Projekt 2p, nebo 3p sloupové reprosoustavy (Stránka 2 z 16)

Ty bedny bych nezačal stavět hned, takže se rozpočet může klidně časem o něco navýšit. Pokud by to byl hotový projekt, tak by se do toho člověk snad nezamotal.

Místnost je 5,8x4,5 m velká. Doplním to do prvního příspěvku. Jinak mám ještě aktivní subwoofer Heco Vitas 25A, takže nepotřebuju vyloženě bedny, co zahrajou hodně hluboko. Ale asi čím níž budu dělit subwoofer, tím líp.

Totem zatim vyhrává. Na první bedny bude určitě stačit. Ale kdyby měl o něco lepší ozazení, jak píšeš, tak bych se taky nezlobil. Jenže potom by to chtělo kompletní návrh a do toho se mi nechce.
Jo jinak trochu OT... Co si tak mlhavě pamatuju, tak už v zaniklym časopisu Stereo (nebo jak se přesně jmenoval), tak v testu regálovek se umístily vysoko právě bedny od značky Totem... Takže značka tohodle projektu má jméno už teď

Chápu dobře, že když se vejšce udělá zvukovod, tak je možné jí dělit níž a může tím pádem spolupracovat s větším basákem? Platí alespon přibližně, že jak velký bas, tak velký zvukovod? Jakto, že zvukovod dovolí, že jde vejška dělit níž? A jde se takto dostat i pod rezonanční frekvenci vejšky?

Do třípásma snad, do dvoupásma těžko

Zaphovy kecy okolo jsou dost hrozný. Ukazovat malý grafy se škálou 90dB s měřením po 15° a vyvozovat z toho nějaký závěry, nedejbože o difrakcích, který jsou tam navíc vidět i tak, to chce kuráž. Ještě, že jsem to nikdy moc nesledoval.

Zvukovodem se tu sleduje především požadované směrové chování, pokud možno nezávisle na frekvenci. Toho se totiž jinak nedá s běžným reproduktorem dosáhnout (aspoň ne s jedním). A čím je větší, tím frekvenčně níž obecně funguje. Takže pokud máš zvukovod, který "udrží" směrovost až třeba k 1 kHz (čím níž, tím líp), potřebuješ k němu větší, na 1 kHz adekvátně směrující basák, než ke zvukovodu (zpravidla menšímu), který přestává účinkovat už na 2 kHz.

To, že je tak možné "dělit níž", je jen vedlejší efekt a je to ve výsledku dáno hlavně zúžením vyzařování - vyzářený výkon zůstává zhruba stejný, ovšem je vyzářený do menšího prostoru - odtud ten nárůst SPL, který za předpokladu sjednocení směrovosti i přes sousední pásmo umožňuje teoreticky posunout dělící frekvenci níž. Příspěvek zvukovodu k lepšímu impedančnímu přizpůsobení, tj. skutečnému nárůstu účinnosti, nebývá už dnes zásadní a začínají se víc používat profily, u kterých jde především o kvalitní zvuk a konstantní směrovost.

Vztah velikosti zvukovodu k průměru basáku není asi obecně tak jednoduchý, záleží to na vlastnostech zvukovodu, jak se chová směrovostně, a ve výsledu jde jen o to, aby směrovosti dvou sousedních pásem na sebe navazovaly. Jak se toho docílí a jak ty směrovosti vypadají, je už věc konkrétní realizace. U OSWG s šířkou svazku 90° platí, že by měl být velký aspoň tak, jako basák, právě aby se dalo docílit hladkého napojení obou směrovostí ještě v pásmu, kde basák bez větších problémů funguje, tj. pro 15" okolo 800Hz, pro 12" cca 1 kHz, pro 10" 1k2 - 1k3, atd. Je v tom vztah největší vyzářené vlnové délky zvukovodem a velikosti vyústění, což by si mělo zhruba odpovídat.

Samozřejmě výškáč, nejlépe driver, který jinak zajišťuje většinu účinnosti, musí být schopný sám o sobě tak nízko fungovat, tj. neměl by se příliš používat přes a pod jeho rezonanční frekvenci, jelikož pak rychle narůstá výchylka. Jaká je to ale hodnota v absolutních číslech, opět záleží na konkrétní realizaci včetně výhybky a na doma tyhle měniče snesou opravdu hodně. S přímovyzařujícími kalotami to bývá o dost horší.

Stručně k driveru je možný dočíst se třeba tady. V podstatě jeho použití přináší jen výhody a je jich dost. Akorát typicky bývají potřeba složitější výhybky a pro opravdu kvalitní výsledek také kvalitativně odpovídající zvukovody, se kterými je trochu potíž.

Totem je od začátku myšlený jako maximálně levný a jednoduchý, takže ani výhybka není zdaleka tak složitá. Jako experiment to nicméně ve výsledku dopadlo docela dobře, řekl bych lehce nad očekávání. S jinou hornou by to ale opravdu byla jiná bedna s novou výhybkou, stejně ale jako s jiným driverem nebo basákem, obecně vzato.

Na všem tam je co zlepšovat, ale výměnou čehokoliv za něco lepšího (a dražšího) by to IMHO ztratilo to kouzlo Pokud zlepšovat, tak už všechno a bez kompromisů, jinak to asi nemá smysl. Tohle hraje za ty peníze výborně.

Škoda, že to není změřeno i pod 200 Hz. Ale vypadá to dobře. A ten propad  na 800 Hz je způsoben čím? Jaká je vlastně dělící frekvence obou repráků?

To vypadá dobře Tohle je teda konečný výsledek? Hotová bedna+konečná verze výhybky? Nebo to čeká ještě nějaký doladění a finální změření verze, kterou vypustíte?