Transiwatt120... (Stránka 2 z 4)

Dhaman: ne, zpětnovazební odpor nechej tak, ale na reproduktorový výstup /až za elyt/ pověs proti zemi odpor 47R/5W. Výstupní elyt na 35V je málo, v okamžiku zapnutí je namáhán téměř plným napájecím napětím, takže ho zvol na 50V. Lepší bude výstupní elyt složit např. ze tří paralelních kusů elytů 680 - 1000uF/50V Nippon LXZ, pak tam nemusíš dávat ten MKT kondík 1uF.
A nezapomeň na to, že NPN koncový tranzistor by měl mít při 4A betu ještě alespoň 50, lépe více. Koncové tranzistory bych asi dnes zvolil BD249C/250C, popř. TIP35C/36C, nebo úplně nejlépe MJW21195/21196, co používáme v Aldaxu do SPV250.

MJx2119x doporučuji, i můj pokusný TW2010 s nimi bez protestů funguje! A zvuk to má s nimi velmi dobrý.

Případně tam dej těch laciných BDček dva páry a je po ptákách!

Vyzkoušel jsem (úspěšně) i předpětí mezi bázemi vytvořené Schottkynou 1N5817 v sérii s 1N400x, pochopitelně s tepelnou vazbou na chladič, doporučuji. Kliďák není co do absolutní hodnoty nijak exaktně definovaný a u dvou exemplářů je v řádu jednotek mA, ale pořád lepší než provoz koncáku ve třídě C

Přeju hodně zdaru, kéž Ti to narozdíl de mne hraje na první zapnutí.

Varianta ke zvážení (u mne funkční): Na vstup dát 2ASK170, vyhodit dělič v bázi, dát odpor mezi G a zem (a ohlídat pracovní bod s ohledem na Uds)

Můžete me vysvětlit význam odporu na výstupu proti zemi ?

Šulíni.
Nedává to takovou prdu do repráků při zapnutí, jinak jsou tam ty polarizační odpory pochopitelně naprd.

Já taky neradil 100R, ale 47R/5W.

Tam si to můžeš synku změřit ohmetrem cca 3,5R.
A co pomůže, když 10% proudu půjde do odporu a zbytek do repráku ?
Tudy cesta nevede.

zuki, děláš si srandu?

Co má impedance basáku v okolí rezonance společnýho s pomalým, s trochou nadsázky "stejnosměrným", dějem nabíjení vazebního kondu?

Mimochodem, co jsi vlastně za experta, když tady poučuješ danharda?

Máš pravdu, Tvoje (speciálně Tvoje) nadsázky a kočkování chápu opravdu těžko.

EDIT. OK, beru zpátky stejnosměrnej děj, to byl úlet.

Vrznul jsem to do simulátoru: 50V zdroj (pulse, tr = tf = 1us, pulse width 1s, perioda 2s), 1mF kond, náhradní RLC model basáčku SEAS P17RCY ze Sýkorova amárka B5/93. Perioda je dostatečně dlouhá na to, aby přechoďáky "dozněly". Schéma:

Bez výhybky vychází proudová špička do "reproduktoru" 6.66A bez paralelního 47R rezistoru, 6.62A s ním.

Když jsem před "reprák" hodil špulku 1mH, vychází to 6.18A bez paralelního rezistoru a 6.13A s ním.

Zanedbání reaktance repráku a jeho náhrada odporem 6.2 ohmu by dala proud 8.1A bez "výhybky".

Tak nevím...

Každopádně operovat v časové doméně, u přechodných dějů, s impedancí, vyžaduje (mírně řečeno) porci odvahy.

zuki by si měl trochu "ošahat" přechodový děje, je vidět, že i po 30. letech je to panenská půda.

Buď se to dá udělat čistě s tím relé, nebo se dá potlačit ten lupanec řízeným náběhem dc napětí na výstupu, pak je z toho jen zhoupnutí membrány basáku.
Zatěžovací odpor na výstupu je zcela k ničemu.