Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Cinitel tlumeni a lampove zesilovace
Trocha filozofie: u takto navrženého trafa zůstává určitá rozptylová indukčnost, vzhledem k nastaveným pracovním bodům, se při obdélníku jedna elektronka velice rychle úplně uzavře, v tu chvíli se v trafu vygeneruje obrovská napěťová špička (o značný energii), kterou pochopitelně zpětná vazba nemůže korektně zpracovat, vzhledem k rychlosti a amplitudě této špičky. Toto trafu má podle mě k high endu hodně daleko.
Ja myslel ze to zkresleni nastrojovejch zesilovacu se dela hlavne lampama a ne vystupakem. To by pak stacilo vzit tranzistorak, prohnat ho nakym napajecim trafem a byl by z toho taky super zkreslovac 
Rad bych to zmeril, mit co. Az bude naka radioburza tak se porozhlidnu, jesi tam nekdo nebude prodavat aspon vrak musicu. Porad se mi nezda, ze by tesla uz tehda prekonala nynejsi spickovy trafa za tisice $ i kdyz ty parametry nejsou zly, jako to udavany zkresleni pri 50W...
>PB0305
Pak by mel mit zesilovac takovou frekvencni kompenzaci, aby nedovolil takovy spicce vubec vzniknout (asi omezenim pasma este pred trafem).
Na zkreslení (u el. kytary) se podílí: snímače, elektronky v předzesilovači, koncové elektronky, trafo, reproduktor, akustická zpětná vazba, .... dohromady to dá krásný zvuk, ale zaleží na všech komponentách.
Ano, těch 300kHz jsem naměřil já osobně a málem jsem při přelaďování generátoru spadl ze židle, když milivoltmetr na zatíženém sekundáru pořád na 200kHz nechtěl padat. Možná jsem měl štěstí na ultradobré trafo, pravda je, že na žádném dalším jsem podobné měření už neopakoval. Mohu to zkusit ještě jednou, mám jeden vrak M70, ve kterém VT je a ve volné chvilce ho změřit.
A abych Tě rayere uvedl do ještě většího údivu, tak Ti sdělím, že v uvedených transformátorech jsou použity úplně obyčejné 0,5mm trafoplechy se ztrátami 1,6W/kg /což je na dnešní dobu ještě pořád velmi dobrá hodnota/.
Navíjecí předpis i typ jádra jsem kdysi posílal ing. Trojanovi z Tronicu a ten zjistil, že ten transformátor je i při plném výkonu /tj. 50W/ sycen pouze asi 0,3T, proto je na ten výkon tak velký a má tolik železa, i když podle Tebe možná nekvalitního.
Zesilovače výše uvedených typů jsou kompenzovány tak, aby byly za jakýchkoliv okolností stabilní. Protože obsahují i 100V výstup, na který kdekdo připojoval kdeco a kolikrát i kilometr vedení s velkou kapacitou plus induktivní složka převodních traf ve 100V reproduktorech.
Proto jejich výkonová charakteristika končí na 16-20kHz - je třeba si zaprvé uvědomit, že se zabýváme zesilovači starými třicet let, zadruhé byly tyto zesilovače primárně určeny pro sdělovací účely nebo pro muzikanty a za třetí by širší výkonová charakteristika byla v uvedených případech jen ke škodě věci.
Zabývám se elektronkovou technikou už od svých osmnácti a věř mi, že není nic horšího, než opravovat následky rozkmitaného elektronkového zesilovače-zničené koncové elektronky, vypálené patice, proražené výstupní transformátory a tak dále.
Výrobce se prostě v tomto případě jen chránil před nepříznivými vlivy zátěže a případného stárnutí součástek, nic víc. Tehdy se prostě postupovalo trochu jinak, než dnes, kdy jde "všechno na doraz", případně "dostaneš, co si zaplatíš".
A ty výborné vlastnosti použitých výstupních traf byly jen cestou, jak pohodlně a bez větších potíží dosáhnout deklarovaných parametrů.
Edit: u uvedených zesilovačů se ani jedna z koncových elektronek nikdy úplně neuzavře, jsou předpětím nastaveny do mírně pootevřené AB třídy.
