| |
|
sinclair
uživatel
Příspěvků: 1919
Z: poblíž Zlína
| 12.6.2006, 22:06 | | | Ale čerta starýho. S MJ15003/4 se dá běžně postavit zesilovač, co dává plný výkon na 200kHz. |
|
Mates AN
uživatel
Příspěvků: 227
Z: pr.. vlastně Jaroměř
| 12.6.2006, 22:42 | | sinclair: Ale jak to udělat?
Povězte mi někdo pls z jakýho důvodu se k trandu kterým se nastavuje Iq přidává na CE kondík. (když jsem ho vyndal tak i s MJčkama to bylo jak tomcat.) Nějak si to neumím vysvětlit.  |
|
PMA
uživatel
Příspěvků: 10
| 12.6.2006, 22:44 | | Pro symasym je 15003/15004 chybná volba. Díval jsem se na to v simulaci na 100kHz ve srovnání s 1302/3281 a je to opravdu bída, co se týče zkreslení průběhu signálu 100kHz. I když asi takhle - kdybych se na to díval očima z doby, když jsem stavěl Sinclair Z-30 a TW-40 (tedy asi před 25 lety), tak bych řekl, že 15003/15004 v symasym plně vyhovují, protože než zmíněné zesilovače je to i s nimi pořád výrazně lepší.
| Mates AN napsal: | | Povězte mi někdo pls z jakýho důvodu se k trandu kterým se nastavuje Iq přidává na CE kondík |
Zkrat pro vysoké kmitočty. |
|
Mates AN
uživatel
Příspěvků: 227
Z: pr.. vlastně Jaroměř
| 12.6.2006, 22:51 | | V čem děláš simulace? Zkoušel jsem OrCAD, ale byl chytřejší než já.  |
|
PMA
uživatel
Příspěvků: 10
| 12.6.2006, 22:58 | | V MicroCap7. Jenže ono to nejde úplně samo. Simulace pro DC a nízké frekvence vychází i začátečníkovi, pro optimální využití SW a modelů tak, aby to fungovalo dobře i pro kmitočty ve stovkách kHz už to nejde úplně samo, a je potřeba být trochu "v oboru". Jednoduchou kuchařku tu asi neuděláme. Nicméně lze to a dobře použitá simulace je mocný nástroj, který šetří spoustu času. Mě to mnohokrát pomohlo vyladit frekvenční kompenzace daleko efektivněji, než metoda "tady zvětším ten kondík a podívám se, co to udělá"  |
|
Mates AN
uživatel
Příspěvků: 227
Z: pr.. vlastně Jaroměř
| 12.6.2006, 23:06 | | Když já stejně radši čučim na osciloskop než na comp. Ta zelená vlnka mi prostě nějak učarovala...  |
|
sinclair
uživatel
Příspěvků: 1919
Z: poblíž Zlína
| 13.6.2006, 13:59 | | Ten kyblík u CE předpěťového trandu je vlastně zapojen jako vf blokování vstupu budiče, někdy ještě dokonce v kombinaci se sériovými odpory v bázích budičů. Po jeho odstranění to sice může být jak tomcat:-)), ale koleduješ si o pěkný malér :brovka:
Jak to udělat, aby šel konec i s MJ15003/4 do 200k? Prohlídni si třeba DPA440  |
|
Mates AN
uživatel
Příspěvků: 227
Z: pr.. vlastně Jaroměř
| 13.6.2006, 14:09 | | 2 sinclair: Přesně to jsem si myslel žě ten C dělá, ovšem když jsem ho vyndal tak se to chvalo podstatně líp.  : Měl jsem tam ten žlutej Tesláckej svitkáč 68nF/250v a s ním to právě ve vejškách bralo sílěnej proud, a přitom jsem si myslel že to má být naopak, skončilo to rozstřelením trandu na Iq, zbytek naštěstí přežil.  Nebylo to náhodou jenom tím že jsem tam měl nevhodnej kondík? |
|
sinclair
uživatel
Příspěvků: 1919
Z: poblíž Zlína
| 13.6.2006, 14:11 | | | Když pereš do konce půl mega, tak se nediv:-) |
|
Mates AN
uživatel
Příspěvků: 227
Z: pr.. vlastně Jaroměř
| 13.6.2006, 14:23 | | Tak vysoko mi generátor bohu žel nechodí 
umí jen 200K
EDIT: ještě se budu muset hodně naučit než postavím něco fakt pořádnýho, jen nevím který informace jsou pravdivý a který ne - viz. třeba Kotisovy žvásty. Snažil jsem se nějak dopídit třeba jak spočítak Au diferáku, ale nikde jsem to nenašel. Vím že emitorový odpory v dif. snižují jeho Au a linearizují ho, ale jak spočítat jejich velikost? Nevíte někdo o dobrý a prověřený literatuře? |
|
sinclair
uživatel
Příspěvků: 1919
Z: poblíž Zlína
| 13.6.2006, 15:39 | | Co třeba začít Pavlovým seriálem z AR92?
