|
|
MethMan uživatel

Příspěvků: 151 Z: Pérk
| 7.1.2006, 16:50 | | Netřeba se omezovat jen na basovou část. Třeba i v případě určení minimální dělící frekvence výškového n. středového reproduktoru je to jeden z parametrů, který je třeba vzít v potaz. Existují úspěšné realizace s dělením 1" kaloty na 1,3kHz LR8 nebo 1,4kHz LR4. Podle obecně oblíbených floskulí by z toho musel lézt chropot pokud by to rovnou neshořelo. Proč jsi to dotyční návrháři dovolili? Protože měli k dispozici tweeter, který byl schopen na takových a nižších frekvencích zahrát s dostatečně malým lineárním i nelineárním zkreslením, tweeter měl dostatečnou zatížitelnost a právě výchylka potřebná pro požadovanou - návrhovou SPL se v daném případě ukázala být tím omezujícím faktorem. |
|
Michal uživatel

Příspěvků: 2071 Z: Plzeň
| 7.1.2006, 17:05 | | Jeje, u subu je to jasné, u basů a ještě i v oblasti napojení středů na basy středů bych takovéhle věci řešil. Ale popravdě, v oblasti, kterou se zabývám by mne nenapadlo dělit výškáč na 1.3khz. A i kdyby ano, neřešil bych výchylku toho výškáče, ale zetížitelnost jeho cívky na takových "nízkých" frekvencích a to, jak se to bude chovat kvůli rezonancím, a strmosti výhybky. 1" kaloty mívají rezonanci kolem 1khz, s kvalitou samozřejmě níž. Z hlavy skutečně nedám potřebnou výchylku 1" membrány pro třeba 100db, takže přiznávám, nevím. |
|
luikas uživatel

Příspěvků: 700 Z: pardubice
| 7.1.2006, 18:43 | | to si musis pohrat ve WinISD, nejlip volit repro takovy, abys to nemusel resit  |
|
MethMan uživatel

Příspěvků: 151 Z: Pérk
| 7.1.2006, 21:50 | | citace: | Ale popravdě, v oblasti, kterou se zabývám by mne nenapadlo dělit výškáč na 1.3khz. A i kdyby ano, neřešil bych výchylku toho výškáče, ale zetížitelnost jeho cívky na takových "nízkých" frekvencích a to, jak se to bude chovat kvůli rezonancím, a strmosti výhybky. | 1,3K je extrémní případ, ale DF 1,4K-1,6KHz se vyskytují poměrně často. Ferrofluidové kaloty mívají velmi slušnou zatížitelnost, nízkou rezonanci a některé z nich se chovají příznivě i takto nízko. Třeba od Seasu 27TDFC. Ale 27TDC a 27TBC/G mající buď podobnou membránu nebo/a rezonanční frekvenci se už tak nechovají, přitom mají stejný kmitací systém. |
|
sinclair uživatel
Příspěvků: 1919 Z: poblíž Zlína
| 7.1.2006, 21:59 | | Je možné se i ohlédnout do profisféry, kde se středovýškové drivery s jen o málo větší cívkou a bez ferrofluidu dělí dosti často v okolí 1kHz. WinIsd je Vám ale v těchto případech naprosto k ničemu. |
|
luikas uživatel

Příspěvků: 700 Z: pardubice
| 7.1.2006, 22:14 | | ten WinISD byl myslen pro basova repro, pochopitelne.u vejsek nejlip vlastni zkusenost... |
|
MethMan uživatel

Příspěvků: 151 Z: Pérk
| 8.1.2006, 0:02 | | citace: | Je možné se i ohlédnout do profisféry, kde se středovýškové drivery s jen o málo větší cívkou a bez ferrofluidu dělí dosti často v okolí 1kHz. | Recht, ale tam si pomáhají významným zvětšením směrovosti, což si myslím, že je v menší místnosti na škodu.
Před chvílí jsem si vzpomněl na Seas Njord. Ty mají, jestli si pamatuju, 6dB/oct. el. výhybku na 2,5kHz. Na rezonanční frekvenci (1,2K) tweeter dostával -9dB na 600Hz -15dB. Dělit 27TDFC filtrem LR8 na 1,3K mi příjde mnohem víc košer, protože na RF (550Hz) bude signál utlumen asi o 50dB. |
|
sinclair uživatel
Příspěvků: 1919 Z: poblíž Zlína
| 8.1.2006, 0:58 | | Prdlajs a ne zvětšení směrovosti. Samozřejmě, pro konkrétní účel a konfiguraci je nutné vybrat konkrétní hornu, lidově řečeno kam a jak daleko s tím chci dostřelit. Ale titanové drivery s hornami 120x120° mají pořád nejméně 104-105dB/W/m, přičemž vertikální i horizontální vyzařovací charky jsou u těchto druhů tweeterů podstatně příznivější, než u kterékoliv a jakkoliv drahé kaloty. Tím, že mají tyto reproduktory takovou citlivost a nutností jejich zatlumení navíc získáváš fantastickou odolnost proti přetížení a také možnost "čarováním" s útlumovým článkem dosáhnout příznivějšího impedančního průběhu na horním konci pásma. Na kalotě 90dB/W načaruješ tak akorát hovno. |
|
MethMan uživatel

