1

(4 odpovědí, posláno do Reproduktory)

Tyhle by měly jít. Rozebiratelnost Geniusek naopak bývá dobrá

2

(31 odpovědí, posláno do Projekty Profi)

Ještě zajímavě vypadá DE550 / 550TN. Jen nevím, jestli je k sehnání. Martin jistě doporadí co a jak...

Tady to je:
http://www16.picfront.org/picture/MwPws2HMCnQ/thb/next.jpg

Nad 20kHz taký chlupatý a zlomený smile
Je to propojené symetrikou.

mechanik: Dík. Člověk se každý den něco naučí.

Protože jsem v tomhle noob, a tak funguju na defaultní nastavení.
Asi to bylo v tom - metoda měření.

Tady je nový výsledek 24-bit 96kHz, tentokráte už routovaný analogovou částí s kabelovýma propojkama:
http://www16.picfront.org/picture/JGpriqRn3K/thb/Meas02.jpg

Mismatch v samplerate mě pak zavádí k druhému problému - Když v SW zvukovky nastavím 16-bit 44.1kHz, pak v ovládacích panelech ve zvuku nejde vybrat nic jiného. Když nastavím na zvukovce cokoli jiného, tak už to jiné jde vidět i v ovládacích panelech, ale po vybrání a kliknutí na "použít" vyskočí hláška, že zařízení na tento samplerate není kompatibilní. Také v RMAA se změní kompatibilita všeho z FullDuplex na Playback nebo dokonce na nekompatibilitu s ničím, a nejde testovat už nijak.
//Na to jsem kápnul - i když nevím jestli s tím něco dělat. WDM neumí handlovat nic jiného. Když to jede přes ASIO, všude všecko valí, krom appek jedoucích pod WDM - tedy asi WMP,Flash v browseru atd. Jestli jsem to pochopil, nemusím v nějakém SW na zvukovce nastavovat nic extra, aplikace si dané nastavení zavolá sama, když jí tak nastavím. Snad...

Na druhém měření z ARTA je vidět, že ten 1kHz peak "u kořene" není zdaleka 1kHz peak, ale že se rozlejzá ve frekvenci. To je špatně.

Tady je další, 24-bit 96kHz:
http://www16.picfront.org/picture/1nBohuKuW/thb/24bit96kHz.jpg

6

(10 odpovědí, posláno do Zdroje a úprava zvuku, muzika)

Hazys: Na ucho mi to stačí, ale jelikož RMAA měří SNR i přes tuhle problematiku, tak je naměřený SNR velice vysoký.
Při routování čistě digitálního signálu bez analogu a bez kabelů mám cca 95-98db. To mi nepřijde normální. S kabelama je to ještě horší. PC zvukovka za půlku má klidně 110db. Ale jak píšu, skoro si nemyslím, že by to byl crossfeed a podobné sráče. Testovací signál je 1kHz jehla. To co vidíme se rozlejzá po spektru.

Ten samý testovací signál při 96kHz vypadá takhle:
http://www16.picfront.org/picture/PQQUwOsWmN0/thb/96kHz.jpg

WTF?

mechanik: Skvělý nápad - použiju jiný program. Třeba to je i kompatibilita RMAA....
Jitter by to svým způsobem mohl být. Asi to máš namáknuté víc. V obrázku výše je problém vykreslen velice - má to být 1kHz, a naměřený pak je totální shit.
Relativně kvalitní DAC by tam měl být, a toto by to dělat nemělo. Nicméně díky za postrčení. Zkusím na zvukovce zvětšit buffer, přestavit sync a zajebat s tím nějak.

//Tož práce s bufferem, synchronizací, ani použití jiného SW také nepomohl:
http://www16.picfront.org/picture/2tfJUwcc/thb/ARTA.jpg

Ten signál podle mého takhle zprzněný leze už z PC jako data. Právě jsem přes sondu od měření TS parametrů zapojil na starší Creative X-Fi 5.1, a ukazuje se tam ten samý problém.

Ahoj.

