Nedávno jsem trochu se pozajímal o problematiku nabíjení Li-Ion baterek. V této oblasti jsem byl úplně bez znalostí a to jenom z důvodu, že jsem měl mylnou představu, že tohle je výsadou speciálních obvodů v mobilech, noteboocích apod. a do amatérské praxe tohle nepatří. Tak jsem to nechal běžet mimo mě. Na jedné straně je to pravda, ale na druhou stranu se to dá i doma lehce realizovat. Takže znovu říkám, tahle kapitola (přitom tak jednoduchá) byla pro mě zcela novinkou
Jak známo, NiCd a NimH se dají nabíjet několika způsoby, to víme všichni, dá se i trošku přebít (ponecháním delší dobu než by měla), dá se trochu podvybít, sice jí to v žádném případě neprospívá, ale nezničí ji to hned. Taková příhoda jí třeba ubere i celkovou kapacitu ale mnohdy to člověk vzhledem k použití ani nepostřehne, protože i zdravá bývá často náladová. Prostě takový članek něco málo snese. Víme také, že nejlepší způsob je nabíjení s ukončením při poklesu napětí na ní tzv. delta U nebo delta Peak. Nabíječka v rychlých cyklech nabije/změří/nabije/změří/nabije/změří...Potom, až se u NiCd propadne o 10mV nebo u NimH o 5mV, nabíječka se odepne a nechá do článku téct nějaký minimální vyrovnávací proud. Pak jsou různé uživatelské režimy různých nabíječek (vybití-nabití, několikanásobné vybití/nabití až nabíječka uzná, že se kapacita zvedla atd. atd.). Já mám třeba Voltcraft IPC-1L.
Li-Ion ka vůbec nic takového nepotřebuje, ale tam je nesmírně důležité, aby napětí na ní nikdy nepřesáhlo 4,2V a to ani o fous. Nabíjení probíhá ze začátku zvoleným standardním proudem (na nějakém miliampéru nezáleží), potom se proud sníží a dolévá se už málo až se na 4,2V zastaví. Toť vše. Po tomhle poznatku a nějakém dalším pátrání jsem si takovou nabíječku pro ověření zkusil zapojit. Použil jsem pro začátek jedno schéma poletující na internetu. Je tam LM317 a jeden tranzistor jako zdroj proudu v kombinaci s maximálním cílovým napětím 4,2V. Proud je ze začátku větší, postupně začne klesat až při dosaženém napětí 4,2 neteče žádný. Je to moje první a experimentální zapojení a už jsem nějaký cyklus prozkoušel a zatím nevím o žádné záludnosti. Velmi důležité je nastavit opravdu to napětí na 4,2V a zkontrolovat přesným voltmetrem. Proud jsem nastavil odporem něco kolem třetiny kapacity. Ale trimr pro napětí je podle mě lepší zapojit pomocí dalších dvou odporů a jednoho trimru jako jemnou regulaci (k vidění u některých zesilovačů k jemnému nastavení klidového proudu).
Jsou tabulky, jak nastavené cílové napětí ovlivňuje životnost článků. Dá se třeba nastavit bezpečné ukončování třeba při 4,0 V, ale tam se znatelně zmenšuje náboj (známe to z předčasně vytažených mobilů z nabíječek).
A druhou povinností uživatele je v takto nehlídaném používání odepnout článek, když se jeho napětí blíží ke třem voltů. Pod tři volty se prý značně poškodí, ne-li rovnou zničí.
To co jsem teď napsal, jsem původně chtěl už před časem dát do rubriky „Čím jste si dnes udělali radost“, ale říkal jsem si, že to napíšu až bude nějaká příležitost. Rád také uvítám postřehy lidí, co oboru nabíjení a používání Li-Ion ek rozumí a pohybují se v něm.
Jinak ten volný prostor v Yeaerově výrobku mi taky na první pohled připadal jako zbytečně nevyužitý, ale třeba si do něj dá zesilovač, akumulátor ať už jakýkoliv, nabíjecí obvod, třeba trafíčko, ovládání korekcí, vstupy, eventuální výstupy, že ano…