Vysoké Uce výkonnových tranzistorů (Stránka 1 z 2)

Takže u tesláckých je to normální??? a co ty 2N3055 od Motoroly na kterých jsem naměřil  2x větší napětí...??

Ten přípravek od Zdenka Tulise je na hovno. Tranzistor se v něm totiž natvrdo chová jako Zenerova dioda s proměnným Uz podle typu tranzistoru a teče tím nezanedbatelný proud. Je třeba vyrobit např. takový přípravek, jaký mám nakreslený v článku o elektrolytických kondenzátorech, zabijete tím dvě mouchy jednou ranou. Jednak získáte přípravek na formování starších kondenzátorů a po doplnění odporu cca 100k na výstup i přípravek na poměrně přesné měření Uceo výkonových, ale i malých tranzistorů /s odporem cca 330k/. Dělá se to tak, že do série s výstupem regulovaného zdroje 0-300V dáte ANALOGOVÝ mikroampérmetr a na výstup připojíte tranzistor přechodem C-E paralelně např. s digitálním voltmetrem. Pomalu najíždíte napětím a v okamžiku, kdy výchylka mikroampérmetru prudce stoupne, se jakoby pomyslná Zenerova dioda začíná otvírat. Přečtete napětí na digitálním voltmetru, připojeném paralelně k přechodu C-E, odečtete zhruba 20% a máte napětí, při kterém lze tranzistor bezpečně provozovat bez nebezpečí průrazu. Báze zcela záměrně zůstává otevřená, protože v každém obvodu je jiný odpor Rbe, někde není vůbec a někde je třeba jen 47R /ve výkonných zesilovačích/. Pripojením odporu Rbe cca 100R dovolené napětí Uceo jakoby imaginárně o hodně stoupne, ale jak už jsem napsal, je to riskantní, protože nikdy nevíte, v jakých podmínkách bude tranzistor pracovat. Pokud ovšem vyměřujete tranzistory do zesilovače, kde je odpor Rbe přesně definován, tak jej při měření můžete připojit, ovšem i tak nezapomeňte odečíst od naměřené hodnoty bezpečnostní rezervu cca těch 20-25%.
Doporučuji všem vyrobit si ten tranzistorový regulovaný zdroj napětí 0-300V, popsaný v článku o elektrolytických kondenzátorech. Ručkové mikroampérmetry a voltmetry čínské výroby jsou velmi levné, takže VELMI doporučuji popisovaný zdroj výstupním mikroampérmetrem /stačí 100-200uA/ a výstupním voltmetrem /rozsah např. 30V s přepínatelným sériovým odporem na 150V a 300V/. Tyhle ručkové měřáčky jsem viděl v různých bastlprodejnách za 35-50Kč, takže investice defacto zanedbatelná, ale komfort zdroje poté nesrovnatelný.
Ještě k dovolenému Uceo tranzistorů: pokud je hodláte využívat s naměřeným napětím, /např. KD607 při napájecím napětí zesilovače 100V/, musíte někde ubrat, aby nedošlo k sekundárnímu průrazu - znamená to jinak, že nesmíte využívat ani ve špičkách plný dovolený Ic, protože by byla překročena  dovolená výkonová ztráta a došlo by k protavení čipu. Pokud např. u té KD607 naměříte s odečtenými 25% těch cca 110V, není to žádná katastrofa, ale jsou tranzistory, které neprošly žádným tříděním u doprodejců a naměříte u nich např. 180V. Tak tam bych si dával extra pozor, protože ten tranzistor prostě není na taková Uceo stavěný, je to jen kus, kde se prostě povedlo "ho upéct" ve výrobě tak, že má vlastnosti jaké má. Například KUčka řady 605-607 a KUY12 a další tranzistory, které mají už v katalogu udáno poměrně vysoké napětí nejspíš přípravkem ani nezměříte, mám tady krabici KD3773 a prakticky všechny mají i při otevřeném Rbe napětí Uceo přes 300V, totéž platí pro KUX41N.
Naopak velkého majzla bych si dal u těch KD607-617, KD503 a podobných, které jsou stavěny a mají SOA udánu na Uceo kolem těch 80V. Mohou se najít kusy, které budou mít např. 120V, tak tam je dobré koncové tranzistory zdvojit /spárovat nikoliv na betu, ale na Ube/, aby nemohlo ani u jednoho dojít k překročení jiné hodnoty, než je Uceo.
Např. Betaronovi jsem z KD503 vybral kusy s napětím tuším 150V, ale on je použil v BA200, kde jsou zdvojeny a pracují s napájením asi jen 2x50V, zesilovač tak odevzdává asi 200W na kanál a je bezpečný.
V podstatě totéž, co jsem napsal nahoře, platí i pro menší tranzistory typu KF, KFY apod. Dají se najít KF517 s Uceo třeba 150V, pak ale opatrně s kolektorovým proudem a celkovou výkonovou ztrátou.
http://www.electronicservis.cz/files/me … zatoru.pdf
Vn tranzistor T1 jsem tenkrát použil BU931, který je na hraně použitelnosti, dnes už se dá koupit BU941, který má vyšší Uceo a je tam bezpečný.
Transformátorek stačí malý, kolem 10-20VA se sekundárním napětím okolo 230-250V, kuchnutý z nějakého malého radiopřijímače s můstkovým selenovým usměrňovačem, např. 323A a jeho odvozeniny. V zásadě varuji před napájením přípravku přímo ze sítě, i když se ta možnost přímo nabízí. Je tam potom obrovské nebezpečí úrazu, protože nikdy nevíte, na kterém pólu přívodu máte fázi a navíc a to je nejdůležitější - proud není ničím omezen, s transformátorkem je výstupní proud omezen poměrně vysokým vnitřním odporem sekundárního vinutí a celé je to vlastně galvanicky odděleno od sítě.
Já sám takový přípravek postaven nemám /používám zdroj 0-300V a mikroampérmetr v měřáku BM455E/, nicméně uvedené zapojení je několikrát odzkoušeno s různým osazením a nejsou s ním problémy. Jediný problém budete mít při shánění potenciometru, ten MUSÍ být cermetový na zatížení 1W, tedy typy TP195 nebo TP199, rozhodně tam nesmí být obyčejný potenciometr. Pokud se někdo rozhodne si uvedený zdroj postavit, u mě se určitě ještě nějaké cermety najdou, za pár korun Vám jej pošlu, nebo se lze poohlédnout po nabídkách různých doprodejců součástek Tesla, např. firmy Denkl, ten ho bude mít zcela určitě.

