Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Dotaz na tento chladič
Zdravím vás,
chtěl bych se vás zeptat jestli tento chaladič uchladí 100W modul JPA nebo budu muset přidat vrtulky? Nevím parametry chladiče:( jinak bych to spočítal. Chladič je dlouhý 20cm a vysoký 8cm a je to kostka pro chlazení 100 A tyristorů rozřízlá na půlky.
Je mi jasné že to nejde přesně určit ale vy zkušení by ste mohli tušit, jestli to bude stačit a popřípadě jak zjistím, že nestačí měřením teploty?
Za názory všem předem děkuji. BOSS
je celkem masivní tak si myslím že to uchladí. Jinak nezbývá ti nic jiného než to vyzkoušet. 
připíchnout na zdroj, zaojit bednu, pustit signál a nechat 30 - 60 minut hrát a uvidíš na čem jsi
Zásadní asi bude použití zesu.Já si vystačím s hliníkovým plechem.Pokud to bude nějaký PAčko,radši bych to otestoval.Nejnižší zátěž v podobě odporu,signál těsně pod limitací a jedém...
Největší teplotní spád budeš mít stejně na tom plechovým vinglíku z 2mm plechu co máš pod tranzistorama
hlavně to budeš muset montovat nastojato...
Lidi díky za info. Montovat na stojáka to určitě nepůjde:( Používán bude doma na poslech a občas někde na zahradě no znáte to:-) Jen pro upřesnění ten vinglík je z 3mm hliníku. No a měl bych dotaz na teplotu, jaká teplota je přípustná pro chladič? přechody vydrží tak 150°C ale to nemůže být na chladičích. Tak vás prosím o radu. Děkuji všem za odpovědi. BOSS
no von je problém toho chladiče v těch žebrech. že když to namontuješ naležato, tak se ti v tom vytvořej kapsy ohřátýho vduchu, namísto toho, aby vzduch okolo žeber proudil, čiliže to nebude nijak moc chladit.
žebra by halt měly bejt pokudmožno vertikálně (tedy rovnoběžně s vektorem Fg) a nebo alespoň šikmo...
jinej chladič si fakt nemůžeš dovolit?
Presne tak, nalezato to chladid nebude! Pouze v pripade ze vedle toho das ventilator aby foukal skrz to zebrovani. Takto jsem to jednou resil, 12cm ventilator na uplne nizke otacky tocici se stale. Nebyl vicemene vubec slyset, chladic byl vlazny i pri vetsim vykonu. Bez vetraku se to do pul hodiny peklo. A to byl zesik 2x60W na jeste vetsim chladici s zebrovanim vodorovne.
no vyzkoušet a uvidíš!
Chlapi mají pravdu - nejlepší je to na stojáka jinak v leže to taky půjde:) , vyzkoušej a uvidíš co z toho vyleze
a kdyby se do žeber odvrtaly díry, aby se mohl udělat průtok vzduchu směrem vzhůru, tak by to tím teplem mohlo trosku luftovat. Nebyl bych k tomu chladiči tak skeptický, zvlášť když je to na doma. Jak někdo píše, někdy stačí celkem málo, navíc tady je celkem solidní plocha.
vzít pilku na železo a vertikálně tam udělat další "žebra" by nebylo asi úplně od věci, ale ty vzduchový mezery budou moc malý na to, aby to mělo achopnost valně odvádět teplo bez aktivního ofuku.
ventilátor z boku se zdá býti nejlepším řešením.
Tohle je jeden z nejlepších profilů na chlazení 200A tyristorů a diod . Na zesy jsou přece jiné profily ( vertikální proudění - na stojáka viz Lojzek ) Tak nedělej kraviny a dej tam , co tam patří . Nehraj sociálku , když máš na zesilovač , tak ho snad neuvaříš nevhodným chlazením ? O tepelné devastaci čipů ani muk .
Pánové děkuji za rady, vím že ten profil pro zesíky není úplně optimální. Ale aby se mě na něj ve skříni prášilo je taky škoda nemyslíte? Zkoušel sem zesíky když jsem to testoval pro nastavení kliďáků a tak mi to nedalo a asi 20 minut sem to poslouchal. Jeden modul byl ne ani vlažnej ale prostě nestudil a druhej teda trochu hřál ale myslím si že to dělá kliďák. Jelikož se mi po.... škopek, tak sem nemohl zjistit co a jak se tam děje. Jinak k tý teplotě se nikdo nevyjádřil, tak prosím ještě jestli by mohl být někdo tak hodnej:-) Děkuji moc. Zkusím to dát do krabice a uvidíme, když by se to moc hřálo tak bych tam dal 100mm vrtule na prostředek těch profilů a bude klid. Do nějaký teploty aby se točili jen tak a nebyli slyšet a když by se to ohřálo na nějakou větší teplotu, tak aby to šlo na plnej knedlík a snad to bude stačit. Děkuji všem za pomoc a názory;)
Co se týče teploty, 80 stupňů se považuje za maximum kdy ještě polovodiče jako takové normálně fungují. Ale výš už by ta teplota růst neměla. Já osobně bych dal chladič s vertikálními žebry, tedy tak, aby kolem nich mohl vzduch bez sebemenších problémů proudit. Pokud z nějakých důvodů toužíš použít tento profil, tak pak jedině s větráčkem, který právě bude nutit proudit vzduch kolem těch žeber.