Ještě trocha filozofie: klidový katodový proud je cca 30 mA, anodový tedy cca 26 mA , amplituda proudu při maximálním výkonu je cca 200 mA,
přírůstek proudu je tedy cca 174 mA, vzhledem k symetrii by se u druhé elektronky měl o cca 174 mA měl snížit proud,
což není možné, proto je druhá elektronka zcela uzavřená. Nebo jinak: Ug1 v klidu je cca -38 V na plnou amplitudu proudu cca 0 V, t. zn. druhá elektronka má cca -76 V což znamená prakticky úplně uzavřená (podle grafu v konstukčním katalogu 0 mA), (v konstrukčním katalogu Tesla nazývali tento pracovní bod třída B).
Zabývám se elektronkovou technikou od svých cca 11 let a jednou se mi podařilo zbastlit takový zesilovač, že mě soused upozorňil, že vysílám Hendrixe na FM, protože jsem mu nevěřil, tak jsem pustil zesilovač a zašli jsme k němu a skutečně to naladil. Asi mě to nějak oscilovalo, ale dodneška to moc nechápu.
Asi to sem úplně nepatří,ale trochu to proložím otázkou která v souvislosti s DF už nějakou dobu napadá mě: Jak se chová bedna,kde je basová část složena z dvou ks repro? Nedochází pak k tomu,že pokud je připojen kvalitní zes s vysokým DF,může docházet k tomu že jeden reproň "plandá" s tím druhým?
EDIT: Zapomněl jsem napsat,že ty reproně jsou zapojeny SÉRIOVĚ.
Zkus se nad tím zamyslet vcelku - Cívka reproduktoru (dvou, tří ...) JE součástí obvodu zesilovač - reproduktor(y) - zesilovač a teče jí tedy proud. Svorky reproduktoru nejsou bod nula od kterého vše začíná. Oproti obvyklým představám pak parametr DF poněkud ztratí na lesku.
Promiň, ale trochu se nad tím zamysli, to jsou základy. Napadlo mě, že možná některé základní věci ti unikly, ale to tě měli naučit ve škole. Pokud se nad tím trochu zamyslíš, tak to snad pochopíš, ale pokud jsi to dosud nepochopil, tak tam bude asi nějaký blok. Chce to spíš než nadávat přemýšlet i když to přemýšlení trochu bolí. K (pevnému) předpětí se pochopitelně přičíta (nebo odčítá) okamžité signální napětí (ale to by si snad opravdu měl vědět) tak nechápu čemu nerozumíš.
Podle katalogu by na plné vybuzení mělo být Ug1 ef cca 27 V což je cca Ug1sp 37,8 V. Elektronkové zesilovač se na plný výkon budí tak, aby okamžité špičkové napětí bylo někde okolo 0 V, to znamená, že u druhé má být symetricky těch cca -76 V. Pokud by byly pořád obě elektronky otevřeny, tak by účinnost byla menší než 50%, takže by z toho ani těch 50 W nedostali. Přečti si prosím tě Lukeše str. 143 - 145 tam je to hezky popsaný. Při tom obdélníků u některých (např. AZK401 - placka) zesilovačů dokonce docházelo k obrovskému překmitu do záporných napětí na anodě, což často vedlo k proražení pertinaxových patic (mezi A a žhavením). V Kottkovi str. 362. se o Music 70 píše "...se souměrným koncovým stupněm zesilovače, osazeným dvěma výkonovými pentodami pracujícími ve třídě B". U elektronkových zesilovačů se prostě takto nastavený pracovní bod nazýval třída B. Třídou AB se nazýval pracovní bod poměrně blízko pracovního bodu třídy A, viz např. katalog Tesla.
Ano, tak tomu skutečně bývalo, že se klasický pušpul i s klidovým proudem nazýval třídou B, proto to tak Kottek postaru píše a píše to tak např. i Tesla Vráble v manuálu k ústřednám AUA120, kde byly elektronkové konce zapojené prakticky identicky, jen doplněné obvodem pro paralelní chod.
Mimochodem zapojení toho koncového stupně a návrh transformátoru není práce vrábelských, ale navrhl ho pro Vráble ing. Jurkovič z Tesly Elektroakustika Bratislava, kde podle mne byly soustředěny nejlepší mozky, co se týče elektroakustiky obecně.
