K tomuhle dodám jenom tohle: Moderní aktivní PFC řeší i náběhový proud, a to velmi snadno, jelikož je to v podstatě zvyšující měnič, tak má plynulý náběh, a tím nabíjí pozvolna filtrační kondenzátory zdroje.
PTC a relé je potřeba k trafu, tohle je fakt jiná technologie (netvrdím, že lepší). třeba tady je jednoduše kondenzátor za PFC připojenej přes 10 Ohm a po chvilce ten odpor zkratuje Q802. Pro ty, kdo nevidí schéma: stačí se na TI registrovat, nic to nestojí, ani moc neotravujou reklamama.

A taky nastává další problém impulsní techniky: není problém Rdson, ani napětí, stačí IRFP4668 (200V, 130A,10miliohm) a dát je třeba paralelně, ale potom bude problém je budit, protože každej má 10nF kapacitu. Další problém je millerova kapacita, která "brání" zavření tranzistoru, což při nedostatečným proudu sváděným budícím obvodem do země způsobí odpálení tranzistoru. Další problém je dU/dt spínacích fetů, který neradno překročit, prostě přírodní zákony jdou proti konstruktérovi, nic nejde "lehce". Ve zdroji to jde ještě "ukočírovat", může fungovat na nějakým nižším kmitočtu, třeba okolo 50kHz, kde to klasický 1A budiče fetů zvládnou, ale  IRS2092 na 800kHz s max. proudem 1A /1.2A source/sink  je na 2x IRFB 4227 (zase skoro 10nF) už trochu za hranou, spínání nebude dost "ostrý" a bude to topit. A co kdyby se daly paralelně 4?  tak to už nemá cenu ani zkoušet (pravděpodobně destrukce celýho modulu vč. budiče).
Běžně se v DC/AC měničích (cca 22kHz PWM)  používá buffer (dva páry P/N fetů za sebou) pro zvýšení budících proudů, ale na 800kHz si to nedokážu představit, vnesené zpoždění by byla katastrofa, pravděpodobně končící "průstřelem" (obvykle včetně budiče) . Proto infineon propaguje ty "direct fet" kde je poměr Rdson ku kapacitě trochu lepší. Každá další nová generace fetů je v tomhle o něco lepší, další level jsou GaN fety, ale tam jsou problémy s parazitními jevy zase o řád vyšší (jenom načteno, bez osobní zkušenosti).
Dopručuju si nastudovat co je "pump efect" u D polomostu se symetrickým napájením, to je další věc, proč je lepší volba D s můstkovou topologií. Ve zkratce je to o tom, že při "brzdění reproduktoru" nebo vracení energie z komplexní zátěže v určité části sinusovky, se energie vrací zpátky do zdroje, kde zvyšuje jeho napětí a v extrémním případě tak, až dojde k destrukci výkonové části. U můstku tohle prakticky nenastane, co jedna polovina mostu "napumpuje", to druhá sežere.
Ale v zásadě máme všichni stejnej přístup k internetu, každej si může to co píšu ověřit, a něco si o problematice zjistit.
Onehdy jsem našel zajímavej článek o tom, že fety v impulsním provozu se časem opotřebovávají, až dojde k jejich destrukci, zrovna ale nikde nemůžu najít link...
Prostě všechno se chce obrátit v prach, a my se snažíme o opak... Ale to už je o filozofii, ne o zesilovači

Pro začátek bych doporučil koupit si nějakej modul s IRS2092, připojit ho ke zdroji, co máš na  stávající AB zesilovač, a až se vzpamatuješ z toho, že ti to roztrhalo basáky na kusy, tak řešit něco dalšího.
pokud zdroj stačí na AB na 600W, tak s D dá jistě přes 1kW.
Zdroj bych získal nejjednodušej tak, že bych překuchal  sekundár a zpětnou vazbu dvou kusů 500W atx zdroje, a tím bych získal symetrický zdroj +- 50V/10A pro nějakou variantu IRS2092. Předpokládám, že těch 2x800W nemusí být výkon trvalej, takže bude potřeba mrak kondenzátorů na pokrytí špiček.
Pokud chceš vyvinout spínanej zdroj od začátku, tak přeji hodně úspěchů do několika let bádání a dost financí na odpařenej křemík a ostatní okolo ležící součástky. Základem je správně zvolit topologii zdroje, (doporučuju se inspirovat svářečkama) pak správně navrhnout a vyrobit impulsní transformátor a nakonec už jenom zbývá uřídit spínací fety - odpaří se dřív, než se něco zaznamená na osciloskopu, že se stala chyba (několikanásobná osobní zkušenost, při mnohem menších výkonech). To, že by takhle velkej zdroj měl mít PFC (asi aktivní, kdo by vyráběl několika kilogramovou tlumivku) vůbec netřeba diskutovat.
Z těchto důvodů si zdroje si kupuju, Maximálně upravuju výstupní napětí , třeba jenom změnou zpětné vazby, a dolaďuju odrušení a filtraci. Můj život je na vymejšlení vymyšlenýho moc krátkej. Prostě mám rád výsledky, a ne samoúčelný bádání.

