Stránky: 1 2
trochu jsem zas googlil...
http://members.chello.nl/r.zondervan3/bouw.htm
Hezký projekt, hlavně na konci to sešikmení boků a čela kvůli difrakcím. Hodně by mne zajímalo jaký to může mít vliv na zvuk, já bych asi řešil nekompromisně umístěním výškáče "sólo nad bednu"
tím by se minimalizovala plocha kolem výškáče. Problém ovšem nastane při vysokém dělení, pak se zase konstrukčně nedá zvládnout rozteč reproduktorů, musel by to být nějaký kompromis.
No, dát vejškáč nad bednu je snad horší než ho nechat nezapuštěnej...
Paráda, moc se mi to líbí
Franku a proč ? Viděl jsem několik "high-end" beden, kde byl výškáč umístěný tak, že neměl kolem sebe téměř žádnou plochu a ještě byl posunutý směrem do zadu. Difrakce přeci vzniká vlivem odrazu od ozvučnice, proto se zaoblují rohy nebo dělá zkosení a proto se snaží konstruktéři o úzkou čelní stěnu. Nebo je to jinak ?
naposledy upravil Jarous (2006-10-17 16:22:43)
tak uz rozumiem preco ...
http://melissa.cz/vincent_image/vincent-ls310-bl-1.jpg
hm eveII od edgara...
http://members.home.nl/edgar.beers/
nic noveho ale velmi pekne skrinky
To s vejškama nechť trochu objasní někdo vzdělanější. Na to jsem krátkej.
Difrakce nevzniká odrazem od ozvučnice, ale lámáním vln na hranách. V podstatě se hrany ozvučnice stávají zdrojem zvuku, ten se pak kombinuje s přímým zvukem z reproduktoru. Výsledkem jsou hrby a propady na výškách závislé na vzdálenosti hran od výškového repra. Proto je taky výškáč uprostřed bedny z hlediska difrakcí to nejméně výhodné uspořádání. Difrakce od obou (či více) hran pak mají dopad v ose na stejné frekvence.
no a když je vejškáč mimo bednu, tak je hrana jen v jedný vzdálenosti, kde napáchá vélikej bordel
A když je hrana hodně blízko membrány, nepadne to zvlnění charky do ultrazvukové oblasti? Tak by se dalo vysvětlit, proč jsou třeba TN28 takoví prcci.
Franku, lepší jedna hrana než 3, jako v případě souosého uspořádání, tady to je výborný odkaz http://www.rjbaudio.com/Audiofiles/twee … ction.html Prakticky nejhorší uspořádání je když výškáč je stejně daleko od krajů jako od vršku. Jak se tam píše, lepší je umístění výškáče tak, že ani jedna ze vzdáleností od rohů není stejná, nebo není násobek některé ze vzdáleností, doloženo měřením a pokud se podíváte na projekty z téhle stránky, jsou na některých výškáče lehce vyosené směrem k jednomu kraji. Jinak myslel jsem to přesně, jak poslal siss od Vincenta.
Prakticky nejhorší uspořádání je když výškáč je stejně daleko od krajů jako od vršku.
Není. Prakticky nejhorší uspořádání z hlediska difrakcí jsou ty bedny co na ně dal odkaz siss. Moc horších řešení si snad ani neumím představit.
Všimli jste si jak "velký" problém difrakce jsou? Na hraní je dobrý prográmek Edge
To MethMan: myslel jsem to, podle toho měření, samozřejmě případ Vincenta tam změřený není. Prográmek je pěkný, už to zkouším. Proč to má Vincent špatně ?
naposledy upravil Jarous (2006-10-18 10:49:02)
tak uz som z toho blby ... myslel som, ze prave vincent to ma dobre ... tak pokracujte, rad sa dozviem viac
No, pokud bych vzal jako bernou minci to, co co napsal methman, chápu to tak, že klasický reprák (výškáč) je plus-mínus bodový zdroj (nebo aspoň kruhový) a okvidistantní křivka je v obou případech kružnice. Právě u těch reper jsou hrany na místě ekvidistantních kružnic. Proto je tak markantní zapuštění výškáče, protože příruba je kulatá (tedy opět vše v konstantní vzdálenosti od zdroje zvuku). Pokud máme výškáč v klasickém sloupu uprstřed, je sice od obou stěn vzdálen stejn daleko, ale pouze v čistě horizontální rovině. S rostoucím úhlem se vzdálenost zdroj-hrana mění a účinnek nebude tak ostrý na jedné frekvenci, tedy se roztáhne po větší šířce spektra.
reper? není to repro?
OPRAVA SPECIALNE PRO KARLOSE: ...toho repra...
