Jen bych upřesnil ten nesmysl, co tu napsal Brehowitz o těch 4 a 6 ohmech.
To, jestli je výhybka 4ohmová nebo 8ohmová je dané pouze vztahem hodnot jejích součástek k delicí frekvenci a impedanci zátěže. Přesně to tu napsal Antonio o příspěvek výš. Pokud vám vyhovuje dělení pro výškáč tak, jak ho poskytne daná kombinace L a C, klidně použijte třeba sedmnáctiapůlti ohmovou výhybku.
Zatěžovat budete zestilovač SAMOZŘEJMĚ STEJNĚ IMPEDANCÍ TOHO MĚNIČE, NÉ TÍM, PRO CO JE URČENÁ TA VÝHYBKA, takže říct, že s 6ohmovou výhybkou ulehčíme zesilovači je vyšší impedancí je "dost odvaha". Takže výsledná imedance bude u 4 ohmových měničů 4 ohmy i když tam použijete 16ohmovou (na 16ohmů navrženou) výhybku. Bavíme se o minimech a nominálních hodnotách, jak bude vypadat průběh SPL a impedance v závislosti na děličkách je už věc druhá.
U výškáče by bylo potom řešením použití 8ohm výhybky a provizorně před to vrazit o 2R2/10W. Dělička by se měla plus-mínus vrátit tam, kde jí ladění té výhybky předpokládá.
Zvlášť u univerzálních výhybek se může stát, že bude fungovat lépe ta druhá, než optimální, nebo jejich kombinace. Zejména když vezeme v úvahu bafflestep (větší cívka) a případné nižší dělení výškáče.