Po pořízení nové zvukovky iConnectAudio2+ jsem se jal měřit, jak jsem dopadl.
Jde o řešení audia z PC (poloprofi, DSP pomocí EqualizerAPO, zvukovka se symetrickými výstupy).
Při cestě k řešení jsem ale narazil při měření na problém. RMAA při measurement wizardu hlásí interchannel bleeding, a je to vidět i na měřeném grafu. Zkusil jsem tedy v PC disablovat co se dalo, signál generátoru programu pro zkoušku namuxovat digitálně rovnou do vstupu, ale výsledek se nehnul. Prochcávání kanálů mezi sebou zůstalo. Tedy, domnělé. Může to být něco dost jiného. Začínám mít pocit, že to není problém zvukovky. Nevím ale jakého stébla se chytit, a kde pokračovat s diagnostikou problému.
Zvláštní je, že se v měřní objeví občas docela dlouhé chvilky, kdy se to neděje, a čím větší samplerate nastavím, tím horší to je. Na normální poslech to tolik nevadí (-91db), ale už z principu mě to irituje, a hlavmě pak nejde nic správně naměřit.
Věděl by někdo kam dál?

Tady printscreeny:
http://www16.picfront.org/picture/EWRQApiGHF/thb/crossfeed.jpg

Zvukovka iConnectAudio2+ Velice zajímavý, divotvorný počin. Teď mi spolu s EqualizerAPO dělá DSP.
Suma sumárum:
DAC,Zvukovka,DSP,Midi. Výstup symetrický, max výstupní úroveň vyšší než u klasických zvukovek pro PC.
Vnějšek parádně zpracovaný, tlusté kovy. Ovládání na čelním panelu "snové".

Neduhy: TRS jacky jde zasunout "více než je potřeba", což zapříčiní nepřijmutí zvuku do daného kanálu. Fakt hloupá dětská nemoc.
Routování kanálu pod windows, a v dodaném SW: Nakonec jsem to asi trochu pochopil, ale je to PEKLO, SMRT. Takhle si MUXování a MIXování tedy nepředstavuju.

Za cca 4500Kč to ale udělá obstojnou práci.

9

(12 odpovědí, posláno do Profi a PA)

Rixi, aby Ti nepraskla hlava. To měl být vtipný (ale vidím, že ne moc vydařený) pokus sugesce toho, že 350W na 8Ohm může být zrovna tak vpořádku, a zbytek špatně nebo voblož na zákazníky. A když se pak mele jeden pravdivý údaj s údaji nepravdivými, tak samozřejmě něco z toho nemůže sedět. Logika 101. Jen jsem to vzal z té druhé, nedůvěřívější stránky věci.

10

(12 odpovědí, posláno do Profi a PA)

Umíš ohmův zákon? big_smile

11

(12 odpovědí, posláno do Profi a PA)

Snížený výkon do vyšší impedance může být způsoben třeba napěťovým omezením...

10500 Kč. Poslední slovo....

13

(7 odpovědí, posláno do Subwoofery, kino a sestavy)

Ahoj. Ten Monacor bych osobně dal do vytlumené 50-60l budky.
1. Nemusí se lišit nijak. A to ani cenou. Záleží, co to je, jak je to dělané. Ba amatérsky to umí být i lepší...
2. Není to sic to samé, ale jde to vpohodě tak využít. Rozdíl v tom obvykle nebývá (až na extrémy).
3. Dalo by se to vyrobit použitelné, ale nemá to smysl.
4. Ano. I na tichý poslech subwoofer udělá dobrou práci.

14

(60 odpovědí, posláno do Subwoofery, kino a sestavy)

Není to to isté. Check to píše tak, že to platí pro celý rozsah problematiky, a sedí to. To co píšeš ty, je něco jiného.

Napsal jsi:
Proste je jedno či máš 12" alebo 24" a Bl 15 alebo Bl30 dole bude citlivosť daná vždy len objemom a SPL potom objemom a príkonom. O ničom inom to nie je.
----------------------
Check napsal:
Citlivost basáku v BR někde nad 100 Hz závisí na Re, BL, Mms a Sd. Objem bedny nemá vliv.
Pak až v okolí fr. ladění BR záleží na objemu bedny, Re, Bl, Mms a Sd (síla).
Citlivost mezi laděním BR cca 100Hz už závisí na mixu obojího.