A Nechtěl bys originální krabici na testování tranzistorů?Používám ji tak jednou za rok...

No fakt teda vyčerpávající! Je to tak a ten mikroampérmetr (analogový) chápu tak, že asi nebude až tak důležitá přesná hodnota proudu jako spíše okamžik, kdy začne nárůst proudu a ručka se začne rychleji vychylovat směrem doprava, že jo. No, prostě je to vymakané, Sinclaire.
Ale jenom si teda dovolím tvrdit jednu věc a to, že málokterý bastlíř bude mít doma vhodné trafo, takže jako náhrada poslouží trafíčka dvě válející se někde ve skříni s vhodnými napětími, s tím, že je zapojím v pořadí: primár 220V/sekundár - druhé trafo: vhodné napětí sekundár/primár 220V. Tím se u druhého trafa stane v tomto přístroji primár sekundárem a sekundár primárem a bude to bezpečné. Výhodou bide, když první trafo bude mít ještě vinutí, ze kterého vyrobím obvod pro napájení toho digitálního multimetru. To jak to děláš se mi moc líbí Sinclaire! Ale já budu línej si tohle udělat

Uces je pokud vím saturační napětí, tudíž měření jiné, než je na schematu.

to nie je cement, ale cermet!

http://en.wikipedia.org/wiki/Cermet
http://www.es-ostrava.cz/pdf/katalog_cz … /TP100.pdf

Aj to se stane, když mám myšlenky na stavbě . Tedy cermeťákem...??

Na aldaxu jsem kdysi četl polovinu článků, tenkrát mě k tomu zavedlo formování elektrolitů a nějak sem se začetl do poloviny článků, taky mě zaujala přestavba AUJ637, tak jsem si kvůli tomu dvě ústředny koupil a zkusil předělat -> povedlo se... o těch tranzistorech si to přečtu znova (opakování je matka moudrosti).

Můžu prosím dostat vyjádření k tomu cermetu???

