Fullrange s Fostex FE126E (Stránka 4 z 4)

Proběhla zkušební výměna FE127E (o poznání nižší citlivost) místo FE126E. Menší magnet, vyšší Qts, tj. vyrovnanější charakteristika bez nárůstu na výškách i bez přídvavného filtru, více basů - na první poslech o něco příjemnější, po chvíli mi ale začaly scházet ty nejjemnější nuance na středech, který tam byly předtím (silnější magnet, lepší tranzientní chování 126ky?). Ty repráky by jinak měly být jako vejce vejci.

Váhám... Rozhodnutí padne až po dodělání subu, tedy pokud to nakonec celé neskončí jako dvoupásmo...

Širokopásmo je hodně specifickej žánr, esteticky jistě zajímavej, ale velmi omezenej v použití, nemající objektivně v podstatě žádný výhody, krom relativně snadný realizace, což je ovšem úplně zcestná "výhoda". Od doby, kdy jsem si s tím hrál (tenkrát jsem se nenechal poučit, naopak se nechal zvyklat a chtěl jsem si to taky zkusit), jsem se naučil spoustu věcí a už bych se k tomu nevrátil. Jsem poučen. Není to dobrá cesta ke kvalitní reprodukci. Vše, co bylo napsáno v tomhle vlákně už berte s velkou rezervou, jen jako poučení pro ostatní. Nestavte to!

Univerzální pravidlo: Jakýkoliv "kouzlo" smrdí!

Jinak, použít tyhle repráky jako střeďáky se dá, ale nejsou na to rozhodně nejvhodnějšíí. Jsou konstrukčně vyhnaný do vejšek, za cenu kompromisů a ztráty vlastností, jinak potřebných pro plnohodnotnej střeďák, IMHO.

S vejškáčem to bylo rozhodně lepší, ale ztratilo to ten původní smysl... Celý se to nakonec ukázalo jako zcestný. Někde je tu ještě vlákno, kde jsou popsaný důvody, proč to není ono, to už netuším, kde, ty důvody byly nicméně na x místech zopakovaný, kdo to sleduje, je mu to jasný. Kouzlo to tedy s vejškáčem ztratilo, a to tak, že docela úplně

Jakýkoliv rozumně zvládnutý třípásmo bude univerzálně (musí být) vždycky lepší, a to prakticky ve všem. Taky bude ale dražší.

No záleží 1) s čím to porovnáváš a 2) jak dlouho u toho člověk vydrží, aby mu to nezačalo vadit. Jeden reprák prostě nemá šanci dosáhnout cílů, který jsou pro objektivně dobrej výsledek kritický. Zbytek je jen dojmologie, momentální nálady posluchače

Jsi jen ve stadiu, ve kterém se ti to líbí, to je v pořádku Je to něco novýho, každej to zná. Málokdo se ale začne pídit po tom, proč se to časem omrzí a co je potřeba udělat pro to, aby se to neomrzelo... Někdo třeba ocení, když může tuhle fázi rovnou přeskočit. Někdo ne.

Jestli chceš něco relativně jednoduchýho a zároveň dobrýho, postav si něco jako Pluto, tak jak to má Linkwitz (předpokládá to pochopení proč to tak má). K tomu několik subů, chceš-li pořádný basy a máš vystaráno, případně to udělej jen jako třípásmo. Že existujou i mizerný dvoupásma a třípásma, je bez pochyb.

Jo, tak to je. Sám ale píšeš o (tichém) poslechu v blízkém poli. Jestli to máš až skoro na uších -v nadsázce-, jsou z toho takový skoro-sluchátka. Také jsem psal "žánr velmi omezenej v použití". Vím přesně co myslíš, bohužel vícepásem, který stabilní prostor neumí, je hodně. Když se zadaří, má ten širokáč jakž takž monotonní index směrovosti (myšleno současně i celkem příznivej - monotonní (neklesající) je z principu vždycky) a může to být ve výsledku i lepší, než když je takový vícepásmo směrově zprasený. Tam to pak lítá, v závislosti na spektru nástrojů, aj... Jinak souhas, u poslechu zblízka se ty nectnosti širokáče (pokud jsou v nějakých mezích) schovají za vyšší intenzitu přímýho zvuku, už tu o tom někde taky byla řeč. Blbý je, že rozhodně takhle posloucháš i breakup toho repráku... když ale není srovnání... Nesmí to být moc velký.

Docela by mě ale zajímalo, jakého "prostoru" při takovéhle reprodukci dosáhneš. Z jaké vzdálenost/konfiguraci to posloucháš?