//A já dodám, že Cms/Fs/Vas do toho má stále co kecat.
----------------------
Jestli Ti tohle přijde jako “to samé”, tak nemám ani trochu, co bych dodal. Nemám sílu dál prohrabávat posty tohodle tématu, a negovat tvé chybné, či neúplné, nebo striktně izolované/vykonstruované výroky, které často nemůžou platit na reálné situace.

15

(60 odpovědí, posláno do Subwoofery, kino a sestavy)

Mechanik: Je to bassreflex, a simuluje to trošku jinak (ten program). Není tam chybka, je to spíš nedostatek + omyl najednou. Zapoměl jsem na to. Ten simulátor moc nedbá na Re a nastavení absolutní citlivosti. Nicméně poslední porovnání na stejném reproduktoru se tomu vyhýbá.

Check: To souhlasí.
Co se velikosti 21" týká, ano, bude to veliké. Jelikož jsem ale na akce sám obvykle nakládal ClassA s 18" (60*60*80cm), tak věřím, že tohle (62*64*78 s menší mříží) také snad dám cca pětkrát za rok. O vhodnosti se nedá tak úplně mluvit. Řekněme, že splňuje čirou náhodou všechny požadavky, a zbytek důvodu jeho existence je právě to, že je to prostě strašlivé hovado, pokojový gadget a designový prvek. A taky se dá venku krmit 2kW bez strachu. Jinak věřím, že potřebnou práci by mohl udělat i nějaký Hifík (15"-18").

Docela nezajímavé je, že s Tvým výkladem nemám problém souhlasit. To asi proto, že to je vpořádku.
Co se výchylek a pazvuků týká, tak to není tak snadné generalizovat. Třeba RCF má tohle u mnoha reproduktorů slušně vyřešené, a ten reproduktor i při práci přes Xmax neudělá ale vůbec nic. Naopak BíSíčka mi často různě chrhlaly. No, s novějšími modely to značně zlepšili. Pustil jsem mu 16Hz ve free air, a bylo strašné jen koukat na to jak se taková masa materiálu tak moc hýbe, než že by mě zajímaly pazvuky. Xmax reálných to má 11mm. Já se nedivím, že výrobci dnes uvádí Xmax jinak. Něco jiného totiž je, když pólové nástavce mají třeba výšku 5mm, a cívka jim milimetr ještě ubere (přes Xmax), a něco jiného, když je to 15mm, a ubyde ten samý milimetr. Určitě to nezpůsobí to samé zkreslení a úbytek Bl. Stejně tak jako chování zavěšení.
Nicméně lehčí membrány a tužšší zavěšení pro vyšší Fs tomu nikdo neupře.

Ohledně článku z odkazu, nepřijde mi srozumitelný. Respektive psaný text mi neštymuje s printscreeny simulací. Zbytek ok.

P.S. Jsem rád, že jsi někde kolem, a žiješ....

//mech: ano, o pazvucích jsem psal také, a byl jsem za stejného kreténa. 18SW115 i 21DS115 už jsou na tom značně lépe, no a RCF je na tom stále ještě o kousek lépe. Ale ty ceny za ekvivalentní modely....

16

(60 odpovědí, posláno do Subwoofery, kino a sestavy)

mechanik napsal:

Idealnou myslím ked to dole netahá do špičky a ani ked to dole nemá také to "koleno" ktoré robí nedostatočný objem vzhladom k TS reproduktoru...

No, to může být jakýsi Tvůj ideál, ale asi není dost obecný na to, aby se od něj dalo vpodstatě cokoli odpíchnout.

mechanik napsal:

Ide o to že v 50L budú mať všetky reproduktory vždy nižšiu citlivosť než v 100L a v 200L budú mať zase vyššiu citlovsť než v 100L.

