AMPLION.WZ.CZ

To Strike: kurva tak to mě nestála ani celá mikropájka ale tak jako já sem ze svojí mikropájkou spokojen :-) jenom musím často měnit hrot no

neviem čo robíš ale mne 15W hrot na 20W pájke vydrží pol roka, a to nepájam málo...a to je hrot za 19SK (či tak dáko..)

ja pájkujem týmto
http://img80.imageshack.us/img80/3706/pajkazh6.jpg
spravil som trochu tunning, lebo občas už úbohé trafko vrčalo od preťažovania ... teraz sa ani neozve a slúži už skoro 10 rokov
akurat slučky treba relatívne často meniť, ale inak paráda ...

Jedna pájka, co mám z GM osahuje 60% Pb, :-( na okapy asi dobrá. Na pájení používám nejčastěji SN63Pb37 MTL468, pak tu mám ještě Sn62PB37Cu1 MTL408 a na těžko pájitelné součástky Sn60Pb40 MTV 125, vše z Kovohutí.

2Karlos zase jdeš na praxi? :-)

Vidím, že se bavíte o odstraňování pájedla, dovolím si tedy popsat, jak to dělám já - jsou to zcela běžný věci, dostupný v každý drogerii a funguje to stoprocentně...
Ředidlo 6006 ( pro syntetický barvy ), líh a saponát ( nejlepší je obyč Jar ) : Máte dvě mističky, v jedný je ředidlo, v druhý líh + saponát, v poměru cca 5 : 0,5-1.
Nejprve rozpustíte tavidlo šmrdláním štětcem namočeným v ředidle. Na součástky není vůbec agresívní, můžete proto s ním omýt i součástky ( při oboustranný desce ), jen si dejte pozor, aby nezateklo do trimrů poťáků a přepínačů. Když vidíte, že je tavidlo rozpůštěný, omyjte desku lihem se saponátem a zde množstvím nijak nešetřete... Poté vše spláchněte hozkou vodou a ocákejte ( a vyfoukejte ) vodu zpod součástek - nakonec nechte v teple vše vyschnout. Výsledkem je dokonale čistá deska jak z profi myčky. Já tímto způsobem omyl už asi tak tisíc desek bez sebemenšího problému... )

Jéžiš, to je překlepů...

S=syntetika, C=celulóza...:-)))

C je myslím 6000 a ne 6006, každopádně s nitrem bych na osazenou DPS nešel. Plastové součástky by nebyly moc rády.

2pibi: videl som už všeličo... S aj C 6006 aj 6000
2taťka2: dik, cez weekend to vyskúšam

2x50 + 250???
Tak o zvuku musí referovat majitelé našich modulů, ne my. Třeba Marek /kyselym/ má stovky, tak ať napíše...Padesátek se prodalo hodně, ale všichni buď drží hubu, nebo neví o tomhle webu:-) Ještě jeden edit: padesátka je takový začátečnický konec-ne že by byl méně kvalitní, než třeba stovka, to rozhodně ne. Ale při konstrukci šlo o zachování jednoduchosti, proto konec nemá ss ochranu, ani zpožděné připojení /i když sám o sobě nestřílí/. V případě, že s tím budete napájet nějaké hodně drahé reproduktory, by bylo dobré padesátky nějakým jednoduchým ochr. obvodem doplnit. Nejde o to, že by se padesátka posrala sama od sebe-to je dost málo pravděpodobné, spíš uvažuju tak, že majitel může udělat chybu při zapojování a nikoliv vinou konce si tak zničit zátěž.
Fastony od napájení i výstupu máme značené dobře a čitelně /uvažovali jsme i o barevném značení!/, přesto se jednomu netrpělivému skládačovi podařilo naprat plus do výstupu...druhý zas rozčileně mailoval, že to sice hraje, ale hrozně vrčí-po výměně tří mailů se přišlo na přehozený živý a GND na vstupu...třetí zas letuje cínem na okapy:-))) atakdále. Strávili jsme s Pierrem na těch modulech strašně moc času, aby byly tipťop, takže pokud se vyskytne nějaký problémek, v prvé řadě hledejte chybu na Vaší straně. To jen pro úplnost.
Mrzí mě, že to tak musím napsat, ale skutečnost je taková, že odborná úroveň bastlířů v ČR dost prudce poklesla. Je to částečně i vinou nedostatku skutečně dobré literatury, neochotou si koupit např. knížku za osm stovek,ve které je vše od A do Z o operačních zesilovačích, nedostatkem, či spíše úplnou absencí zájmové činnosti na školách /kroužky/ a pokud už jsou, je jich málo, nebo jsou vedeny tím posledním blbcem, který ještě byl ochoten to dělat /výjimky prominou/.

