Subwoofer zos class B
Obsah fóra | Zesilovače, receivery
 
AutorZpráva
EnionLv
uživatel

Příspěvků: 25

17.8.2006, 18:52
Povodne som do zosu chcel zos Leach..lenze rozhodol som sa ze ked si robim sub urobim si pekne aj zos...
Kvoli vacsej ucinnosti ho chcem mat v triede B...
u basov by vascie skreslenie vadit nemalo..bezne sa vsak v aktivnych suboch pouzivaju hifi zosi ktere maju skreslenie max. desatiny %...ma tu s tym niekto skusenosti aky je rozdiel vo zvuku pri AB a B triede??Velmi by ste mi pomohli..vsetkym vopred vdaka
opamp
uživatel


Příspěvků: 367
Z: na západ od Prahy

17.8.2006, 19:27
Podívej se na web Roda Elliota (Elliot Sound Products), má tam nějakou mrchu k subu v béčku. Dokonce s pokusem o korekci chyby, takže by to mohlo i hrát. Varuju jen před pokušením stavět něco na způsob transiwattu, ne kvůli B třídě ale kvůli elytu na výstupu.

Jo a ke zvuku ať se vyjádří jiní. Já mám specifický názory Muhehe
EnionLv
uživatel

Příspěvků: 25

17.8.2006, 19:29
ziadny elyt an vystupe nebude...ale ma to pocutelne skreslenie???
opamp
uživatel


Příspěvků: 367
Z: na západ od Prahy

17.8.2006, 19:36
TAk v B třídě jsem slyšel akorát transiwatty - zkreslení hnusně slyšitelné na výškách a vyšších středech (ženské hlasy apod), výšky jak když slepice zobou zrní z plechovky. Na basech - nebejt ten zas* kond - by to šlo. No a pak jsem slyšel v B třídě své zesy přioživování a nastavování kliďáku a pravda je, že na basech měly takovou rezervu zesílení, že na osciloskopu byla krásná sinusovka i při kliďáku 0,nic mA - a to to prosím byly IRF FETy. Takže k subu, když to řízneš hodně nízko a strmě dolní propustí, by to imho vadit nemuselo. Důležitej je DF, výkon a stabilita...
sinclair
uživatel

Příspěvků: 1919
Z: poblíž Zlína

17.8.2006, 19:38
Prakticky kterýkoliv zesilovač/kromě IO/ jde nastavit do B třídy. Na účinnosti získáš asi 2% a kromě toho získáš i nechutné zkreslení slabých signálů, tj. prakticky vše pod úrovní předpětí koncových tranzistorů. Jestli tomu nerozumíš /a evidentně ne/, tak nic neupravuj a postav si Leach tak jak je.
EnionLv
uživatel

Příspěvků: 25

17.8.2006, 19:45
2%?? Z viacerych zdrojov som cital ze AB maju 40-60 % ciste B ma cez 70...takze 2% si si isty??
sinclair
uživatel

Příspěvků: 1919
Z: poblíž Zlína

17.8.2006, 19:50
Naprosto. Protože současné zesilovače AB díky dobrým tranzistorům nemusí mít nastavené velké klidové proudy, tak se jejich účinnost blíží skoro 70%, tedy skoro teoretické hodnotě pro třídu B.
Mizerně jsou na tom jen starší zesilovače a zesilovače se spínacími fety, kde musí každým párem konců švihat 100mA i více klidového proudu.
Už jsem někde vysvětloval, že moderní, značkové výkonové tranzistory, určené speciálně pro nf koncové zesilovače mají tak vynikající linearitu, že není třeba u nich nastavovat nijak velké klidové proudy. Navíc ty značkové a z jedné štangle jsou jako vejce k vejci, teoreticky by mohly odpadnout i balastní odpory. Ale jistota je...kulomet! Smile


naposledy upravil sinclair dne 17.8.2006, 19:58
EnionLv
uživatel

Příspěvků: 25

17.8.2006, 19:57
no len si to skus spocitat pri napajani -+ 60V...4 koncaky...v B a v AB..ak ti vyde 2 % zvysenie ucinnosti tak ta uznavam Muhehe
sinclair
uživatel