Při návrhu zdroje ku podivu kondenzátory s extra malým ESR můžou způsobit nestabilitu zpětné vazby zdroje, řešil jsem u nějakýho step down, který mi zakmitával na cca 3khz, stačilo shodit jakost odrušovací cívky paralelním odporem a bylo hotovo, v některej TI referenčních návrzích je v sérii s keramickým kondem odpor pro zhoršní ESR a tím dosažení stability. Takže pozor, "lepší" součástka neznamená vždy lepší funkci celku.

5

(8 odpovědí, posláno do Ostatní technika a elektronika)

SMD se neboj, dá se koupit redukce na dip a tenhle "velkej" šváb zapájíš bez problémů, teda pokud nepoužíváš trafopájku. Určitě je potřeba dát aspoň 10 -20 Ohm sériovej odpor za OZ, jinak se to může díky kapacitě koaxu rozkmitat. AD8051 je ke koupení je na TME, pokud nespěcháš, mají doručení do 5-ti dnů za 40Kč...

Pokud to chceš fakt na úrovni, na TI.com jsou referenční návrhy zdrojů i těch D zesilovačů. 600W je ukrutně moc, pokud se ti podaří dostat citlivost subwooferu z 85dB na 95dB, tak i to TPA3116 stačí. A toho lze dosáhnout třeba pomocí tapped horn ozvučnice. Pak to stačí krmit 10W a máš 105dB, což je na doma až až. Nebo při 100W 115dB. Takže i tohle je cesta. Tady je na ukázku taped horn s 6.5" repro, ale jenom 90dB při 30Hz...  Pro 8" dayton RSS210HO mi vychází 95dB při nějakejch 100l objemu ozvučnice a pro LAB12 je to něco nad 100dB, viz sousední téma. Ale to je trochu off topic, ale je to o celkové energetické účinnosti sestavy. Že jsou zrovna v módě "přemotorovaný" vysokozdvihový malý repro pro subwoofery s citlivostí až někde k 80dB, je jiná věc.
To Mechanik:  Kolik peněz jsem za co zaplatil, tak z toho jsem dávno vyrostl - upřednostňuju recyklaci a znovupoužití vyhozenýho s minimální investicí. (Onehdy jsem měl jediný čistý tričko s debilním nápisem Tony Hilfiger, tak jsem to oblíkl a ženský v hospodě nechápaly, že jsem dal tolik peněz za tričko. Moje odpověď "a 30Kč ve frcu se ti zdá moc?" je úplně sejmula. Takže asi takhle)

Už dnes řeknu na všechno. Mám sice komplet analogovej aparát (gramec, kazeta, páska, zesilovač) ale stejně většinu času poslouchám muziku přes PC a zesilovač s TPA3116D2. Na internetový rádia s integrovanou zvukovkou až moc dobrý. Za ušetřenou elektriku (za rok je odhad minimálně 500kWh, a protože to nevypínám, tak i víc) si pak můžu koupit nějaký jiný hračky.
A u PA bych o jiným zesu na basy a subbasy než D ani neuvažoval, kdo by se s tím jako tahal, a není v sále dycky potřeba topit...
Intel má dnes sadu švábů, kde se zpracovává signál I2S až do výkonovýho výstupu komplet digitálně, prostě taková je doba...

IRS2092 je dost stará věc, intel má plně integrovanej zes TPA3255 600W v PBTL (vlastně dva můstky paralelně) Vyvíjet není moc co, stačí koupit hotový moduly, i zdroje nebo vymejšlet vymyšlený s dobrým pocitem, že to možná udělám líp. Kdyby tě to nepřešlo, tak deska pro TPA3255 s možností volby druhu provozu (BTL/ PBTL) by se mi hodila, tohle se mi zdá drahý. tpa mají tu výhodu, že jim stačí jenom jedno napájecí napětí, takže výrazně levnější zdroj.

9

(19 odpovědí, posláno do Dílna)

Kicad mám nainstalovanej a nepochopil jsem jeho filozofii natolik, abych dokázal něco udělat do konce. Je fakt, že nějakej eagle mám už víc než 20 let... Diptrace by mohl být zajímavej, otázka je, jak knihovny, pro eagle je ledacos na farnellu ke stažení, nehodí se tvořit každou blbinu...

10

(20 odpovědí, posláno do Projekty Profi)

Ještě by mě zajímalo, jestli tomu LAB12 nevadí být  "naležato" nebo "vzhůru nohama" , vím, že některý repro nemají rády skladování v téhle poloze, že se jim vyvěsí závěs a kmitačka pak není přesně tam, kde by měla být.

