Jít do obsahu fóra

Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.


(Stránka 1 z 2)

Audioweb.cz » Smetiště » Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

  Stránky: 1 2 »»»

Chceš reagovat? Musíš se přihlásit.

RSS

Příspěvky [1 až 20 z 21]

1

Téma: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Někdy v posledních dvou týdnech to tu někdo pěkně vysvětlil a já to nemůžu najít. Pokud to někdo objevíte nebo si vzpomenete, hoďte mi sem odkaz. Díky.
P.S. Příležitostně toto téma smažu.

2 ...editoval zuki (21. 8. 2010 8:43)

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Možná myslíš můj příspěvek #8 viz:

Index » Koutek pro začátečníky a méně zdatné » Mozem pouzit tento zdroj pre tuto stavebnicu?
nebo přímo http://audioweb.cz/viewtopic.php?pid=186050#p186050

Také bych to mírně upřesnil - PavelTl to s úbytkam na tranzistorech mírně přehání. Slušný tranzistor má v saturaci
podstatně méně než 2V (saturace je oblast když se kolektorové napětí dostane pod napětí báze) a na normálním zesíku (který má rezervu v SOA a nemá vše na hraně) je na ochranách taky pod 2V (aspoň já to tak dělám). Něco malého zůstane ještě na rozkmitu (budičích apod.)... Takže je možné běžně dosáhnout signál 3V-5V od napájení. 
U FETových konců je často potřeba vyšších budících napětí, takže tam se to buď oželí, nebo se zavádí pomocné napětí cca 5-8V pro budiče. O toto napětí mají budiče výce než koncové tranzistory...

Jinak co se týče skutečných potřebných rezerv ve výkonu (napájení), tak pokud se poslouchá skutečná muzika a né na "6dB komprimovaný signál", tak aby se zesilovač  nikdy nedostal do saturace, tak by na 1W poslechu nestačil 100W zesilovač...Poměr 1W/100W odpovídá jen 20dB napěťovému rozdílu mezi úrovněma signálu. Takže 
"saturace" - limitace signálu - bude asi celkem běžná věc.... 
A o tom to právě je, že u některých zesilovačů to je nepostřehnutelné  a u některých (pomalých, nízká rychlost přeběhu atd.) to je zatraceně slyšet ...

3

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Jen si dovolím malé upřesnění pro tranzistorové zesíky slušných parametrů.
Úbytekna tranzistoru 2V je v saturaci, kam se nesmí žádný tranzistor dostat. Takže se běžně na úbytek na tranzistorech počítá s úbytkem 10V.
Navíc slušný zesík má alespoň zkratovou ochranu.  Ta na degradačních rezistorech přidá další úbytek 2-5V.

Takže třeba pro Auru Z1 vychází z napájecího napětí 60V, tedy 2x30V pro každou půlvlnu.
30V Ucc - 10V úbytek = 20V špičkové výstupní napětí.
20V / 1,41 (odmocnina ze 2 pro vztah špiškové/efektivní napětí) = 14,1V střídavých na výstupu.
Výkon = Uvýst(na druhou)/Rzátěže = 14,1*14,1/4=200/4=50W do zátěže.
To ovšem platí při dostatečně tvrdém zdroji.

4

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

zuki- jojo, to je přesně ono. Díkes. Původně jsem chtěl toto téma smazat, ale vzhledem k výskytu dalších upřesňujících informací jej zde ponechám.

5

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

PavelTl: mám ti to rozsekat na kousky, nebo ti stačí, když řeknu, že děsně kecáš?

6

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

PavelTl: kdes přišel na těch 10V ??? A úbytek 5V na emitorovém odporu... běžně max. 1-2V.

Co se týče Aury, je to velmi špatný příklad, který by byl na rozsáhlý rozbor - je to totiž krám, který díky měkkému zdroji docela pěkně "plave a blemcá s membránami".

Web

7 ...editoval PavelTl (22. 8. 2010 16:18)

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Gavin Milarrr: klidně to rozsekej, alespoň se poučím. Většinou jste na vysvětlování zkoupí, tak třeba projednou vysvětlíš kde mám chybu.

Sendy: 10V No někde jsem to četl, ale přiznám se že ze mě nedostaneš kde, navíc to většinou i vychází. Ve vzorci pro výpočer SOAR který mám před sebou je uváděno pro napájecí napětí 50V napětí na zátěži 40V špičkově.
           emitoráky: pokud se jedná o vypiplaný zapojení z dobrých součástek pak je to  kolem 1V, takže uznávám že sem přestřelil a 0,47R těžko někdo použije tam kde teče 10A jedním párem ve zkratu.

