Drevena dyha (Stránka 8 z 10)

Tak jsem se poptal, Milesi. Zitra to zkusim vygooglit.

Ale vysledek jeste neznam, lakovat se teprve bude. Co si vzpominam, tak brousit urcite mezi jednotlivymi vrstvami.

Já to řežu nožem na koberce a odskok přiloženým kovovým pravítkem od Kinexu, to má 1,5mm, pak přesahující dýhu obrousím šmirglem na špalíku zrnitost 80. Truhlář mi to dělával horní frézou s rovným nožem na konci s kopírovacím ložiskem, ale nebylo to ůplně ono... a sám to tak nedělám i když mám pěknou frézku od Narexu.
Na brusivu nešetři, nejlepších výsledků dosáhneš například se značkou Mirka, práce jde od ruky, spotřebuješ jich málo a nezanechávají stopy po broušení.

Já byl na brigádě v truhlárně a tam dýhu ořezávali hrubým pilníkem - bral to jako by piloval tu přečuhující dýhu tou nejmenší hrubou stranou, jen cestou dolů, cca 20 cm na záběr. Asi to tak taky udělám, šlo mu to fakt pěkně (byly to dveře, dýha lisovaná v lisu).

Tak mám za sebou první dýhování - alkaprén 140, naředit toluenem, natřít, mdf 3x a dýha 2x. Po posledním natření nechat zaschnout, dýhu nejdřív rukama uhladit a pak nažehlit. - Je to již popsaný postup a funguje parádně. Jen bych doplnil že alkaprén NEJDE STŘÍKAT, ani naředěný - dělá to pavučinu (prostě z toho lítaji vlákna).

Dýhováním pomocí disperzního lepidla a tlaku je mnohem kvalitnější, než pomocí chemoprénu. Zkoušel jsem obojí. Lisování je ale kvalitnější jen a pouze v případě, že dosáhneš dostatečného a rovnoměrného tlaku. Svěrek není nikdy dost, hlavně rohy, kraje a prostředek je nutné co nejvíc přitáhnout.  Zcela ideální je jedna masivní metrová svěrka na 2-4dm2 (o délku nejde, ale o tlak, který je schopna svěrka vyvinout). Stejně je ale rozhodující kombinace měkkosti dýhy a obsahu vody v lepidle - jak moc se dýha bude kroutit. Zase ale to lepidlo nesmí být moc suché, nebo se nerozleje pod dýhou rovnoměrně a na malých částech se dýha nepřilepí. Vidět to zprvu není, pouze při lehkém přejíždění dýhy jedním prstem nepřilepená místa více šustí. Teprve po nalakování, půl roce času a svitu poledního slunce pod téměř 90° úhlem dopadu ty "bublinky" uvidíš.

Příště tam ještě 4 svěrky přidám. Bublinky snad žádné, ale nebudu to muset příště tolik brousit.

Nažehlovat jde i přes nezavadlé disperzní lepidlo, dělal jsem tak jenom kulaté hrany, ale prý jdou i plochy. Bude to určitě rychlejší a levnější, ale nezkoušel jsem to na velkých plochách, tak ti kvalitu nezaručím.

Určitě je lepší disperzní lepidlo, protože navlhčená dýha se při vysychání napne. Já na menší plochy stále používám horký klih, dýhu před lepením navlhčím a  mezi příložnou desku a dýhu dávám papír.

A kilometr od mchum je řempo, tam se můžeš zastavit pro tlumení do beden jak molitan, tak getex. Dalších 7km dál směrem za dálnicí je v Klecanech uni-max, kde můžeš nabrat svěrky.
No ale třeba JafHolz má docela dost poboček, jednu v Brandejse a to je taky kousek .

Záleží na typu dřeviny - musí se to před nalepením na desku shora přelepit sesazovací papírovou lepící páskou a když nejsou vidět mezi prasklinami mezery, je to ok.

Pokud budeš opravdu hodně stahovat, tak je pokroucení v poho. Ikdyž u takto malích ploch bych to neřešil vůbec. Lepidla nedávej moc. Pak nebudeš mít problém prosakem. Dýhu pokládej z jednoho konce na druhej, aby se ti pod ní nevytvořili bublinky..

Taky by mně to zajímalo.. A navíc - pročetl jsem se zájmem různé postupy dýhování, sám jsem většinou používal Chemopren, ted Pattex lepí podstatně líp.. Zkusil jsem i Soudal polyuretanový pěnový, s lisováním, tento díl byl vystaven extrémnímu slunci a drží, byla to 1 mm mahagonová dyha, ale byla to malá plocha cca 30 x 40 cm oboustranně, něco jako dvířka. Nenašel jsem tady ale postup, co dělat v případě, když chci odýhovat nanovo staré reproskříně, původní dýha na nich drží velice dobře, ale je poničená. Zbrousit se mi to nechce, navíc se poruší rovinnost. Podklad  je prakticky neporézní, takže lepidla na bázi pvac nepřichází v úvahu... Na předýhování chci použít 1 mm ořech.