Propalování bakelitových soklů EL34 mezi anodou a jedním vývodem žhavení je způsobeno hlavně nešťastnou konstrukcí, resp. zapojením patice, druhak mizerným materiálem, který navlhal a i bez nějakých nepřístojností v zesilovači se na patici po čase vypálil zuhelnatělý můstek - sám jsem takto mrtvých EL34 měnil v ústřednách mraky, v zesilovačích AUJ620, které obsahovaly ústředny AUA120, AUR120 a výkonové rámy AUC144 bylo totiž Ua skoro 800V a tak stačilo jen trochu nevhodné prostředí a bylo o práci postaráno. Pak se nám někde podařilo sehnat EL34 výroby RFT, které měly daleko kvalitnější materiál patice a tohle nedělaly. Propalovalo se to dokonce i v legendárních MONO 50, kde je Ua kolem 650V, stačilo zesilovač přenést z vymrzlého vozu do tepla koncertního sálu , zapnout a o průser bylo postaráno. U placek 201-401 si podobný problém fakt nepamatuju.
S příchodem polovodičů už se na pracovní třídy začalo nahlížet poněkud jinak, ale to určitě víš sám. Dneska by těžko někdo označil kvazikomplementární koncový stupeň /analogický k elektronkám/ s klidovým proudem dejme tomu 50mA, za třídu B.
Jistě si pamatuješ, že i dříve bývaly označovány dvojčinné elektronkové koncové stupně třídami A, B, AB, AB2 a u spínací a vysílací techniky i C. Třídou AB obvykle byly označovány konce, kterými v klidu tekl relativně značný klidový proud, byla to většinou zapojení se společným katodovým odporem, nebo pevným předpětím nastaveným poměrně nízko, třídou AB2 byly označovány tuším konce, buzené až po nasazení mřížkového proudu - takový konec jsem v životě potkal jen jeden, byl to koncový zesilovač 750W se dvěma triodami RD200B pro rozhlas po drátě, tam bylo buzení vysloveně výkonem do g1 ze dvou tetrod 6L50.
Jisté je jedno, že třída B je charakterizována nulovým klidovým proudem, což v tomto případě neplatí.
Edit: sedm tisíc příspěvků měl bych míň kecat a víc dělat
Nevim o tom, ze by nejake elektronkove audio zesilovace mely nulovy klidovy anodovy proud. O tom probijeni jsem se zminil proto, ze tam byla na anode zaporna spicka, tudiz elektronka byla uzavrena.
> Sinclair 0,3 T pri 50 W, ale pri jaky frekvenci? Bez frekvence to nic nerika.
>PB0305
jasne ze se na zkreleni podili cely audioretezec, ale ty lampy asi budou dulezity faktor jinak by to nikdo uz nepouzival.
>sinclair
0.5mm plechy? Tak to vzali naky hruby kalibr...
To syceni se mi pocitat nechce, ale kdyz to rikal tlustoproudar, tak si to asi vztahl na 50Hz No ale stejne bych v tech ztratach ten faktor f^2 nepodcenoval byt je treba mensi syceni. Navrhama VT se nezabyvam, takze nevim jaky syceni se tak normalne pouziva (akorat pro sitovy trafa).
Pokud sou na vystupu zakmity, tak bych to za dokonale stabilni nepovazoval. Je mi jasny ze muze byt mnohem hur, lampy narozdil od bipolaru chodi bezne na desitky i stovky MHz, takze nechat zesik bez nakyho omezeni pasma je koledovani si vyrobu vysilace jak zminil PB0305.
To slehani EL34, holt chybicka, meli udelat pupik navrsku jako u televiznich sestricek nebo 4654 ci EL51
Když pustíš obdélník do indukčnosti tak je velice obtížný zamezit zákmitům, jediná cesta je maximálně snížit rozptylové indukčnosti, používat elektronky s malým vnitřním (výstupním) odporem - t.j. triody, snížít anodové napětí, zvýšit klidové anodové proudy, používat v konci lokální zpětnou vazbu, atd. Kvalitní trafo je poměrně drahé (cca 30 000 Kč).
