Stránky: 1 2
Tak jsem zkusil pro spermana nasimulovat výhybku pro tyhle repráky, má to bejt centr, d'Appolito, a vychází nám to takhle:
První pár grafů je pro obrácenou polaritu středobasů, druhý pro obrácenou polaritu výškáče. Obojí ale vychází stejně.
Je to 12/12 bez RC členu u středobasu.
Hodnoty:
Midbas: 1,2 mH, 6,8 uF
Výšky: 2 uF, 0,3 mH, odpory 3,3R sériově a 5R paralelně.
Co si o tom myslíte, je to použitelný, nebo úpně na πČU?
Jo a spermanovi jsem říkal, že to chce jinej středobasák, ale tyhle už má doma a chce je použít.
Má to bejt na centr, obávám se, že to nebude až tak jednoduchý .. aby z toho bylo něco rozumět ..
Ono je to fuk, co otočíš - hlavně, že jsou na Fd správně sfázovaný
A vubec se mi to nelíbí, pošli mi FRDy
Co se ti na tom nelíbí?
Jako, neříkám, že to je v pořádku, ale "že se ti to nelíbí" to nám nepomůže, potřebuju vědět, co je špatně.
Zohlednil jsi nějak předozadní rozdíl vyzařování výšek? Máš to prostě navržené tak, že mezi středobasem a výškou je na straně výhybky fázový rozdíl 90° a proto ti to nereaguje na polaritu. Jo, a není to dělené zbytečně vysoko?
naposledy upravil Boramyr (2006-10-11 21:49:08)
Pošli, já se o to pokusim BTW jak se ta věc zohledňuje?
Takže s tim mám dělat co?
Btw. Nejedná se o hájent, jaxte si asi všimli ..
Zbytečně vysoko .. no to je sporný .. když se uváží, že to ARN je v podstatě širokáč.
Jak to je třeba navrhnout, aby mezi nima nebylo 90° ?
A úplně 90 mezi nima asi nebude, ta charka se trochu mění, když se otáčí polarita ..
Měřením, ale jinak my simulanti ji zohledňujeme "odborným odhadem balistickou metodou". Jednoduše řečeno, jelikož výškáč hraje víc zpředu než basák, musíš ho v pozici Z trošku vystrčit ven, aby se započítal fázový posuv, který to způsobuje. A všichni, kteří si myslí, že to má zanedbatelný vliv, ať si to zkusí... a hned pochopí něco o simulacích nepodložených měřením...
To "Vysoko" jsem nemyslel proto, že by tam měl středobas nějaké problémy. Jde mi o to, že bude-li výškáč hrát níž, bude jeho umístění způsobovat menší potíže.
naposledy upravil Boramyr (2006-10-11 22:04:11)
Spíš výš než níž, ne?
Nebo jde o něco o čem nevim?
No a v návrhu je započítaný zapuštění.
Výškáč je tam zapuštěnej o 5mm (dZ - 5 mm), středobas o 1 mm .. (dZ -1mm)
Vo tohle ale tak nejde... Kmitačky!
Franku, a co pro Sinclaira s tim maj společnýho kmitačky?
ouuu...nový slovní obrat místo pro Boha je tu pro Sinclaira bravoooooo
Musíš uvážit, že membrána středobasu je pěkně hluboký kýbl a naproti tomu kalota často trčí ven... a teď si představ, že obě tyto plochy hrajou třeba 3kHz. Ty tři kila z výškáče mají směrem od bedny pár centimetrů náskok, jenže taky mají jedenáct centimetrů vlnovou délku, takže těch pár centimetrů slušně zatočí s fází.
todle bych pochopil taky ale jak se to má vnést do toho LSPčka?
jo a tendle vejškáč je vlasně ještě níž než příruba..takže to bude skoro v rovině s těma ARNkama
To je fakt, ale pořád nejde o hájent, ale ty tři kila budou už celkem s útlumem, takže moc z toho výškáče slyšet nebudou .. pokud teda to nebude poslouchat nějakej netopýr ..
Pokud bysme při simulování měli počítat všechny vlnový dýlky, a jak se budou navzájem vyzářený frekvence ovlivňovat, tak to dřív ohluchnem, než budeme moct tu reprosoustavu poslouchat. .
EDit: Takže snížit dělící kmitočet?
Stejně nejlepší bude, spermane, když tam dáš ARN 116-60/4 .. tyhle jsou takový divný ..
naposledy upravil iMartin (2006-10-11 22:25:34)
tak zase na to nepospíchám ale chtěl bych mít aspoň přehled co a jak a že bych to do vánoc měl i s povrchovkou a vejškou koupený a udělaný
a netopír teda nejsem... a ani delfín
naposledy upravil sperman (2006-10-11 22:30:59)
Nebo delfín ..
Netopír To je nějáký kvítko?
Super, dík, .. v návrhu je výškáč zvolenej jako ref. ale místo zapuštění tam je jakoby předsazení, takže špatně .. no ale to se dá spravit, a uvidíme.
Mimochodem když jsou oba repráky v dY zároveň, co si pod tim LspCAD představí? Že maj vrcholy membrán v jedný rovině, ne?
naposledy upravil iMartin (2006-10-12 15:46:35)
zkus to jeste do tretice vseho dobryho:), aby to pokud mozno nepadalo pod 80dB/W/m
ak mas obidva dy = 0, tak to berie ze su horizontalne rovnako (vedla seba), ak je dz=0 pre obidva, tak su membrany v jednej rovine, a ak je dx= 0 tak su nad sebou (vertikalne)
ak je dx aj dy rovnake, tak je to vlastne koaxial, a ak je rovnake dx, dy, aj dz, tak je to jeden reprak
Snad neberete tu citlivost, kterou vám ukáže LSP jako směrodatnou? Pokud tam budeš dělat takový porpadák, tak výšky taky níž a jedině tak vykouzlit nějaký boost nad 10khz.
Uvazoval nekdo taky nad tim, aby se mohlo simulovat s osami X,Y,Z ze by membrany musely byt ploche? Hraje prece cela plocha membrany, a ta neni nikdy v ose Z rovna, krome par vyjimek. Cili z pohledu laika (v tomto jsem laik) by mel delat podobne skopiciny i sirokopasmovy reproduktor s konickou membranou. Kdyz to shrnu, simulace v LSP a experimenty s posuny hlavne v ose Z nema smysl extra pitvat, reproduktor NIKDY nebude bodovy zdroj signalu, vzdy ma nejaky konecny rozmer a tvar.
Zkus si ten posun v ose Z trochu rozpitvat, možná zjistíš, že bez něj se ta simulace posouvá kamsi do oblasti náhody... tady nejde o nějaký drobný či zanedbatelný efekt. Tohle je jev, který dokáže rozmršit celé vyzařování v okolí dělicí frekvence. To, že ho nejsi schopen exaktně vyjádřit, neznamená, že nad tím prostě mávneš rukou a bude to dobrý. Zrovna širokopásma se to moc netýká protože tam není problém s tím, že by existoval druhý zdroj téže vlny umístěný v prostoru nezanedbatelně daleko.
Stránky: 1 2
ARCHIV STARŠÍCH FÓR / 3. FÓRUM - 776 témat (8/2006 - 12/2006)