Em.odpory v diferáku je potřeba volit kompromisně. Mají samozřejmě vliv na Au, ale také srovnávají Ube tranzistorů a tím ovlivňují výchozí ss ofset celého zesilovače-záleží ovšem na topologii. Je-li ovšem použito DC servo a v zesilovači není zásadní konstrukční chyba, nemusí Tě rozdíly Ube až tak zajímat. Fakt je, že se málokdy podaří vybrat tranzistory obou vodivostí tak, aby mohly být emitorové odpory na dolní hranici. |
|
opamp
uživatel
Příspěvků: 367
Z: na západ od Prahy
| 13.6.2006, 18:45 | | Spousta informací ohledně analogových zapojení a výkonových zesilovačů je na webu
Douglase Selfa  Vřele doporučuju.
Emitorové rezistory taky zavádějí lokální zápornou zpětnou vazbu, která zlepšuje linearitu a rozšiřuje rozsah vstupních napětí, které diferák zvládne zpracovat. Více viz uvedený web |
|
Mates AN
uživatel
Příspěvků: 227
Z: pr.. vlastně Jaroměř
| 13.6.2006, 20:18 | | Tan seriál jsem si už dávno vytisklnul stejně jako některé články od W.M.Leacha a nám je stále po ruce když si s něčím nevím rady, fakt mi to hodně pomohlo(hlavně v začátcích). Na Selfa jsem už taky koukal, ale nějak jsem na něj zapoměl. Budu to muset napravit  . DC servo používám, přejde mi to lepší než elyt v NFB a použití bip. elytu mě taky nikdy nelákalo.
Ještě jedna dotěrná otázka: u DPAček jsem jaksi nepochopil důvod vřazení emitorového sledovače mezi dif. zesilovače a vlastní rozkmitový stupeň, respektive mi není jasný proč zvyšovat zisk na prázndo a pak to honit celkovou NFB? A taky mi není moc jasný jak zvolit poček koncových tranzistorů? Koukal jsem na Aplikační zapojení od Motoroly a měli tam 3paralelní větve sériově spojenejch trandů, celkem 6párů 2SC3281/2SA1302 na 300W/4Ohmů a k tomu kontrast: SPD800 má koncáků značně míň, ikdyž o něco silnějších. U obou těchto zesů věřím zě bez problémů vydrží to co je u nich napsáno, není ale těch 12 trandů u Motoroly zbytečně moc?
Tady je ten Motoroláckej zes: www.zero-distortion.com/downlaod/extra/schemati/motorolaamps.pdf
PS: neštvu vás ješte?  |
|
sinclair
uživatel
Příspěvků: 1919
Z: poblíž Zlína
| 13.6.2006, 23:19 | | | Já jsem tam vyčetl, že ten sérioparalel je schopný práce i do 2 ohm a koncáky jsou nadimenzovaný tak, aby to mohlo mít až 125°C a neprofláklo se to. Proto jsou tam ty kaskády tři. |
|
opamp
uživatel
Příspěvků: 367
Z: na západ od Prahy
| 13.6.2006, 23:43 | | 2 Mates AN:
OdpověĎ na Tvé otázky je IMHO - kromě Sinclairem vzpomenuté zatížitelnosti, odolnosti a spolehlivosti - jednoznačná: LINEARITA.
