou ty kondíky u usměrňovače dobré, zvlášť při přepnutí na MC.
Názor pana Macury bych nebral nijak vážně, já měřil také a proto ty kondenzátory v našich koncích jsou.

No, čo som videl merania (spektrum ), tak vždy tam bol slušný rozvoj násobkov 50Hz ..
Účelom odrušenia je tlmiť kmity po komutácii diody, samotný kondenzátor síce pomôže, ale vytvorí pekný rezonačný obvod s indukčnosťami trafa. Vždy je určite lepší  sériový RC člen ("snubber), nie len kondenzátor , musí (mal by..) tam byť stratový prvok, ktorý absorbuje vf energiu.

pokud chceš navrhnout dobré odrušení, nezbyde nic jiného.
Základní věci na kterých záleží:
Trafo - jeho indukční a reálná složka výstupní impedance. (mění se s impedancí na primáru - tj trafo nutno posuzovat i s impedancemi před trafem)
Impedance vložená mezi usměrňovač a trafo
Rychlost diod, úroveň prahového napětí

Z toho ti vyjde jaký C případně RC aplikovat k diodě a k trafu.

Někde jsem o tom měl pěknou knížku, ale zaboha ji nemůžu vypátrat.

Nicméně můj osobní názor je ten, že to tu často ženeme k absurdnímu honění se za nicneříkajícími parametry. Grétz dokáže docela slušně rušit, nebo nejt absolutně v klidu. Leckteré trafo je tak mizerné, že nedokáže složky rušení převést na primární stranu (a taky z primáru na sekundár). Jiné trafa jsou tak kavlitní, že prenášejí krásně stovky kiloherzt. Nikdy nevíš, bez důkladné analýzy, jestli ti nějaký RLC prvky nemohou kmitat a na jakém kmitočtu.  Na druhou stranu to , co dokáží vygenerovat úsporné zářivky si mnozí nedovedou ani představit ( myslím z hlediska rušení).
Tzn. každý návrh je svými parametry a použitými komponenty "jedinečný".
Já odobně se bajpásovým kondíkům u diod nebráním a zhusta je používám. Tyto jsou slušně tlumeny ostatnímu prvky v usměrňovači použitými.  Jen u velkých proudů používám v sérii malý odpor. U větších proudů rovněž dávám odrušovák před ccelý zdroj (proudově kompenzovaná tlumice + "svatá trojice" kapacit (L-N, N-PE, L-PE), zvlášť, když očekávám "impulzní" změny zátěže na DC straně.
Pokud řešíte rušení, bez měření se neobejdete - simulace v těchto případech selhává.
Pokud řešíte vliv na zvuk, doporučuji poslechový test. Zkuste varianutu s kondíkama a bez kondíků, co se bude víc líbit nechte.
Stejný jao ten hazen mód ve flaškách. už se tím trápím dlouiho, marně se snažíce přijít na to, v čem to je. Někomu to hraje prý líp s kondíkem, jinýmu to hraje prý líp s G3 rovnou tvrdě na katodu. Teoretický rozbor není k dispozici, mi to hlava nebere, tak to prostě nechávám plavat, ať každý používá to, co mu nejvíc vyhovuje.

V silařině se obecně ke každému prvku, který má něco spínat, případně na něm probíhá komutační děj, přistupuje "autonomně" a velice často se opatřuje nějakým obvodem, třeba RC článkem, který komutaci "zinteligentní" protože třeba i triak (tyristor), nemající dobře vyřešenou komutaci může nevypnout průchodem proud 0, pokud nárůst napětí v čase je větší než xx, zůstane seplej.