Ale obráceně spočítán jďstý známý zesík 100W/4R
    I= druhá odmocnina (100/4) = 5A... což je efektivní proud, takže krát odmocnina ze dvou = 7A špičkový výstupní proud odbíraný čistě odporovou zátěží. Protože má dva páry koncáků tak každým tranzistorem poteče 3,5A. Jen pro zajímavost zkratovka je tam nastavená při 35V na 13A a při 0V na 3A na jeden tranzistor.
   Pak mi na emitoráku 0,22R vychází úbytek 0,77V ( při reakci protizkratovky 2,86V).
   U = druhá odmocnina (100*4) = 20V... takže zas 28,2V špičkově
   Když k tomu připočtu těch 0,77V musí být za tranzistory 30V.
   A v popisu je uvedeno maximální napájecí napětí +/-45V... samozřejmě naprázdno, jakýpak bude pokles při plném výkomu? Ovšem je to zjednodušené na kost.

Ale netvrdím že tohle musí být správně a rád se nechám poučit kde mám chybu.

8 ...editoval Sendy (22. 8. 2010 16:38)

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Prosím tě, bavíme se o provozním stavu, obecně u výkonnějších zesilovačů jsou Re od 0,03 do cca 0,3R, typicky 0,1-0,22. Samozřejmě u některých konstrukcí, optimalizovaných na zkreslení, to bude horní hranice. Chovní při nadproudu/zkratu do výpočtu zesilovače v provozním stavu nepleť.

Saturace - pokud odmyslíme některé bláznivé, většinou malovýkonné konstrukce, je snahou konstruktéra mít saturační napětí malé. Jinak má zesilovač mizernou účinnost a třeba u výkonných bloků je ani nelze rozumně uchladit v daném konstrukčním objemu.

Podle toho, o jaký zesilovač jde,je docela možné, že chod do clipu může být téměř vyloučen, nebo velmi zřídkavý, nebo poměrně častý. Třeaba u nějakého pár kW konce, který budí bandpassové suby, prakticky nikdoo uchem nepostřehne, že klipuje při každém beatu první periodu smile.

Ad příklad 100W zesilovače - teoreticky potřebujeme 28.3Vp (max. výstupní napětí) + saturační napětí + úbytek na Re. Podle konstrukce rozkmitu a konce může být třeba saturační napětí na koncích 3V, úbytek na Re těch 0,77V, čili cca 32V. Pokud bychom použili nějký tvrdý stabilizovaný zdroj (SMPS), opravdu nám těch 32 V bude stačit... v případě měkkého síťového zdroje (nestabilizovaný), musíme mít napájecí napětí naprázdno výrazně vyšší, aby při zátěži nekleslo pod požadovaných 32V (v tomto případě).

Web

9

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

No tu protizkratovku jsem nikam nepletl, jen jsem to uvedl jako zajímavost jak reaguje a počítal jsem s provozním stavem. Ale zřejmě jsem to tím znepřehlednil.

Aha, takže pokud to dobře chápu ten rozdíl 45V v popisu zařízení a potřebných 32V pro dodání požadovaného výkonu je víceméně rezerva na tvrdost (měkost) trafa. Samozřejmě že pokud použiju tvrdý zdroj s dostatečnou filtrací dostanu i podstatně vyšší výstupní výkon.
Takže pokud bych původně napsal že 3V jsou na saturaci konců a 5-10V je rezerva na tvrdost trafa (pokles napětí na filtračních kondenzátorech po zatížení) bylo by to vpořádku?
A jsme zpátky u mých 10V chybně označených za sutaraci, o které cca musíme snížit napájecí napětí uvedené ve schématu abychom se dopočítaly výstupního výkonu.

Mimochodem bavíme se o saturanci konců, ovšem nejedná se o saturaci koncových tranzistorů ale o stav těsně před ní. Z vlastní saturace totiž tranzistor pomalu a nekontrolovatelně odchází, takže správně navržený zesilvač by měl limitovat před tímto stavem - pokud si dobřa pamatuji článek P.D. z roku 92.
To jen pro ujasnění proč právě ty 3V.

Beru slušný hifi konec, tedy ne něco do základu ořezaného co se běžně povaluje na NETu. Samozřejmě na PA a jiné aplikace zas budou kladeny trochu jiné požadavky.

Díky za vysvětlení.

10

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

No, to už vypadá lépe, ale ne každý zesilovač má desaturační obvody, které brání saturování konců (i jiných částí).

Těch 5-10V rezerva na tvrdost trafa je zavádějící. V daném případě možná, ale vždy to bude nějaký podíl z vztažený k napájecímu napětí, nikoliv konstantní hodnota X Voltů nezávisle na výkonu zesilovače. A nejde o tvrdost trafa, ale o charakteristiku nestabilizovaného zdroje typu trafo-grec-elyt.

Web

11

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Jasně tvrdost zdroje - další chybička ve výrazech.

Se vzrůstajícím výkonem trafa klesá jeho vnitřní odpor, ale roste odebíraný proud. Běžně se dimenzuje na výkon zesíku + ztráty účinosti (cca 60%).
Ztráty na usměrňovači záleží jaký je použit, u běžného skládaného z diod je to cca 2x0,7V, u usměrňovacích kostek ale klidně i 5V (shotkyho mají sice méně, ale zas produkují více rušení díky jejich strmosti).
Elyty je jekýmsi zvykem dávat 2000uF na každý odebíraný Ampér, někdo dá více, jiný méně (ale jít nad dvojnásobek už nemá moc vliv).
Pokud tedy někdo ojebe zdroj, vrátí se mu to jeho mizernou kvalitou. Naopak jeho extrémní předimenzování již nepřináší od určité hranice žádný, nebo téměř žádný zlepšení.