Ten zasranej socialismus byl v tomhle na něco dobrý-nebylo pořádných součástek a materiálu, takže pokud se člověk chtěl dobrat nějakého rozumného výsledku, nutilo ho to přemýšlet, zkoušet a bastlit tak, aby onen nedostatek nebyl tak bolestivý, nebo šel nějak obejít.
Viz Pavlova "aktivní výhybka se stavovou proměnou"- rok 84? Není tam myslím ani jedna zahraniční součástka a přístroj má přitom špičkové parametry, obejdeny byly i kritické, nespolehlivé a drahé přepínače dělicích kmitočtů, nahrazeny řešením, které je za zlomek ceny a navíc přináší bezpečnost pro reproduktory při používání přístroje čurákem.
Dnes, kdy je slušný operák za pětikačku /mluvím jen o nf technice, je mi nejblíž/ a špičkových výkonových trandů Vám firma doveze třeba vagón člověka skoro nic nenutí k technické invenci, nebo netradičním řešením. Katastrofickou situaci uzavírají integrované výkonové zesilovače nižší střední třídy, kdy výkon skoro 100W jde udělat jedním švábem s patnácti nožičkama, přitom skoro nikoho ani nezajímá, cože je vlastně uvnitř...
Chraň bůh někoho navádět, aby operáky skládal z diskrétních součástek. Nicméně firma NAD to tak velmi často dělá, nejsou to zrovna jednoduché věci/až 40 smd tranzistorů v obvodu/ a nejspíš pro to mají i své důvody. Ale dobrý zesilovač pro sluchátka se švábem prostě nepostavíte...
S odpuštěním-dnes se do stavby 500W zesilovače pustí kdejaký debil, který chce dělat kravál, elektronika ho přitom jako obor až tak moc nezajímá-výjimky opět prominou.
Tfuj. Jestli Vás nudím, admini smažte to.

naposledy upravil sinclair (2006-09-08 14:45:53)

Leoši, dovolím si oponovat s tím sluchátkovým zesilovačem - TPA 6120A je excelentní obvod, jehož parmetry se těžko překonávají... ovšem jen s dobrým návrhem plošňáku...

Zásady správnýho návrhu plošňáku tam najdeš, ale holt musíš alespoň trochu číst anglicky, s našincema tam holt moc nepočítají...

Technologie jde kupředu mě se s SMD dělá v dosti případech i líp než s normální montáží, ale pod rozměr 0805 mi sem tam vycvakne pinzeta a součástka se v koberci hledá blbě =o) a když nějákou najdu tak je to většinou jiná než jsem ztratil.. Hold když jednou do roka vysávám tak to trochu víc hučí. Normální odpory zkrz desku a tranzistory ještě většinou najdu, ale ty SMD potvory už většinou musím brát nový.
Jediný co je na SMD horší tak ruční kreslení desek je trochu komplikovanější. Na kompu když jsou knihovny to není takovej problém a většina programů už umí i upravovat velikosti úplně všech plošek a chytřejší i roztečí, obtékání mědí, určování kudma může vést zem nebo jak má bejt cesta minimálně tlustá.