Příspěvků: 151 Z: Pérk
| 8.1.2006, 2:26 | | Měl jsem tím na mysli hornou, nikoli tím, že by hadrová kalota směrovala míň než titanová. I ta 120/120 alespoň 3,5dB přidá. Dosud žiju v domnění, že roztoucí směrovost s frekvencí je zejména závislá na průměru membrány.
citace: | přičemž vertikální i horizontální vyzařovací charky jsou u těchto druhů tweeterů podstatně příznivější, než u kterékoliv a jakkoliv drahé kaloty | To mi nedalo a jelikož jsem se tímto směrem nikdy nezamyslel, mrk jsem na Prodance a jsem mírně překvapen, že některý měření směrovek jsou jak malovaný hráběma. |
|
luikas uživatel

Příspěvků: 700 Z: pardubice
| 8.1.2006, 9:54 | | no vzdyt nikdo nerika ze to tem vejskacum v NJORDech dela dobre.Jelikoz jsou vsak ty bedny udelany tak, ze ti pri 10W(takovy tesly na tom nejsou lip, navic maj nizsi citlivost a taky vam to staci) stejne zacnou zkreslovat basaky, vejs stejne nepudes, tudiz to vpoho snesou. |
|
Michal uživatel

Příspěvků: 2071 Z: Plzeň
| 8.1.2006, 12:24 | | Nesmíme si ale plést dělicí frekvenci výhybky s dělicí frekvencí filtru u výškáče. Delicí frq je třeba 2.5, ale delení filtrem 6db/oct je třeba na 10khz. Viz ty Njordy. |
|
MethMan uživatel

Příspěvků: 151 Z: Pérk
| 8.1.2006, 13:28 | | Nepamatuji se bohužel jakou hodnotu měli součástky ve výhybce u njordu. Stejně mi to nejde nějak do sebe. Možná teď plácnu kravinu, ale pokud je pravda, že DF je na 2,5K, měl by tam mít výškáč -3dB. Jelikož je nad touto fr. relativně rovný měl by filtr mít na 2,5K právě tento útlum. |
|
luikas uživatel

Příspěvků: 700 Z: pardubice
| 8.1.2006, 14:35 | | -NJORRD:vejsky-C-3,3mikro+R2,7ohm basy-L-2,2mH/0,4ohm tak schvane co vam vyjde:-) |
|
Michal uživatel

Příspěvků: 2071 Z: Plzeň
| 8.1.2006, 17:39 | | Teorie (-3db na frekvenci filtru) je kapku jiná než praxe. Proč potom všichni nepouživáne teoretické filtry laděné na jednu frekvenci a univerzální výhybky? Luikas: Já tam mám dokonce 2.2uF a 0.8mH a 15R parelelně k výškáči jako tlumení propad jsem zatím ušima nepozoroval. Ale nejsou to njordy, je to trošku jiný projekt. Stejně půjde na měření, tak se uvidí. |
|
luikas uživatel

Příspěvků: 700 Z: pardubice
| 8.1.2006, 17:57 | | Tak pak koukej dat na net porovnani mereni a simulace :o |
|
Michal uživatel

Příspěvků: 2071 Z: Plzeň
| |
vítek uživatel

Příspěvků: 457 Z: Olomouc
| 9.1.2006, 17:42 | | 1. V panelácích nebydlí pouze zoufalci s pomýleným pohledem na Hifi ... 2. Kvalita reprodukce nesouvisí s její hlasitostí. Ale myslím, že rozumný požadavek je, aby i při velkých hlasitostech nedocházelo ke zkreslení. A to není jen záležitost bedny a jejího návrhu, ale povícero taky poslechového prostoru. 3. Existuje něco jako optimální poslechová pozice s poluchačem na ose mezi reproduktory. Při stejné vzdálenosti jak mezi posluchačem a jednotlivýcmi bednami tak mezi bednami navzájem. Osobně spíše preferuji mírný posun po ose směrem dozadu - do 1 metru. Přičemž vzdálenost mezi bednami není jednoznačně stanovena. Z důvodu zobrazení prostoru bych doma nešel pod 1,5 a přes 3 metry. V potaz je nutné vzít i vzdálenost beden od stěny a to nejen v případě basreflexu na zadní stěně. Etc. 4. Měření je věc nutná, ale ošemetná. Zkuste si "změřit" bednu doma. Ve Vašem poslechovém prostoru. V ose - 1m, 2, v místě poslechu atd. Sami uvidíte ty pohoří i u bedny s příkladně vyrovnanou charakteristikou a jinak změřenou a nasimulovanou charakteristikou. 5. Jsme tady někde na pokraji prostorové akustiky a psychoakustiky. A to si myslím, že je pro domácí bádání mimo. 6. Osobně mně citlivost reproduktoru zajímá s ohledem na jeho kombinování s ostatními v bedně. A pochopitelně v pásmu, kde předpoikládám jeho přenos. A to proto, že běžné poslechové prostory mají do 35 metrů čtverečních a tam je běžná produkce pro běžnou a smysluplnou hlasitost dostačující. |
|
Michal uživatel

Příspěvků: 2071 Z: Plzeň
| 9.1.2006, 18:15 | | To bych přesně chtěl udělat. Proměřit v "normální" místnosti, v bezdozvukovce a porovnat se simulacemi a spolu navzájem. Sám jsem dost zvědav na naše slavné simulace a realitu. |
|