Tranzistory

Zase takový dotaz...."mám zadní nápravu. pomozte mi z toho složit auto"....Začíná se kamaráde odjinud, nikoliv od toho, co máš v šuplíku.
Na to byl určený projekt BA200, jakmile dokončím fotky BA100, BA200 a BA300, vybraným zájemcům, kteří o zesilovačích něco vědí, to budu rozesílat. Rozhodně ale ne laikům a nezkušeným amatérům, protože nejsem zvědav na následné maily typu "mně to nefunguje, případně dělá to to a to". U takových "šuplíkových" projektů je opravdu třeba, aby dotyčný věděl, že KC639 nejde tak jednoduše nahradit třeba KFY46 apod.
To se týká i koncových tranzistorů, doporučuji všem, aby si postavili onen přípravek - regulovatelný zdroj 0-300V s proudovým omezením, který najdete v mém článku o elektrolytických kondenzátorech. Je velmi pravděpodobné, že stavbu a případné rozšíření tohoto přípravku budu publikovat free jako pdf, jen co zjistím, jaké měřicí přístroje /mikroampérmetry/ jsou na trhu, kde se dají koupit a kde se dá koupit např. nepajcovaná BF258 a BU941. Transformátory pro přípravek jsem ochoten za mrzký peníz dodat, radiopřijímačů k likvidaci, kde tyto trafka jsou, mám plnou půdu. Upozorňuju, že do přípravku se nehodí transformátory z elektronkových přijímačů, kde byla jako usměrňovačka AZ1 nebo AZ11, tyto transformátory mají anodové sekundáry s napětím i více, než 300V, protože se tam počítá s úbytkem na usměrňovačce a úbytkem na filtrační tlumivce, tyto trafa se pro přípravek nehodí, protože výstupní napětí by bylo úřes 400V a  to je jednak už dosti nebezpečné a jednak zbytečné, navíc tyhle transformátory bývají hodně velké. Měřil jsem nedávno síťový transformátor z rádia 721A Festival a přesto, že byl přepnutý na 240V, anodový sekundár dával přes 300V.
Transformátorků mám doma dost a šikovní amatéři si dokážou pomoct. Mám tady např. spoustu transformátorků 220V/2x9,5V, stačí vzít dva, zapojit je proti sobě a máte galvanicky oddělený zdroj napětí 220V. A jsou i jiné cesty, jak si pomoci k takovému napětí.

Problém je, že nemá měřáky např. MP120 se základním rozsahem třeba 100uA. Myslíš, že někdo z těch mladejch ještě dneska dokáže se solidní přesností spočítat a vyrobit bočníky pro třeba 1mA a 10mA? Silně o tom pochybuju...

Miro, na tyhle účely není potřeba metráckých měřáků, stačí bohatě ty čínské, pokud mají požadovaný rozsah. Má to přesnost myslím 2,5% a to pro tyhle účely bohatě stačí a jou velmi levné.  Jen si nejsem jistý, zda je k dostání mikroampérmetr s rozsahem kupř. 100uA, aby k němu šly dodělat bočníky 1mA, 10mA a 100mA /třeba/. Víc není totiž na formování elytů ani třeba, to jen starší, nebo dlouho odstavené elyty jakoby vzdorují formování, je do nich potřeba nasmažit např. 20mA a pak třeba deset hodin počkat, než se "chytí". Většinou ano, jen je potřeba pomalu např. po čtvrthodině přidávat napětí a sledovat mikroampérmetr, jak formovací proud klesá.
Tímto regulovatelným zdrojem se mi podařilo "zlomit" pár maďarských elytů, které se už už zdály na vyhození, protože zatím vzdorovaly jakémukoliv formování. Jeden kondenzátor 10G/63V trval asi pět hodin, ale povolil.
Nejhorší jsou dlouho odstavené elyty s centrální maticí typu TC519-TC521 a pak sice nové, ale dlouho skladované TC937a  5G/50V a různé menší odvozeniny.
Zajímavý je, že s TE925 žádné problémy nejsou, ty jsou hotové za pět minut na svodový proud max. 20uA.

Proboha - zapomněl jsem připomenout že při měření Uceo výkonových tranzistorů je třeba na výstup zdroje zapojit odpor kolem 68kOhm /pokud měříte nebo párujete Darlingtony tak nejméně 100kOhm/ a při měření Uceo malých tranzistorů typu KC, KF, KFY na výstup zdroje zapojte odpor cca 220kOhm.
Pochopitelně pozor na polaritu, resp. vodivost tranzistorů!!!

Nestavte to na plošák, je to zbytečný, musely by tam být velké izolační mezery  a ono je to stejně tak jednoduchý, že stačí kousek sklolaminátu /odleptaného cuprextitu/ nebo texgumoidu a v něm zaražených pár nýtovacích letovacích oček, invenci se meze nekladou, jen mějte pořád na mysli, že pracujete s relativně vysokým napětím, takže i izolační mezery by měly být adekvátní.