11

(193 odpovědí, posláno do Zesilovače, receivery)

pokud to necháš udělalt třeba seeedstudio.com , tak za 15usd máš 10ks desek 10x10cm, takže těchhle cca 50ks... to neudáš do nejdelší smrti. No a deska výkonové části by fakt měla být jednostranná, 70um mědi a levně vyrobitelná třeba doma nebo na plosnaky.cz za 140Kč/dm2. Když si to rak čtu, tak pokud to bude rozumně fungovat a nebudou na tom kosmicky nesehnatelný nebo drahý součástky, tak bych si možná takovej zes taky postavil. Neuvažuješ ještě o DC servu na tuhle malou desku? Nebo bude u výkonové části? Bude to monoblok se zdrojem jako DPA?

12

(14 odpovědí, posláno do Dílna)

a to píšu, už ve fázi návrhu a měření vzorku není problém nastavit "tvrdost" spínání tranzistorů (a tím trochu zhoršit účinnost, něco za něco) a potažmo usměrňovacích diod, a pak to ještě doladit RC členy, ale to je jiná diskuze. Dělal jsem množství step down měničů pro LED různých výkonů, a když se tomu dá to co to má mít, tak s rušením není problém, ale není to o tom koupit nejlevnější modul od číňana a čekat zázrak...
Naopak u spínanýho zdroje musí být odrušení na vstupu ještě o stupeň lepší, aby se neposílal bordel i zpátky do sítě (dost na tom, co všechno se dnes prodává a co to produkuje)

13

(20 odpovědí, posláno do Projekty Profi)

dobrý, ale abych si to prohlídl, tak na stažení pdf se musím registrovat, co takhle to dát sem, když to sem vlastně patří?

14

(14 odpovědí, posláno do Dílna)

To vrčení může způsobovat nesymetrie sinusovky na vstupu, způsobená lichými harmonickými - v energetice často řešený problém. Někteří maniaci kvůli tomu dávají do série s primárem kondenzátory (velká kapacita na veké napětí). Takže hodně hmoty (trafo) doplníme ještě další hmotou a něco se trochu zlepší a něco hodně zhorší, třeba vnitřní odpor takovýhoto zdroje napětí. Úplně jiná cesta je použít spínanej zdroj, a všechno tohle řešit už v návrhu zdroje, celej svět jede na spínaný zdroje, tak kde hledat problémy.

15

(20 odpovědí, posláno do Projekty Profi)

nebyl by náčrtek jak to má vevnitř vypadat? Jednu lab12 mám...

16

(21 odpovědí, posláno do Nezařaditelné)

Nemám s nima nejlepší zkušenost, SB26ADC mi poslali za tři měsíce, každej jinej, v jiné krabičce a i každej jinak měří... ale celou dobu mě oblažovali reklamama. Zboží, u kterýho je zelená a je skladem, tak dodací doba většinou ujde, pokud se , jako mě, druhej den po objednání nezmění na "skladem u dodavatele".  Ale tohle jsem nezažil jenom já, počti si na reprománii...

to stafy: kdysi jsem taky soustružil čela led diod, aby přesně zapadly do předního panelu, ale to bylo koncem minulýho tisíciletí, měl jsem za to, že výrobci se předhánějí s tím, jak divně tvarovanou LED vyrobit...

18

(16 odpovědí, posláno do Smetiště)

Na vodu stačí na doplňování plovákovej ventil ze splachovače, v teple se voda kazí... U toho dávkovače je základní ta měká vrtulka, tvrdá by se zaseknula granulí a byl by konec.  Viděl jsem něco jako korečkovej dopravník, velikosti cca 1l kelímku, ale "naruby", tj to misek na řetězu se nasypaly odpovídající dávky krmiva a elektromagnet jenom odjistil západku, koreček sjel dolů vlastní vahou a vysypal se do misky. Takovejhle automat se dá testovat i během roku, není podmínka, aby to byla o dovolené premiéra.

kup si prodlužku s čtyřzásuvkou  a vypínačem za kilo v supermarketu a neřeš blbosti, je to účinný a na AV sestavu to používám léta. Co je maximální "feature" tak když ta prodlužka má přepěťovou ochranu, a třeba zrovna i pro anténu a LAN, ale ta už obvykle nestojí kilo.

doporučuju na "sériovku" tohle nebo podobný, nehrozí přehrání programu omylem: usb isp  a je to i na 3.3V procesory. V ide se potom nastaví programátor USB ASP, a pak už jenom měnit procesory v patici. Když programuju arduino pro mini (levnější než samotnej atmega328) tak to někdy zapojuju pod napětím, a nic zatím neumřelo.