1

(44 odpovědí, posláno do Projekty subwooferů a sestav)

dobržďují ji vířivé proudy v hliníku, je to pohybující se vodivá plocha v magnetickém poli.

2

(34 odpovědí, posláno do Nezařaditelné)

spíš by mě zajímalo, kde získáváš těch 50hz sinus s nekolísavou amplitudou. Doufám, že to negeneruje nějakej procesor z DA převodníku smile

3

(34 odpovědí, posláno do Nezařaditelné)

Asi je to levný, ale tohle snad jenom na čerpadlo... když se mění amplituda vstupního napětí, mění se i výstupní, a asi nemáš zpětnou vazbu pro korekci výstupního napětí z trafa podle zátěže.
Na měniče je správně EGS002, k tomu můstek z patřičnejch fetů, trafo a jede se, má to zpětnou vazbu pro hlídání napětí, hlídání proudu můstkem a kdo udělá vydatně tu výkonovou část, může mít měnič třeba několik kW...

4

(44 odpovědí, posláno do Projekty subwooferů a sestav)

toho papíru bych se nebál, udělat formu ze sádry, (profil vyřezat střeba ze sololitu, nebo co máš po ruce, doprostřed vrazit železnou tyčku jako osu a kolem mí to vyrotovat)   navoskovat a nakašírovat papír duvilaxem, když uděláš první vrstvu třeba z komiksu, tak to bude zrovna povrchovka, bude stačit bezbarvej lak... a pokud by měla být nembrána sendvičová kvůli tuhosti, tak do toho můžeš na mezivrstvu použít proužky z lepenkya pak zas vrstvu papíru. Ale jistě bude taková 20" membrána s přiměřenou tuhostí něco vážit. Ale zase díky 3d tvaru by to mělo být tužší než kužel, nehledě na možnost krásnýho napojení na former.

5

(15 odpovědí, posláno do Autohifi)

Ale natrápil jsem se, než jsi pochopil, co potřebuju vidět na schématu.
Já to měl kdysi horší, internet neexistoval a než jsem našel knihu "velká přiručka radioamatéra" z r. 1961 (začátkem 80-tých let) tak jsem taky nechápal některý jevy, co se dějí po připojení jednoho drátu navíc...
Ale ještě bys mohl prozradit to vkládání obrázků, mi to jaksi nefunguje...

Dost mě iritují konstrukce lidí, co mají v předzesilovači třeba tři trafa, aby jako neměli zemní smyčku, ale je to jenom o tom, že to neumí správně zapojit, za normálních okolností stačí trafo jedno, když má zařízení společnou zem. Prostě nadbytek a nízké ceny součástek zhoršují u některých amatérských konstrukcí jejich technické provedení...

6

(15 odpovědí, posláno do Autohifi)

hovno vrchnosti. Izolátory jsou až poslední možnost. Odstranit zemní smyčky, napájecí mínus propojit v jednom bodě dostatečným průřezem a je to . Tady jsou domalovaný smyčky a to co autor neuvedl, že je to ještě spojený přes - napájení. Že je gnd v modulech spojený, to je asi jasný, nebo snad není? Domaloval jsem taky.  se smyčkama
a namaloval smyčky. A tady je řešení, snadné a jednoduché bez smyček
- vše zemnit v jednom bodě, a tam, kde můžou být úbytky díky odběru, dát pořádnej kus mědi, co nejkratší propoje, aby se to ani nehlo. V místě označeným GND by měl být připojen i blokovací kondenzátor, a kdyby to nebyly můstkový zesy, tak i repráky..
Problém by mohl vzniknout ve chvíli, kdy by zesilovače měly 1kW a propojení GND by byly delší než pár centimetrů. Ale pořád bych to neviděl na nějakej izolátor, stačí symetrické zapojení audiosignálu, jako je běžné v profi audio.
k***a jak se tady vkládají obrázky?, snad jako odkazy to půjde

7

(15 odpovědí, posláno do Autohifi)

To je jak do zdi, prostě to namaluj, jestli je stínění propojený na obou koncích u potenciometrů,  kde je připojen ten blokovací kondenzátor, jak je propojený - od baterie. Drát se kreslí jako čára.
Ano, leze ti signál zpátky do vstupu, kdyby to bylo napájený z trafa, tak by tam byl i brum, kvůli zemním smyčkám, ktrerý nemůžeš najít, protože si to nechceš nakreslit.
Už teď je mi jasný, že máš stínění připojený na všech modulech, pak spojený u vstupního konektoru, na potenciometrech a ještě navzájem propojený drátama - pólu od baterie.

8

(10 odpovědí, posláno do Projekty elektroniky)

Je fakt, že já to používám s 8 ohm repro s citlivostí cca 86dB, a na 14V už jde výkon a tím i hlasitost dost dolů. Že repro v kombu mají 100dB citlivost jsem netušil...

9

(10 odpovědí, posláno do Projekty elektroniky)

Určitě si doplň BMS, stačí z ebay, a pokud chceš vyšší výkon, tak můžeš ty TPA provozovat i na 6 článků - tj max. napětí 25.2V, a při 3.7V na článek budeš pořád na 22.2V, kdežto se 4s máš jenom 14.8V, a to už tomu TPA dost dochází výkon.

10

(34 odpovědí, posláno do Dílna)

černění mušky - předpokládám za studena, přímo na flintě - to je úplně jinak, to je náhražková technologie. V brynýrovací soli je to při 140°C, stačí 10min. Když se mi najde dost krámů k načernění, tak od toho, co se odhodlám začít, po uklizení pracoviště to nikdy není víc než 2 hodiny.

