1

(141 odpovědí, posláno do Dílna)

rvx73, když to video natočíš a nastříháš, nebo aspoň zafinancuješ, rád to udělám smile. Dost legrace, včera jsme probírali tvorbu nějakých výukových videí, a je to věc ještě prodělečnější než psaní odborné  literatury sad.

2 Elox - no, tavidlo jsem přidával jen tam, kde to bylo vhodné a nutné, třeba při exhibicích s chromem a železnými maticemi smile. Spojování drátů apod. jde udělat skoro s každým trubičákem (pokud má cca těch 2% tavidla), mnohdy je výhodné - zvláště při pájení pár ks - prostě pájku odcáknout, už jen proto, že se zdegenerovala nejenom oxidací, ale rozpuštěním nějakého (bezolovnatého) pokovu. Taky je rozdíl dělat třeba 100 zakončení vodičů, kdy si člověk asi sáhne po přídavném tavidle, a 1-2 spoje, kdy si zkrátí postup na úkor vyšší spotřeby pájky...

P.S. to jsem netušil, že se na AW vyskytuje ještě nějaký pamětník Sázavy.

2

(141 odpovědí, posláno do Dílna)

No, když z 10 tipů má nejméně 2 věci blbě, tak to není zrovna dobrá výuka.
To co tam předváděl nepotřebuje žádné přídavné tavidlo.

3

(141 odpovědí, posláno do Dílna)

rvx73 napsal:

Názorné video, jakých chyb se při pájení vyvarovat

https://youtu.be/Fp37DPZVdRI


Tak tohle zrovna ne, neviděl jsem do konce, ale jak dělá autor tepelný most z kapky zoxidované pájky, tak by měl dostat pořádně za ucho sad.

4

(3 odpovědí, posláno do Bazar)

http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na … ;p=1043826

5

(74 odpovědí, posláno do Návrh, měření, software)

Mno, ono těch problémů kolem novodobých elektronek je mnoho a některé se ukazují jen někdy a po dost dlouhé době provozu, řádově 10% očekávaného života. Tohle se asi dost těžko řeší na fóru.

BTW, a kolik teda vejde těch elektronů do emisní vrstvy? smile

Jako první krok bych viděl porovnání obou kanálu co se týče klidového proudu, napětí na konc. trandech atd. jak zastudena, tak po nějaké době provozu.
U jednoho H konce s podivným chováním jsem před časem našel problém v odporech kolem komparátorů pro spínání stupňů kaskády. Po zahřátí se jeden stupeň trvale sepnul a klidová ztráta solidně narostla. Kupodivu to přežilo pár měsíců provozu, ovšem jelo to s dost lehkou zátěží.

Edit: Otas byl rychlejší....

7

(74 odpovědí, posláno do Návrh, měření, software)

Tak tohle je na mne příliš abstraktní smile. Úplně by mi stačilo znát rozumný postup, jak odlišit špičku jehly s dostatečným a nedostatečným počtem andělů od sebe včas, než se to v praxi projeví selháním šicího stroje.

6. 8. 2020 12:36  poslední věta

8

(74 odpovědí, posláno do Návrh, měření, software)

Teplota anody se asi infrákem jednoduše nezměří, bude to IMHO teplota skla. Katoda by mohla jít dost přesně starým optickým pyrometrem, pokud je v anodě nějaký otvor s výhledem přímo na katodu.

2 Danhard - nezapomeň, že tu jsme všichni neznalí vidláci. Já sice slyšel o výpočtových hororech s názvem "tepelná bilance katody v podání profesora Matějeva (nebo tak nějak) a nedávno jsem pracně sehnal něco málo o problémech mezivrstev v katodách a pár dalších x let nepotřebných statí z výzkumu a výroby, ale to tak nějak nemá vliv na situaci na trhu, i kdybych to pročetl 100x.

9

(74 odpovědí, posláno do Návrh, měření, software)

Teplota katody bude určitě vyšší, o kolik by se dalo u některých elek snadno změřit pyrometrem, ale tipuju, že to může být o cca nárust teploty anody vlivem zátěže. Očekával bych, že ovšem s růstem teploty naopak emisní schopnost poroste...

10

(74 odpovědí, posláno do Návrh, měření, software)

To nepochybně, ale jak vysvětlíš pokles proudu na polovinu či třetinu během zlomku vteřiny, a opakujícíse po "odpočinku" bez anod. proudu po dobu dejme tomu 5 násobku, po který pokles trval?


U některých malých elektronek to jde v podstatě ukázat i na běžném analogovém CT, tady je "normální elka"
http://ema.sweb.cz/images/ASP1.jpg

a tady jedna, která má tuhle fíčuru


http://ema.sweb.cz/images/ASP2.jpg


U výkonnějších elek se to už na "50Hz" CT ukázat nedá, leda na videu, kde je vidět, že po zapnutí anody celá soustava charek více nebo méně rychle popojede asi podobně, jako by se hnul ofset napětí Ug1.