Samozřejmě že ne. To je hloupost. Jinak bys mohl do 200l dát kdejaké hovno, a přehrálo by to kdejaký super reproduktor.
Tady máš ukázku:
http://www16.picfront.org/picture/0coIRHQO/thb/LabLab.jpg

Je to Eminence Lab12 ve 105l, proti B&C 21DS115 ve 160l. Jak je možné, že ozvučnice s menším objemem "tam dole" hraje stejně nahlas? Vždyť je menší! big_smile Kdybych přidal ještě pár litříků, tak by ta menší bedna dokonce hrála víc než ta větší.  A v tom případě cos napsal je nepravda. Nemůžu si pomoci.


mechanik napsal:

Tie reproduktory s mizerným Bl ako eminence môžu ísť do obrovského objemu a tie so silným pohonom sa hodia primárne pre menší objem.

Kdyby to bylo jen o Bl. Jak říkám, porovnáváme tu mechanicky úplně jiné reproduktory, a proto to musí vyjít jinak.

mechanik napsal:

Tieto špecialny od BC sú skôr pre vysoký príkon a vysoké výchylky ale nemá to nič s účinnostou reproduktoru.

To už je opravdu špatný žert. Ano, nějaký plandák se přes jistou část použitelného spektra díky vlastní rezonanci dotáhne citlivostí na reproduktor citlivější. Těch 10-20Hz slávy, ve kterých se může rovnat, to nezachrání. A to ještě díky tomu, že velká část pohonu silnějšího reproduktoru je užraná tuhými závěsy. Boha. Kdyby to cos napsal byla pravda, tak by nebyl důvod k existenci citlivějších reproduktorů.

mechanik napsal:

EDIT: ešte jeden príklad:

http://www16.picfront.org/picture/NrjgrlCvVTW/thb/simulacia_multi.png

Ako je vidieť SPL odpovedá objemu, v prípade že reproduktory majú v danom objeme rovnaký tvar charakteristiky, teda netahajú dole do špičky a nie je tam ani "koleno".

Dvojnásobný objem= +3db:

BC 15TBX100 - 80L - 80db
BC 21ipal - 200L (2,5x viac) - 84,5db (+4,5db)
EMINENCE DELTA PRO 15 ...
EMINENCE BETA 15 - 760L (800L to je 10x viac nez 80L) - 89db (+9db)

Ano, dvojnásobný objem může být i tři decibely nahoru. Psal jsem, že objem lze brát jako jistý silný koeficient.
Vidím co děláš, a souhlasil bych s tím, jenže to psané slovo už pravda není.
Tady je ukázka, co udělá změna pouze na objemu:

http://www16.picfront.org/picture/zmFbwZKcp/thb/Labb.jpg

Eminence Lab12, stejně laděná, jen poměr objemů je 1:2.
Paradoxně, dvojnásobný objem přes půl rozsahu použitelného pásma způsobil snížení citlivosti, a na nejnižších frekvencích díky akustickému zkratu opět nic nezmohl. To je cca 15Hz slávy. Z toho pouze po 8Hz (10% přenášeného pásma) dostává očekávání a opravdu o 3db vyšší citlivosti. Jenže Maximální akustický tlak půjde spíš dolů než nahoru. Taková je realita, když opravdu konstruuješ reálný box, a rozhoduješ se o objemu.
Já už také moc nemám coby. Jeden o koze, druhý o voze, a neshodnou se. smile

17

(60 odpovědí, posláno do Subwoofery, kino a sestavy)

Můžeš mi nějak vysvětlit, co to je ideální charakteristika?
Podívej, asi se úplně nechápem. Pokud jsem snadno našel případ, který Tvé teorii odporuje, tak nemá cenu hledat další a další, které ji podporují, když jsou vpodstatě “na stejné brdo”. Našel bych totiž další, které tomu zase odporují, a byli bychom na stejném místě. Je potřeba do toho vnést trošku kultůry smile. Nebo spíš matematiky.

