LspCAD 6 vs LspCAD 5 (Stránka 1 z 2)

Mezi 5 a 6 je podstatnej rozdíl v tom, že 6 umí současnou práci s měřenými směrovkami, ale je to tak nešikovně udělaný, hlavně vstupní formát dat, že pochybuju, že to kdy někdo použil - musel by si na to udělat nějakej konvertor. Nechápu, proč to Johansson udělal právě takhle, jinak by to bylo silně použitelný.

http://www.ijdata.com/LspCAD%206%20manual.pdf , str. 31, resp. 32

Když se na to podíváš takhle, tak je každý formát jednoduhý. Spíš jde o to, že neexistuje nic, co by to takhle přímo vyexportovalo, potřebuje to tuhle přípravu. Osobně už to mám ale tohle vyřešený, nicméně asi jednodušší by bývalo bylo udělat jen utilitu na konverzi, ale měl jsem nějak zafixováno, že to umí jen simulovat z pístů... Krom toho, co znám, tak "dostupná" instalace 6 není bez problémů. Jedině si to koupit

Dyť se toho ujmi. Zrovna bych potřeboval s něčím porovnat výsledný výkonový cháry a jejich váhování...

Oni ji totiž IIRC nakonec nezveřejnili, jen napsali, že jim to koreluje asi na 0,98 nebo kolik Je popsána ta starší, resp. principy, ale ne ta poslední. Mám komplet AES Loudspeaker Anthology, tam něco z toho ještě je, zbytej už je novější... a na "projekt" s hromadným členstvím nakonec nedošlo. Ale jak říkám, konečný vzorec tam stejně nebude. Dá se to prý "uhodnout", ale nevím.

Já hlavně plánuju dodělat 12" podle Geddese, poslední dipol a dát si od DIY na čas pauzu. Bohužel jediné, co zatím mám z WG, je jméno -po nastávající manželce stylově a vtipně Annie Jsem s prací omezenej na terasu, takže čekám jen až se trochu oteplí - už asi třetím rokem stejná situace. Xover je jen vedlejší produkt práce na WG, tak aspoň že tohle mám připravený.

- Sorry za OT.

Jen na ozvučnici 5.25 bohatě stačí - pokud jde o basreflex a uzavřenou, stejně jde jen o to, aby to nebučelo už z bedny. V reálu to pak bude různě dunět stejně, jen už to nebude samotnou bednou, ale místností. K tomu, aby ses podíval, co lze zhruba s jakým reprákem, hlavně jak hluboko, s jakou výchylkou a citlivostí a v jaký bedně, stačí cokoliv...

Solidní hrátky umí LEAP, to už je profi software - hodně mi to pomohlo u deskových ozvučnic.

E.R. - pošlu ti PM, jestli by jsi mi to poslal, byl bych rád. Předpoládám, že je paralelně / Sériově by to byla hovadina/. Spolu se sérivě zapojenou cívkou tvoří dolní propust. Používám to tak, že velikost cívky je poměrně velká a dělá "75%" funkce DP. Nastavením vhodných hodnot R a C se dá hýbat s fází aniž by to mělo podstatný vliv na přenosovou funkci. De-fakto jde o míru kompenzace narůstající indukčnosti. Nejlepší je si to vyzkoušet na konkrétním případu a chvíli si s tím hrát, aby jsi viděl co to dělá a kde je hranice za kterou velké změny hodnot skoro nic nedělají. Finálně je potřeba najít rozumné velikosti všech 3 součástek. Nemá smysl tam mít 0,5mH, 100uF a 50R.

Texty od B. Sýkory si pročtu.

ještě bych měl takovej menší dotaz... tak sem zkoušel něco tvořit a koukal jsem na tu fázi jak se mění když změnim polaritu výškovýho reproduktoru (jednalo se o dvoupásmovou výhybku, Fc 2.5 kHz) , zajímalo by mě jestli je lepší když ta fáze je souběžná (při opačné polaritě) nebo když se v bodě Fc otočí (vyhopne nahoru)

na prvnim obrázku je  polarita výškovýho repra normální a na druhym je otočená, a ta fáze i SPL se změnilo.... na co mám vliv SPL bych věděl, ale na co má vliv ta fáze?? vpodstatě je to ve 20kHz (oproti 20Hz) otočený u 150 stupňů, znamená to že frekvence 20kHz je oproti 20Hz opožděná o 150 stupňů?? takže nakonec z výškáče ta frekvence leze později než frekvence 20Hz v basovýho repra?? jde to v praxi hodně poznat?? jaká je taková ta hranice kdy je to slyšitelně zanedbatelný??

a taky jsem na netu viděl už hodně vyhybek a skoro každá měla tu fázi jako na prvnim obrázku... může to tak být??

(vyhybku sem navrhoval ve spěchu tak neni moc použitelná tak to moc nekritizujte, slouží pouze jako názorná ukázka na tu fázi)