Jinak k řízení vrtule podle teploty mohu doporučit stavebnici z EZK, http://www.ezk.cz/stavebnice_moduly/trv6080.htm . Měl jsem ji použitou v zesilovači a funguje bezvadně.
Maximální celkový ztrátový výkon tranzistoru je funkčně závislý na teplotě přechodu. To znamená, čím vyšší teplota přechodu, tím nižší ztrátový výkon. Např. u KD503 je max. teplota přechodu 155°C, to znamená, že při této teplotě již nelze tranzistor vůbec zatěžovat. Na obrázku jsou údaje o KD3773, maximálním ztrátovým výkonem 150W lze podle grafu tranzistor zatěžovat zhruba do teploty 25°C, při teplotě 50°C už lze zatížit jen na 80% (120W), při 100°C jen na zhruba 56% (84W), při 200°C již nelze zatěžovat. Stále se bavíme o teplotě přechodu, nikoliv pouzdra.
Rthjc je tepelný odpor mezi přechodem a pouzdrem. Dále se uplatňuje tepelný odpor mezi pouzdrem a chadičem (teplovodivá pasta, izolační podložka), tepelný odpor chladiče atd. Tzn., že teplota přechodu bude vždy o něco vyšší, než teplota pouzda a chladiče. U chladiče záleží na ploše, povrchové úpravě (černý elox), orientaci žeber. Nesmí se zanedbat ani teplota okolního prostředí, i když je v místnosti třeba jen 20°C, v přístrojové skříni může být klidně 40°C i víc. Samozřejmě zvýšená provozní teplota má zásadní vliv na životnost součástek.
Je třeba se podívat, "co snesou" použité tranzistory. Rthjc pouzdra TO220, nebo co tam máš, bude větší, než u TO-3. Pro převod tepla od pouzder k chladiči by byl vhodnější profil s tloušťkou stěny alespoň 4mm, záleží také na jakosti rozříznuté plochy chladiče, chtělo by to určitě přefrézovat nebo přebrousit. Mizerný odvod tepla může znamenat vlažný chladič a zároveň "žhavé" tranzistory. Takže je třeba vyzkoušet v provozu a nechat patřičnou rezervu.
Miro děkuji za vyčerpávající vysvětlení. Děkuji i j_paseka. Stavebnice na regulaci vrtulek je pěkná popřemýšlím a asi ji objednám. Jinak k těm chladičům samozřejmě sou frézované aby tam byla rovná plocha a když byl vlažný chladič tranzistory skoro nehřály. Převod tepla do chladiče si myslím že je ok. Zkusím to bez vrtulek, nechám to šlapat na plnej knedlík a budu měřit teplotu, pokud to bude topit jako prase tak přidám vrtulky a asi tu stavebnici pro regulaci a bude klid. Děkuji všem za pomoc a objasnění nejasností
Můžeš to taky říznout na 3 až 4 díly a dát vedle sebe tak, aby pokud zes bude horizontálně, žebra byly vertikálně a vzduch proudil ..
S vrtulí to pojede i tak jak to máš..
BOSS VM: plnej knedlík není nejhorší režim z hlediska tepelného namáhání koncových tranzistorů.
feliz navidad: co tedy je? Prosím o vysvětlení? děkuji:-)
Budeš se asi divit, ale zesík je nejvíce namáhán při 70% výkonu.
Pokud bys bral v úvahu stejnosměrné napětí, pak největší namáhání je při 50% výstupní napětí/napájecí napětí.
Jak postupně roste výstupní napětí, roste zároveň i výstupní proud. Jenže zároveň je tranzistor namáhám nižším napětím, tím rozdílem mezi napájecím a výstupním. V těch 50% se křivka výkonový ztráty láme a ač tranzistorem teče větší proud, nižší napětí znamená menší výkonovou ztrátu, tedy i tepelné namáhání.
Viz příklad pro Ucc stabilizovaných 30V a zátěž čistě ohmická 4R, na výstupu stejnosměrné napětí.
5% výstupní napětí namáhá konce 10W tepelné ztráty.
ztráty postupně rostou s rostoucím napětím až do 50% výstupního napětí - kdy je to 56W protopených na tranzistorech
a pak zas klesají až do 95% kde je to zas jen 10W
Jenže zesilovač zpracovává střídavé signály a ne stejnosměrné. Musíš tedy počítat s efektivní hdonotou střídavého napětí na výstupu a napájecím napětím stejnosměrným.
Zkráceně těch 50% stejnosměrného napětí odpovídá 70% střídavého napětí.
Trochu přiblbel to zkusím vysvětlit: 100V je vrcholová špička ze 70V efektivních. 50% ze 100V Ucc je pak 50V, což je ale 70% ze 70V efektivních.
Zesilovač nemá účinnost 60% protože jsou na něm velké ztráty (těmi je jen sturace konce), ale hlavně proto že zpracovává střídavý signál. Kdyby zpracovával obdélníkový, mohl by mít účinnost podstatně větší, čehož využívají digitální zesilovače.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Dotaz na tento chladič
Nahrát obrázek