Tady to je názorně a pěkně popísaný
http://trueaudio.com/st_diff1.htm
PS: best byly Shan Sněhulák...
naposledy upravil dawsoo (2006-10-26 02:29:00)
JO, z toho jsem pochopil, že nejhorší je to, když je vzdálenost od měniče k okraji všude stejná (kruhová ozvučnice). Zajímalo by mne, jak je na tom kombinace vyosení měniče a ještě sražené/zakulacené hrany, zda pak má smysl vůbec vyosit měnič, když mám sražené hrany. Tím vyosením, myslím posunutí měniče tak, aby nikde neměl stejnou vzdálenost od stran. Pls. vyjádřete se k tomu někdo.
naposledy upravil Jarous (2006-10-26 08:32:57)
Asi nejlepší umístění reproduktoru by jsi měl - pro obdélníkovou desku - dosáhnout umístěním reproduktoru v "zlatém" poměru od hran 0,6-1-1,6. Nebo si udělej ozvučnici jako velkou kytku. Zkus si spočítat kolik má mít okvětních lístků a jak mají být dlouhé. Nezapomeň do výpočtu zahrnout pokles spl se vzdáleností a směrovost zdroje zvuku
Jestli máš zaoblené hrany s poloměrem aspoň 4-5 cm tak by teoreticky neměli vznikat fantomové zdroje zvuku a symetrické umístění reproduktoru by nemělo mít rozumně měřitelný negativní vliv. Ke slyšitelnosti difrakcí se nevyjadřuji, nemám žádné přímé porovnání takříkajíc "s" a "bez". Intuitivně mi to přijde poněkud přeceňovaný problém s výjimkami jako jsou kruhové ozvučnice.
Shan sněhulák mi moc best zvukově nepřišli. Ještě je posadili do rantlu pro květináče Myslím,
že učebnicově absolutní řešení difrakcí nepřineslo kýžený zvukový zázrak.
naposledy upravil MethMan (2006-10-26 16:02:38)
Difrakce:
Dnes už asymetrické umístění výškáče kvůli potlačení difrakcí spíš nepreferuji. Je to komplikované výrobně a přínos potlačení difrakcí nevidím příliš důležitý dnes tam klidně menší difrakční díru nechám a tu difrakci přiznám. Asymetrické uspořádání jinak akorát difrakci rozhodí do širší oblasti.
Opravdu čisté řešení je zaoblení dost velkým rádiusem aspoň 5 cm.
Dále pokud difrakce vzniká její vliv je logicky tím větší čím blíž je hrana zdroji signálu. Takže například u bedny pro 3p v kombinaci 10"/5"/1" (což mne zajímá dnes asi nejvíc) je u symetrického umístění váškáče vzdálenost hrany cca 15 cm což odpovídá frekvenci difrakčního jevu +/- nějakých 2,3 K Hz Pro tuto kombinaci bývá dělicí frekvence někde mezi 2,7-3khz což je skoro půl oktávy pryč. a to je to co chceme. pokud mírně zaoblíme nebo skosíme hrany (což je hlavně estetický prvek) možná nějaký decibel (cca 0,8-1,2) uberem z úrovně bez výhybky a pokud je výhybka 2 řádu tak difrakci máme nějakých 6-10 db podle situace pod úrovní výsledné křivky)
Pro vaši info Difrakce, i dost hluboká na jednom místě, moc slyšet není. Ta širší (asymetrické uspoř.) ano ale je to slyšet jenom na dost nekompromisních zdrojích signálu. Dnes se tedy snažím navrhnout bednu tak aby větší část difrakcí spadla pod dělicí frekvenci a mám klid. Hrany dál kosím ale je to spíš otázka vkusu. Největší problem je u různých ptačích budek a tam stejně nic nepomůže.
Pánové děkuji ! Mám v tom teď trochu guláš, ale časem se to usadí Každopádně jsem z toho pochopil, že to není zase tak horký jak se zdá, pokud se dodrží určité věci, aby se to ještě nezhoršilo. Tenhle prográmek http://www.tolvan.com/edge/ co sem na něj dal odkaz MethMan má celkem solidní grafický výstup a dá se na něm hezky nasimulovat, jaký je propad na charce v závislosti na umístění. Nejlíp charka vypadá při použití "zlatého" poměru, nejhůř při stejné vzdálenosti od všech hran, zbytek se dá kompenzovat úpravou výhybky, což si myslím, že není bez měření vůbec žádná prdel. Otázkou je, jak to bude v praxi a jak jsou ty výsledky použitelné, tohle je jenom matematická simulace.
naposledy upravil Jarous (2006-10-27 10:43:53)
2methman:
Mylslel jsem to v souvislosti s difrakcí a mým odkazem ... že koule nezvlní průběh oproti jinejm tvarům...jinak mě se sněhuláky taky moc nelíbily mam jinej vkus na zvuk i bedny.
Jinak edge taky používám hlavně mi hodně pomohl při návrhu dipólu s těmi obřími pásky... v dipolu je zvlnění 2x tak výrazný.
naposledy upravil dawsoo (2006-10-27 12:08:00)
docela by me zajimalo jakej ma vliv, ze je vejskac ve vlastni miniodzvucnici
mě tak, protože to tak plánuju u nových bedýnek
http://img123.imageshack.us/img123/9468 … dnydx8.jpg
Stránky: 1 2
ARCHIV STARŠÍCH FÓR / 3. FÓRUM - 776 témat (8/2006 - 12/2006)