Příspěvků: 1919
Z: poblíž Zlína

17.8.2006, 19:58
Dobrá, jí se polepším a jdu počítat...Smile
EnionLv
uživatel

Příspěvků: 25

17.8.2006, 21:11
to som zvedavy co napicitas... Lol?
Michal
uživatel


Příspěvků: 2071
Z: Plzeň

18.8.2006, 0:26
Tak co, sinclaire, co ti vyšlo? A nesplet si se? Smile
sinclair
uživatel

Příspěvků: 1919
Z: poblíž Zlína

18.8.2006, 19:15
Míšo, co k tomu říct? Mám mu vysvětlovat, že zvýšení klidového proudu koncových tranzistorů z NULY na cca 50mA je tak zanedbatelné snížení účinnosti, že ani nemá cenu se tím zabývat? Prostě pytlík někde slyšel, že Bčka mají teoreticky 78,5% a teď nás tu bude s Pavlem, opampem a dalšími poučovat o účinnosti konců...

Hej, EnionLV - zkus se při své zabedněnosti mrknout na http://www.aldax.cz, tam je to samej mizernej konec s ještě mizernější účinnostíSmilea jak na potvoru ani jeden nejede v Bčku...
opamp
uživatel


Příspěvků: 367
Z: na západ od Prahy

18.8.2006, 22:04
Ale já nikoho poučovat nechci... ptal se na béčko, tak co... kdo chce kam...
babakus
uživatel


Příspěvků: 102
Z: Horní Slavkov-západní čechy

18.8.2006, 22:10
sinclair to myslel asi tak že bude poučovat Vás včetně tebe a ne že poučuješ ty, teda alespoň myslim že to tak je...doufám Laughing
EnionLv
uživatel

Příspěvků: 25

18.8.2006, 22:53
Sinclair...kurwa...ja som tu na to aby som sa nieco nove dozvedel od skusenejsich a mudrejsich...nie aby som sa nechal urazat od niekoho kto si o sebe vela mysli...takze tie mudrosti si nechaj pre niekoho ineho a povedz mi teda ze B stoji za picu a necham to tak ok??
Boramyr
uživatel


Příspěvků: 1431
Z: Poblíž Plzně

18.8.2006, 23:10
A co chceš slyšet? U zesáku s napájením 60V symetricky by 50mA kliďáku znamenalo oproti třídě B nárůst spotřeby o 6W což dělá rozdíl v účinnosti zhruba ty 2% co tu byly řečeny... výsledek : Třída B je u bipolárů nahovno, poněvadž má nevýhodu přechodového zkreslení a zároveň energetický přínos je prd...
EnionLv
uživatel

Příspěvků: 25

18.8.2006, 23:19
ano 6W na jeden tranzostor...na 8ks je to uz 48W a to rozhodne malo nieje...ale ok uz ste ma prehovorili...ja len ze ked to uz idem robit tak by som nerad 2 tyzdne po stavbe zistil ze to mohlo mat o 50W v klude menej
Boramyr
uživatel


Příspěvků: 1431
Z: Poblíž Plzně

18.8.2006, 23:40
6W na jeden komplementární pár, u SPM250 to tedy dělá 12W při zesilovači schopném odevzdat 250W... tj. slabých 5%. Rozdíl mezi např. 65% a 70% účinosti je úspora pouhé 1/7 odpadního tepla. Chlazení se nedimenzuje tak přesně, aby se to dalo racionálně využít... rozdíl bude jen pár stupňů na chladiči. To podle mě nemá význam vzhledem k nevýhodě přechodového zkreslení. Osm párů tranzistorů nemá cenu při daném napájení používat, leda bys potřeboval schopnost práce do extrémně nízké impedance, ovšem pak by byl dodaný výkon opět někde jinde a poměr klidového příkonu k výstupnímu výkonu neodhadnu.
Obsah fóra | Zesilovače, receivery
Strana 1 z 1

ARCHIV STARŠÍCH FÓR / 2. FÓRUM - 1782 témat (7/2005 - 8/2006)