Když píšeš o 4654 či EL51 zmíním ještě přesné znění dvou vět z konstukčního katalogu TESLA 28. 10. 1955: "Elektronka 6L50 je svými elektrickými vlastnostmi blízká zahraničnímu typu 6BG6G a 6L6. Vnější provedení je zcela odlišné." Pokud si porovnáš hodnoty, které Tesla uvádí o 6L50 a které se uvádí o 6L6, zjistíš, že je Tesla nejspíš opsala. Ty odlišnosti jsou např.: celoskleněné provedení a anoda vyvedená do čepičky. Bohužel taky atypická patice.
>Sinclair mě se podařilo vlastnoručně jednu placku oddělat. Doma jsem chtěl udělat nějaký zkreslovátko na kytaru,
tak jsem si vymyslel, že to zesílím a pak ořežu diodama, doma jsem to zkoušel na zesik s dvěma el84 s automatickým předpětím, hodně otevřený. Nakonec jsem ty diody vynechal a ten zvuk se mi líbil.
Ve škole jsem to vyzkoušel na placku, ta párkrát prskla, pak tam chytla patice a bylo.
Spolužák na FEL vymyslel: dát tam diodu (asi nějakou KYY75), která záporný napětí na anodě zkratuje a měl s tím úspěch. Nepřipadalo mi to moc korektní, ale záporný napětí velikosti několik kV by na anodě nemělo bejt. Každopádně ty zesiky s touto jednoduchou a levnou úpravou neodcházely.
>PB0305
Me zas napadlo dat na lampu 2 440V transily v serii, kery by byly schopny orezat + i - spicky, snad by jejich kapacita kolem 200pF na audiofrekv. nevadila.
rayer : pokud mi je nepoškozené vrátíš, klidně ti VT z M70/M130 půjčím
můžu ti je nechat dopravit do Hostivic u Prahy do jedné firmy, kde si je vyzvedneš, zpět by to mohlo jít stejnou cestou
myslím si ale, že je celkem zbytečné to měřit ; sinclair má pravdu, za ty peníze jsou to výborná trafa, určitě se nechají koupit ve světě lepší, ale za x-násobek ceny (celou M70 koupíš od 1 do 2t, M130 o něco víc)
navíc stejně řešíš OTL, což je "less" nebo ne ?
Transily bych tam nedával, je potřeba vyřešit problém např. zmenšením rozptylu.
>kal
Dik za nabidku. Pokud nesezenu nic v Holicich a budu se nudit, tak se kdyztak ozvu. OTL sem resil spis jen teoreticky. Nu, dostala se mi do ruky 1 lampa 6S33S s extremne velkou strmosti a docela velkym katodovym proudem, s tou by se neco dalo spachat, bohuzel druhy kus mi rozmlatila slavna ceska posta v baliku "krehke", takze bych moh udelat jen takovy SE chcipak s vykonem par set mW (vyst. R je na me 4R bedny stale moc velky). Mozna zkusim jen jako bastl jak to hraje.
>PB0305
Samozrejme, ale ne vzdy se to da. Ja mam zas nake zkusenosti s vinutim impulznich transformatorku pro budice MOSFETu do spinaku a vim jakej je problem aby to nezakmitavalo, na vyssich f mi to proste tak dobre nejde i dybych se rozkrajel
>rayer To budeš dělat mono?, máš patice? za kolik jsi 6s33s sehnal? Čím je budeš budit?
Lamp sem bral od jednoho cloveka vic (uklid bordelu - jednorazova akce), takze me vysla hodne levne, ne o moc draz nez patice z GESu (o 5kc levneji prodava zlaceny patice Rudy). No zatim mi nic jinyho nez mono nezbyva, jak rikam, chci zkusit jen naky bastl, budic asi ECC82/802/83. Lepsi by samozrejme bylo udelat pro to vystupak, to uz by na jednociny acko do pokoje bohate stacilo...
Na ten budič ecc83 nestačí, zkus spíš 6N6P nebo něco takovýho, na plný vybuzení 6S33S potřebuje 60 Vef t.j., cca 170 V peak-to-peak, 6S33S má zesilovací činitel jenom asi 2,7. Počítej s tím, že značně topí, (jenom žhavení 42 W!)
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Cinitel tlumeni a lampove zesilovace
Nahrát obrázek