EsoRimmere vydrž, nebylo mi o víkendu nijak dobře, tak jsem do dílny ani nešel, to nemá smysl, když je Vám blbě, snadno pokurvíte něco, na co jste původně ani nechtěli sahat...Dnes tam půjdu, tak se mrknu, jestli tam něco zbylo. Ten potenciometr může být od 220k do 470k, je to v podstatě jedno. Co není ale jedno, jsou závěrná napětí polovodičů v tom regulovatelném zdroji. Doporučuju opravdu BU941 a před něj buď KF469 s trochu větší betou, případně BF472, nebo BF258. Tranzistor v proudovém jištění může být cokoliv podle rozpisky součástek v článku.
Znovu opakuju - ať proboha nikoho nenapadne to napájet /byť přes omezovací odpor a pojistku/ přímo ze sítě! Je to o tlamu, resp. o život, protože proudové omezení je tam nastaveno tuším na 10 nebo 20mA a to je proud, který Vás při napětí 300V zcela spolehlivě zabije. Je nutné použít transformátorek zcela minimálního výkonu /10VA/ se sekundárním napětím asi 220-240V, který se dá vykuchat z jakéhokoli malého elektronkového rádia, které mělo plochý selenový graetzův usměrňovač, tyhle rádijka mají malé transformátorky okolo 30-35VA se sekundárem 6,3V a pak relativně měkký sekundár okolo 230V, ideální pro toto použití.
Sekundár 6,3V, stavěný pro proud přibližně 3A se dá použít pro férové měření kapacity elektrolytů, měřený elektrolyt zapojíte do série s vinutím a střídavým ampérmetrem, každý 1mA protékajícího proudu pak znamená kapacitu 2uF.
Takovýchto transformátorků mám několik, pro vážné zájemce o stavbu tohoto přípravku jsem ochoten ještě rozkuchat několik radiopřijímačů podobného malého druhu, jako je např. 323A a podobných, které mám na půdě a které už nejsou vhodné k restaurování.
Zcela vážní zájemci si pochopitelně nechají v Tronicu příslušný transformátorek navinout, stačí výkon okolo 30VA a jeden sekundár 3,2V a druhý sekundár cca 230V. Sekundárem 3,2V pak můžete opět měřit elektrolyty, tentokrát ale 1mA protékajícího proudu elektrolytem znamená kapacitu 1uF. Budete se při takovém měření divit, jaké šmejdy s kapacitou do mínusu se dneska v obchodech prodávají, resp. můžete protřídit svoje zásoby starších elytů a vyházet všechno, co má podměrečnou kapacitu oproti štítkové /samozřejmě měřit až po naformování/.
Po doplnění mikroampérmetrem a zdířkami pro digitální multimetr tak získáte tři přístroje v jednom - přípravek na formování elektrolytů, měřič Uceo tranzistorů a měřič kapacity elektrolytů.

Ano, to máš pravdu, já mám na podobné účely udělané trafo 3,2V/15A z běžného transformátoru 100VA z rozvaděčů, který už má poměrně tvrdý primár, sekundár jsem dovinul drátem 2,5mm, který na původní vinutí ještě vešel, takže mohu měřit kondy až do 15G. Jedna věc je dosti podstatná: pokud při statickém měření kapacity nějakým jiným měřičem ukáže kondenzátor správnou kapacitu a při měření touto metodou ukáže např. o 20% méně, je velmi pravděpodobné, že je velmi zestárlý, nekvalitní, nebo už má nahnilé hliníkové přívody ke svitku. Mnohokrát se mi už stalo při měření použitých TC937a 5G/50V, že po nějakých pár sekundách uhořely vnitřní přívody. Je to tak rozhodně lepší, než kdyby při zapnutí uhořely v přístroji. Pokud elektrolyt tuhle drsnou měřicí metodu přežije, je dost velká šance na jeho dlouhou životnost i v přístroji. Například i u použitých TE925 4G7/63V se mi tohle nikdy nestalo, buď mají tyhle kondenzátory robustnější vnitřní přívody, nebo prostě nehnijou - a to byly TEčka vymontované z cca 20 let starých jednotek AUJ637.
TC937a jsou prostě poplatné konstrukcí své době a nikomu nedoporučuju je používat do nových konstrukcí s tvrdším transformátorem. Například v zesilovačích AZS215-220 to moc nevadí, transformátor tam není příliš tvrdý /má poměrně malé sycení, aby neměl velký rozptyl/, je to tam nutné i historicko-technického hlediska, pokud někdo ten přístroj restauruje za použití původních dobových součástek. Pokud nezáleží na historické původnosti, doporučuju si opatřit elyty okolo 10G-15G/63V pokud možno se stejným průměrem, abyste jej nemuseli omotávat izolační páskou kvůli zvětšení průměru do původní objímky. Druhý menší elyt, který v těchto zesilovačích je TC937a  500uF/50V, ze kterého je napájen budič koncových stupňů, doporučuji zvětšit na 1000uF/50V při zachování stejného typu, dá se bez problémů za pár korun koupit u firmy Denkl.