Mikropájka (Stránka 4 z 10)

BV: podívej se do ručky jestli není nějaký zkrat? Zkus zapnout ručku bez hrotu a pohybovat jako když letuješ -musí hlásit chybu(error).
      zkontroluj samotný hrot-ohmmetrem, případně krátce připoj na malé napětí cca 12V, jestli se ohřeje hrot.
      pokut bude hrot dobrý, tak zapoj pomocí dvou kablíků a krokosvorek samotný hrot na elektroniku, dolní kontakt na - (zem) a horní P+ ,je to
      výstup PMOS, je blízko pinu konektoru.Pokud elektronika není vadná, tak by to mělo regulovat teplotu.

Já jsem poskládal 3 čínské kopie Hakko z jednotlivých dílů, vše fungovalo na první zapnutí.Moje první byla s LED ( tu co nabízí GME ), za litr jsem měl i hliníkovou krabičku+ 24V spínací zdroj. Další už OLED display, hroty kupuji na AliExpresu od KSGER i ostatní díly,má to být výrobce.BV měl smůlu,že dostal vadný kus. Pro amaterské pájení je pájka velice dobrá, velký výběr hrotů.

https://youtu.be/_IboB25gB3c

Nesouhlasim Frantisku.

Kdyby se elektronika nevyvijela, pajelo by se pouze na jezky, nebo na hruby cuprextit a kartitove plosne spoje, soucastky pres diry, prokoveni by se nytovala, konektory by byli tak maximalne canon 25, nebo Šr-ky, tak mozna pistolova transformatorova pajecka, by byla uplny top.
Ale jenom pro domaci bastleni.
Ponevac prumyslove, se v dobach temneho davnoveku elektroniky, tedy i za bolsevika u nas moc v prumyslu nepouzivala.
Chybou jeji oblibenosti, se dostala do skol a ucilist.
Pro seriozni seriovou vyrobu a pajeni, se pouzivali i onehda, staloohrevne pajecky, ktere mivali, kdyz technolog byl moudry a mel silu inovace, specialni hroty, nebo se hroty upravovali.
Uplne nejbeznejsi pajeci teleso, byla 90W a nebo 100W "tuzkova" pajecka, nebo uhlova pajecka s prikonem 80W.
Hrot medeny, se brousil na ostro, nebo se pouzivali konstantanove, prip. nikelinove spicky, nalisovane do medeneho valecku.
Nebo se na pajeci hrot, namotaval Cu drat, prumeru 1,6mm, nebo i hrubsi a jeho delkou se castecne nastavovala teplota pro optimalni pajeni.
Slo hlavne o kontinualni a opakovatelne kvalitni pajeni. V mikroelektronice se pouzivali vice a take mene zdarile mikropajecky bez regulace z omezenym vykonem, pak prilsli ruzne regulovatelne, predchudkyne ERS 50 a pak i ta eresa.
Elektronika se vyvijela, integrovane obvody CMOS a jine zazraky, vyzadovali daleko peclivejsi zachazeni ESD, jako dnesni soucastky.
Zejmena ty teslacke spucastky na sklonku ery Tesly, jak pro vypocetni a CNC techniku, tak pro telefonni ustredny a dalsi aplikace, byli hodne citlive na ruzne vplyvy pri montazi.
Pak cela zazracna serie hybridnich obvodu, WSH, predskokani SMD technologie, pak SMD a stale vetsi integrace na deskach, vicevrstve plosne spoje, si vyzadali precizni pristup osazovani a 80W kul, omotany kusem dratu, prestaval vyhovovat.
Prestaval vyhovovat i pro velke firmy.
A trafopajecka?
Ta se stejne jako tehdy i dnes, prevazne pouziva pro servisni ucely a domaci bastleni.

Zasadni nevyhodou trafopajky a jejiho hrotu je, ze hrot se rozpousti ve spajce a kontaminuje spajeny spoj. Je jedno, ci se jedna o eutektickou pajku Sn/Pb, nebo o dnesni RoHs bezolovnate pajky. Dokonce v bezolovnatych pajkach, se rozpousti Cu hrot daleko snadneji a udela jeste vetsi kontaminaci a nasledny problem, jak v Sn/Pb pajce.
Samozrejme obrovska vyhoda pajecky transformatorove, je v jeji pohotovosti a vysokem vykonu, na spicce.
Nevyhoda je, ze treba pri pouziti "vecnych hrotu", dochazi ku daleko vetsimu ohrevu na spicce a propalovani pajeneho mista.

jako nejvetsi problem, vidim v tom, ze opravdu dobre pajet, je celozivotni zkusenost. Ani svarec, nesvaruje cely zivot stejne, stejne tak elektronik, ziskava praxi postupne. Nejlepe se nauci pajet dite, idealne v predskolnim veku.
A ne elektroniku, ale treba hrebiky na plechy, plechovky, rezave draty na srouby a pod. Matice na plech, srouby na plech...
Proste velka a hruba, doslova klempirina, nauci kvalitnimu pajeni a umeni vytvorit kvalitni propajeny spoj.
A to zejmena na Fe, Al, nebo jinych materialech, jako je Cu.
Pokud se to zda hloupe, co zde pisu, tak si schvalne zkuste vzit kus Fe plechu, ne pozinkovaneho a treba matici M6 a zapajet ji klempirskou pajkou, pomoci tavidla, jako je chlorid amonny, nebo kyselinou solnou se zinkem.
A na pajeni, nepouzivat eutektikum Sn63, ale normalni klempirsky cin 70Pb/30Sn.
To se budete divit, jak to je narocne, aby nebylo to zelezo jen pocakane pajkou a doslo k difuzi. Tedy spatna je nizka i vysoka teplota, smaceni povrchu, delka smaceni, do kontaminace, ochrana pred oxidaci, cisteni hrotu, cisteni pvrchu pred pajenim, nasledny oplach..
Kdo pak zvlada pajeni nebarevnych kovu, bude mit obvykle krasne propajene i Cu spoje.

Me, nebo spis nas, ucil kdysi mistr, ze nejdulezitejsi, je umet pajet dobre zelezo. Ponevac nam bylo sdeleno a to pravdive, ze vyvody soucastek, nejsou jen pocinovana Cu, ale prevazne je to pocinovane zelezo. Platilo tehdy a plati i dnes. A to plati i pro SMD IO, ale i pro odpory a civky a td.

A stejne jako tehdy, spravna teplota, spravna doba pajeni jednotliveho spoje, spravne tavidlo a spravna pajka /slitina eutekticka/ je komponent, pro dobre pajeni. Avsak zrucnost a fortel, se ziska az delsi praxi.
Pistolova trafopajka a pajeni trafopajkou, je stejne umeni, jako pajeni staloohrevnou pajeckou, nebo mikropajkou.

Mnoho lidi si mysli, ze umi pajet, ale to je opravdu castokrat jenom zdani.
Pajet trafopajeckou je mozna daleko narocnejsi, jako je pajeni staloohrevnou pajeckou, nebo pajeckou z regulaci.
A take unava rukou, pri pajeni trafopajkou, je daleko vetsi, jako pri pajeni, relativne lehci staloohrevnou pajeckou.