18

(60 odpovědí, posláno do Subwoofery, kino a sestavy)

Není to jedno, a nemáš pravdu.
Citlivost není zdaleka přímo daná objemem budky, je to jen jeden z koeficientů. Tady máš simulaci labiny ve 100l a 21DS115 ve 160l:
http://www16.picfront.org/picture/NIbwEwiT/thb/LAB01.jpg
Nevypadá to, že by LAB potřebovala na spodek ten samý objem. Takže ozvučnice v tomto případě neurčila, jaká citlivost bude na basech. Dokonce i v případě simulace půlky objemu tam dole je rozdíl v průměru 1db.
Víc než půlku aspektů tam dole určil bassreflex a mechanická + elektrická část reproduktoru.  Tímto tedy tvůj argument o objemu vyvracím.
Check to vysvětloval ještě v jeho štěněcích létech – kus pravdy tam je, no není to zdaleka všechno.

19

(60 odpovědí, posláno do Subwoofery, kino a sestavy)

Já to chápu dobře. Jen úplně dobře nechápu, jakou má tato Tvá odpověď souvislost. Psal jsem, že tahám hodně SPL z kompaktní budky, ne, že je to nejcitlivější řešení. Ipal je v tomhle erc v nevýhodě, nicméně vyšší SPL dá (samozřejmě s vyšším příkonem) určitě. S rovným laděním u takových reproduktorů už nelze počítat.  Budou ve frekvenci méně a méně stabilní(rovné), a budou potřebovat korekce i pro běžný provoz. Nicméně to neznamená, že výsledek bude horší. Při simulaci Lab12 a 21DS115 jsem naopak došel k tomu, že Labina je citlivější jen 15Hz z celého přenosového pásma - a to v místě ladění tam, kde jsem to potřeboval (30Hz), a to jen díky silné rezonanci (peak). Netvrdil bych, že zde v tom hrál roli objem bedny v rozumném rozsahu, a naopak pod laděním bassreflexu za citlivost opět nemůže objem bedny, ale akustický zkrat. Doporučuji vyzkoušet, nebo ukážu. Nevhodněji vybranou ukázku, která z principu nemůže ukázat mnoho, jsem tak dlouho neviděl. Tedy nepovažuji ji za dobrou ani směrodatnou, stejně tak jako nějaká omezující pravidla. Máš v tom jistě kus pravdy, nepopírám, ale praktická realita je jinde. A to ani nemusím vykopávat takové kostlivce jako group delay takových sestav, výchylku reproduktoru při vyšších poslechových hlasitostech, zkreslení a další opravdu praktické věci. Zkusím se poohlédnout po férovější porovnávačce.

20

(60 odpovědí, posláno do Subwoofery, kino a sestavy)

Konvenčním způsobem rozhodně ne. K takovému reproduktoru už je potřeba přistupovat trošku jinak. Všichni jsou zvyklí na vyvážený dobře rezonující systém, který dává tak rovné výsledky jen proto, že se pohon na víc nezmůže. Jenže to při honbě za výkonem už tak nejde dělat. Mms ani Cms už dále nemůže rozhodovat o výsledku tolik. Pokud ten rozdíl dělá pohon, není nic snažšího než regulace elektronická - a přesně to powersoft /takovým lepším způsobem/ stejně dělá. Co je horší na tom reproduktoru, je nesmyslně tuhý závěs a vyšší Fs. Tenhle problém ho pro užití v bassreflexové budce řadí mezi ostatní konvenční měniče (pod laděním bassreflexu při dolování posledního hertzu na kino použití), a jediné co zbyde navíc, je ta výchylka, kterou dokáže zvládat. Naopak nad laděním bassreflexu dokáže mnohem víc. Takže nezbyde, než ho ladit níž, než konvenční řešení, aby se nastolila nadvláda. K tomu mu pomůže i vyšší výchylka, jak jinak.

Nicméně 0,7Ohm už je fakt málo. Chtělo by to alespoň 2Ohm (1,7Ohm Re) model. V B&C jsou to ochotní udělat - při odběru min 50ks. big_smile