11

(15 odpovědí, posláno do Dílna)

moje lupa už někde ležela, když jsem ji zvedal... něco jako  tohle ale zvětšení ti nepovím. Důležitý je to, že není malá a kulatá, přes tohle se díváš oběma očima a máš tím pádem i prostorový vidění, i když je potřeba si na to trochu zvykat. Běžný věci (0603, sot23, so8) osazuju bez toho, tohle jenom na fakt malý IO, co mají ty vývody 0.5mm (0.4mm) od sebe ( DGS10 ADS1115 nebo W5100 ) s mezerama sotva 0.2mm.

12

(15 odpovědí, posláno do Dílna)

Na to mám jinej pohled, lepší je velká lupa (20x30cm) nemá žádný zpoždění a je to prostě optika, na osazování a pájení OK, mikroskop potřebuji jednou za měsíc, jinak mi stačí lupa, a na přečtení popisu součástky, nebo kontrolu pájení SMD když se mi to pod lupou nezdá,  mám ten nejsprostší USBmikroskop z Ebay, -má poměrně malý zorný pole, ale na inspekci stačí,  ale ten víc využívá holka na zkoumání všelikejch přírodnin. Tohle na hobby  bohatě stačí, ale na osazování a pájení se to nehodí ani trochu, kdybych s tím měl dělat celej den, tak si asi koupím taky něco jinýho, ale optika je lepší, protože není zpoždění, a navíc nějak hejbat rukama a dívat se u toho jinam je takový divný, aspoň pro mě.

13

(34 odpovědí, posláno do Dílna)

To černění vypadá jako to co koupíš, nevím, proč už to za ty tři dny nemáš doma a načerněný všechno co si jenom představíš. Je to stejná technologie jako je černění na zbraních, a to snad vypadá ok, a není tam žádná záludnost v technologii, ještě nikdy to nebylo špatně načerněný.

14

(34 odpovědí, posláno do Dílna)

Díval jsem se do toho e-shopu, a jediný, co mají černý, tak jsou imbusy M4-M6 a matice k nim, a vruty do sádrokartonu, ty mají v každejch stavebninách, moje řešení je fakt na všechny běžný rozměry, jenom na mosaz a nerez fakt nefunguje smile

To je podle mě to správný bastlení, použít co se kde najde, nejlépe recyklace, a koupit jenom to co jenutný - trafo je v plechové krabičce, snad i s pojistkou, s tím hořením by to nemělo být tak akutní. dnešní spínaný zdroje v plast. výliscích jsou na hoření podstatně náchylnější.

16

(34 odpovědí, posláno do Dílna)

kopit pozink, v kyseline solné odzinkovat, odmastit jarem, horkým roztokem sody nebo nějakým průmyslovým odmašťovačem, a načernit.
brunigalem
a můžeš si udělat vruty s imbusovou hlavou, malý, velký, prostě všechny druhy co mají u vás v železářství.
Po načernění dopručuju lehce omastit nějakým konzervačním olejem - ne že to v něm musí plavat, může se to komplet otřít hadrou, ale je to pak odolnější korozi.

17

(10 odpovědí, posláno do Reproduktorové výhybky)

nejsi. Kdybys zkusil něco změřit, a nasimulovat, tak zjistíš, že hodnoty určitě neodpovídají výhybce navržené pro 8 ohm , protože na tomhle kmitočtu má ten reproduktor mnohem víc, a navíc je to komplexní zátěž, ne čistě odporová. Taky by jsi se měl podivovat tomu kondenzátoru 3.3uF , protože výpočtově to má mít rezonanční kmitočet 2.2kHz, ale grafy u projektu hovoří jasně. Těchhle bedýnek jsem dělal dva páry a s maximální spokojeností.
Nastavování úrovně výšek odporovým děličem před reproduktorem taky není jenom tak, vzhledem ke komplexní impedanci reproduktoru. Dokáže to v některých případech naladěnou kmitočtovou chrakteristiku pěkně zvlnit.

18

(10 odpovědí, posláno do Reproduktorové výhybky)

jde o to, že ten poměrně velkej reprák už na vyšších kmitočtech směruje a určitě narůstá i zkreslení. Ale dají se najít i projekty s 0.75" kalotou dělenou někde u 4khz, 4" středobas to dává a kupodivu je to i příjemný na poslech ZV240
Úprava výhybky na ucho většinou nefunguje, dojde i k posunu fází mezi repro a je to většinou ještě horší. Pokud chceš něco víc a nechceš měnit osazení, tak v některých případech odměření a simulace výhybky dají dobrý výsledky, ale pokud ty repráky za moc nestojí, příp jsou v nevhodné bedně, tak je to marnost. Ale 20Kkč za bedýnky bych fakt nedal.
Na eq pozor, některý (skoro všechny) mají i při nastavení na 0 značný fázový zkreslení a je to ve zvuku slyšet. Pokud je to ale dsp, tak to většinou funguje líp.

19

(48 odpovědí, posláno do Smetiště)

to Otas: je to strašný, ale vidím to podobně. Otázka je, kde křesťansky smíšlející bělošské populaci pokvete pšenka, mě vychází jižní amerika a snad austrálie...

20

(48 odpovědí, posláno do Smetiště)

Skauti se pletou do politiky... nechápu.