Web
DF = Rl / Ro
Rl odpor zátěže
Ro vnitřní (výstupní) odpor zesu.
Změříš napětí na výstupu bez zátěže, to bude Uo. Pak aniž bys cokoliv měnil (zejména neměnit napětí generátoru a hlasitost :-))) připojíš zátěž Rl a změříš opět napětí na výstupu, to bude Ul. Mělo by být menší než předtím :-)))
Jestli jsem to dobře odvodil ze vzorečku pro odporovej dělič :-) pak
DF = Rl/Ro = Ul/(Uo-Ul).
Vodu raději destilovanou :-)
naposledy upravil opamp (21.02.07 16:33)
K určení DF potřebuješ znát vnitnřní (tedy výstupní) odpor zesilovače. Změříš napětí na výstupu nezatíženého zesilovače = U0. Pak ho zatížíš známým odporem o velikosti Rz a změříš výstupní napětí se zatížením = U1. Úbytek napětí na uvažovaném vnitřním odporu zesilovače je tedy Urout=U0-U1. Obvodem protéká proud I=U1/Rz. Takže Rout se pak vypočítá jak? co?
No tak opampe, taky jsi mohl počkat nějakou tu minutku .
Já jsem použil vodu z kohoutku. V poho woe, nehořel .
naposledy upravil Džihád (21.02.07 16:36)
tak to je nářez...
Seženu si ten milivoltmetr a zkusím to změřit časem )
Peace džiháde :-) aspoň jsi nastínil postup odvození :-)
DF= Ro/Ri
Ro - ipedance budek
Ri - vnitřní opor zesu
Já nevím Methmane, ale voda byla odjakživa izolant. Zvlášť destilovaná při jednotkách V...
Ne?
Ani s obyčejnou jsem neměl problém... proti tomu 6R8 co v ní byl je to slušný izolant.
len pozor na tú vodovodnú, ono to galvanicky odleptá prívody wodporu najmä ak idú vaty v stovkách hore
Ja som mal 12 odporov 5 W smejdov 0,33 ohmu na plosaciku a meral som nanich max vykon zosilnovaca. Tak som ich chcel preventivne strcit do vody aby sa neprehrievali - zosik mal 200 W. Voda bola z vodovodu. Ked som do vody strcil multimeter tak odpor bol velmy velky. Povedal som si ze v pohode. Ako som tam ponoril ten plosak s odpormi odpar bol pod 1 ohm. Bacha na vodu ak mas velke plochy ktore su v kontakte s vodou - v mojom pripade to bol plosny spoj tak ti to ten zosik moze kludne odpalit. Racej to chlad nejakym ventilatorom.
Když do vody vrazíš jen 5W odpor, kterému zkrátíš vývody na rozumnou velikost (např. na takovou s jakou pájíš součástky do PCB), tak celková změna odporu bude minimální.
2Opamp: povedal by si nám niečo o kompenzácii pri výmene tnazistorov?? Ak by to bolo do pol hodinky písania tak by si mohol... napr. zámena tranzistora s fT 3 MHz za fT 5 MHz..
Asi Tě zklamu, protože obecný pravidlo snad ani neexistuje. Záleží dost na topologii zapojení (a taky na kvalitě konstrukčního řešení) toho kterého zesilovače. Někdy bude nutno zesilovač více "zatlouct" a někdy lze naopak trochu "odlehčit" a docílit větší šířky pásma a slew rate.
Jestli Ti jde o konkrétní zapojení, tak někam vyvěš schéma... na praktickou stránku věci je tu jiný odborník, mně pod rukama až tolik zešilovačů neprošlo...
Každopádně to je vždy věc ošemetná a je nutný důkladně osciloskopem prověřit stabilitu v normálním režimu, v lehlé limitaci, při brutálním přebuzení, bez zátěže, se jmenovitou odporovou zátěží a radši i zkusit kapacitní zátěž (opatrně abys neodpálil konce)... pokud to má protizkratovku, pak zkusit i to, zda to nekmitá při její aktivaci.
Hmm nevadi aj tak dakujem
Stránky: 1
ARCHIV STARŠÍCH FÓR / 4. FÓRUM - 737 témat (1/2007 - 4/2007)