Všechno najdeš v tom Selfovi takže jen stručně: Proudový zesilovací činitel výkonových bipolárů závisí na kolektorovým proudu. Nejdřív roste, pak klesá. Je to snad v každým datasheetu každých trandů uvedeno. Použiješ-li víc trandů paralelně, pohybuješ se u každýho s prac. bodem po menší částce týhle charky - menší změna - resp. se pohybuješ před tím bodem zlomu, kdy přenost začíná klesat. Self má na webu i pěkný grafy ze simulací.
Proč sledovač před Vas stupněm: Určitě víš, že se tam uplatňuje něco jako Millerova kapacita. Tedy kapacita přechodu C-B se násobí napěťovým zesílením stupně, který je klíďo 60dB - diferák pak vidí jakoby tu kurevskou kapacitu. Aby se z toho neposral hodí se do cesty sledovač, kterej si svým malým výstupním odporem s Millerem poradí.
Navíc, ta kapacita C-B je napěťově závislá - viz třeba varikap Takže mezní frekvence - nebát sledovače - by se měnila s okamžitou úrovní signálu - důsledky si umíš odvodit.
Takže i když se Vas stupeň nakonec zavazbí nějakým tím 47p kondem, jeho frekvenční vlastnosti jsou definovány jednoznačně a linearita není porušena. Prostě pól přenosu je definován Tebou voleným kondem a ne momentální náladou přechodu tranzistoru...
Howgh |
|
redyuri
uživatel
Příspěvků: 734
Z: Sala, Nitra - SR / Brno
| 13.6.2006, 23:46 | | a preco tieto veci dnes neucia na elektrotechnike?  |
|
sinclair
uživatel
Příspěvků: 1919
Z: poblíž Zlína
| |
opamp
uživatel
Příspěvků: 367
Z: na západ od Prahy
| |
K@rlos
uživatel
Příspěvků: 311
| 14.6.2006, 7:15 | | | HH opampovi rozumim ale co to furt piše sinclair mno ešte musim studovat |
|
Mates AN
uživatel
Příspěvků: 227
Z: pr.. vlastně Jaroměř
| 14.6.2006, 20:47 | | Díky moc za odpovědi, myslím že mi to dost pomůže  !!!
Těď jsou přede mnou dva roky nástavby a pak to chci zkusit na ČVUT. Nevíte jestli by se daly sehnat nějaký skripta od prof. Neumana? |
|
opamp
uživatel
Příspěvků: 367
Z: na západ od Prahy
| 15.6.2006, 12:27 | | Prof. Neumann tuším psal společně s (vynechám tituly) Uhlířem, Ptáčkovou... snad i dalšími... hledej pod tituly Elektronické obvody, Analýza el. obvodů atd. Ale jak říkám - nutná je četba mezi řádky, případně i přemýšlení, co vyplývá z kterého vzorce... a že jich tam taky pár je
EDIT - Nenapsal jsem to nejdůležitější: Studentský dům, Praha - Dejvice, u areálu ČVUT
Jo a abych nezakecal to výše uvedené schéma od Motoroly - doporučuju věnovat mu pár chvil. Na pohled je docela obyčejný ALE: Jde o konstrukci se silnými LOKÁLNÍMI a malou CELKOVOU zápornou zpětnou vazbou. Z toho MŮŽE vyplývat mnoho zvukových předností, rychlost, stabilita, chování v limitaci, lampám podobný zvuk  Doplnil bych jen antisaturační diody po vzoru DPA220 či TESLA AZS224.
Nestavěli jste to někdo? Dost rád bych to slyšel. |
|