11

(74 odpovědí, posláno do Návrh, měření, software)

2 Danhard - ano, měří se dynamicky, ale opakovaně, a při troše šikovnosti se to více blíží kontinuálnímu měření, než nějaký single shot na utraceru a podobných.
Emisní schopnost katody závisí na teplotě, a asi taky na tom, který druh netopýra zrovna semleli do té kašičky na nástřik katod...


A jo, už se to tady jednou řešilo, snad jsme se od té doby trochu posunuli smile 

http://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=17621



2 Danhard - ty znáš normy a způsoby měření, které kdysi platily, to s čím asi přišel původně Philips a část toho byla převzatá do
ČSN 35 8533 až ČSN 35 8549 ?

12

(74 odpovědí, posláno do Návrh, měření, software)

6P3S jaký rok výroby, a v jakém prac. bodě, jak moc byla používaná? Nerostl při tom dost výrazně proud Ig1?

13

(10 odpovědí, posláno do Zesilovače, receivery)

Původní potenciometr je pravděpodobně Delta, doporučuji výměnu za ALPS. Tuším bude třeba poněkud předělat spoje na desce. Průběh mohu příležitostně najít, to B je myslím něco mezi logárem a lineárem.

14

(12 odpovědí, posláno do Ostatní technika)

Jednou možná zase budou smile

15

(74 odpovědí, posláno do Návrh, měření, software)

Wili napsal:

Ako tym poznas vycerpanu katodu ked jej deficit sa casto prejavi dlhodobym zatazenim? (Par sekund a pomaly klesa)
.

U který konkrétních elektronek to znáš a na jakou hodnotu to obvykle poklesne?


Znám z praxe velké množství elektronek, u kterých impulzní měření je prakticky k ničemu. Na CT i při běžných impulzních měřeních se chovají poměrně hezky třeba i do 10 násobku Ia pro nějaký standartní katalogový pracovní bod, ale použití takového kusu jevelká  jistota problému do 50 provozních hodin. Každý současný výrobce dělá asi botu jinde a každý to kazí po svém smile.  Tipuju, že podobné problémy asi taky byly důvodem, že si i Jacmusic pořídil klasický CT...  https://jacmusic.com/Tube-testers/TEK-5 … .htm#Part9

16

(12 odpovědí, posláno do Ostatní technika)

Pokud se chcete trumfovat monstrozními kondíky, stavte se v Holicích za tím prodejcem, co prodává rozebrané lasery. Takových 16000uF na 550V je kýbl o průměru asi 190mm a i vyřazené kusy mívají kapacitu v toleranci.

Tak k tomuto PN je bohužel jenom informace, že je to obsolete a no substitute, bez bližšího popisu, a to jsem se díval do archivního soupisu 2000/2001. Moc starý díl a používaný jenom v málo modelech...

BTW, bylo by vodné zkusit jen tak pro legraci změřit jeho průběh, aspoň pro radost budoucím sběratelům.

Fox_25 napsal:

.... Ten 250K pot je na nic už tím že je lineární, navíc když se otočí trochu víc ve směru hodinových ručiček šumí i s vyzkratovaným vstupem a u tišších nahrávek je to celkem rušivé, vzhledem k tomu že chci snížit citlivost na 1V by to bylo úplně k ničemu. A ano, je nesehnatelný díky pozici odbočky pro loudnes která není ve středu dráhy.

Ten potenciometr na 99% lineární nebude, majitel by mohl zkusit ho proměřit - nejlépe střídavým signálem po jednotlivých stupních. Mohu-li usuzovat podle jiného potu, označeného u Technicsu B120K, z podobné generace zesilovačů, tak to tipiju na tzv. log60+log30dB průběh se zlomem v místě odbočky. Kdyby měl někdo kompletní servisku s PN tohoto dílu, dalo by se to možná i zjistit, nějaké informační kanály existují smile.

19

(292 odpovědí, posláno do Smetiště)

No, tak tohle je teda průšvih obrovský, a média nám to tají...

Média o tom sice mlčí, ale v průměru každé 1 000. dítě po očkování proti spalničkám do dvou dnů exploduje. Síla výbuchu je navíc v některých případech rovna i výbuchu konveční plastické trhaviny.


https://az247.cz/roste-pocet-deti-ktere … exploduji/

20

(43 odpovědí, posláno do Zesilovače, receivery)

Rozumný přístup, než to zcela doje*at. Nezbývá než zkusit sehnat rozumného a ochotného servisáka poblíž, v dosahu běžného dojezdu nebo kdekoliv...