Je to takhle ještě lepší?

12

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

No, lepší, ale jde obecně o úlohu "napětí nezatíženého-zatíženého usměrňovače s kapacitním filtrem", kteréžto hlavně u zesu s minimálním odběrem v klidu bude lítat třeba od 1,4násobku Uef po třeba 1-1,1x při zatížení.

Web

13 ...editoval zuki (22. 8. 2010 22:13)

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Jen upřesnění: na normálním můstku je na diodě cca 1V viz 8A můstek a né 5V (PavelTl)

http://s4.postimg.cc/g7horve0p/3167_mustek8a.jpg

pokud je tam podstatně více, tak jde o "pajc" s např. 4x 3A diody v 10A kostce a né o standardní součástku...

Je také třeba si uvědomit, že můstek se má zvolit odpovídajíc zatížení. U podrobnějších datasheetu bývá uvedena max. kapacitní zátěž pro daný typ...  Čím totiž větší kapacitní zátěž (větší elyty), tak diody vedou menší a menší čas. "Normálně" vedou třeba jen 3ms z 10ms 50Hz půlperiody (po tuto dobu se nabíjí kond), což pro střední odebíraný proud např. 5A dává 5A*10ms/3ms=>17A po dobu 3ms a ve zbytku času jde proud z kondu (napětí trafa je totož menší než napětí na kondenzátoru). A čím tvrdší trafo, tím je nabíjecí čas kondů také kratší... Takže je skutečně dobrá nějaká rozumná (odpovídající)  hodnota kondíků a impedance trafa... Pak trafo má ještě šanci vyfiltrovat "pulzní" odběr (rušení do sítě od nabíjení kondů) a můstky taky mají šanci to dlouhodobě přežít bez úhony...

14

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Zdravím, ví někdo jaký je výstupní napětí u SPV250P+ nebo alespoň o kolik je menší napětí na výstupu při plném vybuzení oproti napájení? Chtěl bych si ocejchovat VU metr pro 6Ohm Lab12. Díky

15

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

To bude snad nejlepší si to změřit, ne?

16

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Nemám na to vybavení, ale pokud uvažuju nahlas a na stránkách Aldaxu je že při 43V je max. krátkodobý výkon 380W/4 což vychází asi na 39V za tranzistorem tak mi to vychází že maximální výkon při 39V pro 6Ohm je 253,5W a to bych mohl mít rozsvícení poslední diody na VU metru.

Ale to už by asi padala omítka a tam se nebojím že bych se dostal big_smile

17 ...editoval microlan (14. 1. 2021 13:33)

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Ono je to závislé taky na tom napájecím zdroji. Já jsem měřil takový výkon na spirálách ze starýho přímotopu, které měly 25 ohm. Dal jsem 3 paralelně a měl jsem krásných 8 ohm. Na 4 ohmy jsem je zkrátil na polovinu.

http://elektrotest.cz/node/23

18

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Mám 360VA toroid. Napětí na výstupu se nemění, jen odebíraný proud díky rozdílné zátěži (4,6,8ohm) P = mocnina U / R , takže když to ocejchuju podle napětí a použitého R což je 6 Ohm (samozřejmě to není 6 ohm ale smluvní hodnota je 6Ohm) tak mi to bude pro přibližné ocejchování
stačit. nebo ne?

19 ...editoval Otas (14. 1. 2021 17:24)

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

A co to ocejchovat v dB ? Sinus max = 0 dB. Pak by tě impedance moc netrápila, když pominu malou změnu dosažitelného napětí smile.
To je jen popíchnutí; chápu, že návštěvníci musí vidět watty (nebo raději kW)...
Lze udělat i čínskou fintu a dávat tam maximální výkon = vrchol sinusovky (čili dvojnásobek). To bude hezky vypadat a určitě to nikdo nepozná smile. Z tohoto pohledu cejchovat ke 4 ohmům..

20

Re: Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Taky možnost Otasi, ale nejsem tolik kovanej abych si uměl převést dB na watty podle připojené záteže. Stavím to účelově jen pro tento konkrétní SW a jak se to jednou nastaví tak to bude a nebude se na to šahat, a co příjde z recieveru už nechám vůli boží.  Watty jsou pro mě laika srozumitelnější.  Jinak jsem si všimnul že čínskou fintu převzali i renomovaní výrobci, vzali PMPO vydělili to dvěma až třema (podle celkové velikosti aparátu) a udávají to jako RMS.

Příspěvky [1 až 20 z 21]

  Stránky: 1 2 »»»

Chceš reagovat? Musíš se přihlásit.

Audioweb.cz » Smetiště » Vztah napájecí napětí zesilovače - výkon zesilovače

Podobná témata


~±«|»¼½¾²³&@µΩπØ$£